Světová federace neslyšících slaví 75 let

Dne 23. září 1951 se v Římě setkali delegáti z 25 národních asociací na prvním světovém kongresu k tématu neslyšících. Diskutovali o bariérách, kterým neslyšící lidé čelí v oblasti přístupnosti, lidských práv a spolupodílení se na politických rozhodnutích, týkajících se jejich životů. Tehdy se zrodila Světová federace neslyšících (World Federation of the Deaf, WFD), která letos slaví 75 let od svého založení.

Světová federace neslyšících se za 75 let svého působení se stala významným ochráncem lidských práv neslyšících lidí. Pod vedením svých prezidentů dosáhla mezinárodního uznání znakových jazyků a spolupráce s OSN. Jaké milníky k této cestě za rovnoprávností vedly? Zmíníme alespoň některé.

Významné události

V září 1958 proběhly z iniciativy WFD vůbec první oslavy Mezinárodního dne neslyšících, které si dodnes kladou za cíl podpořit lidská práva neslyšících z celého světa a šířit osvětu o jejich potřebách a znakovém jazyce jakožto plnohodnotném komunikačním prostředku neslyšících. Později se svátek rozšířil na celý týden v září, jak jej známe ze současnosti. WFD začalo záhy spolupracovat s mezinárodními organizacemi OSN a WHO, od kterých získalo status poradního orgánu zastupujícího neslyšící na mezinárodní úrovni.

First World Congress Rome Italy 1951

Rok 1967 byl pro WFD zásadní – bylo odhlasováno, že jej budou vést neslyšící lidé. Do té doby tvořili většinu vedení slyšící zástupci bez znalosti znakových jazyků. V roce 1971 WFD podpořilo Deklaraci osob se sluchovým postižením.

Významnou událostí WFD je kongres, který se koná jednou za 4 roky. Slouží k setkávání členů. Neslyšící si zde vyměňují zkušenosti a řeší zásadní otázky globálně ovlivňující komunitu. Zahrnuje i volbu vedení WFD a stanovení strategického směru organizace na další 4 roky. Doposud největším v historii byl 11. světový kongres v roce 1991 v Tokiu, kdy přijelo 7 845 účastníků.

Jeden z prezidentů WFD, Dr. Yerker Andersson, se osobně zasadil o zajímavé historické prvenství. Patřil k neúnavnému obhájci lidských práv a jako prezident WFD působil 3 volební období (1983–1995). V roce 1992 se stal prvním neslyšícím člověkem, který promluvil na Valném shromáždění organizace OSN ve znakovém jazyce.

V roce 1994 mělo WFD už 100 členů. Federace hrála důležitou roli při vytvoření a prosazení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením OSN, která byla přijata roku 2006 a je první úmluvou OSN, ve které jsou zahrnuta práva neslyšících na znakový jazyk. O tento úspěch se výrazně zasloužila také neslyšící právnička a bývalá prezidentka WFD Liisa Kauppinen, která získala v roce 2013 Cenu OSN na poli lidských práv.

Liisa byla prezidentkou WFD dvě volební období (1995-2003) a svůj aktivní život zasvětila boji za práva neslyšících, osob se zdravotním postižením a zejména práva neslyšících žen.

Světová federace neslyšících stála také za uzákoněním dalšího mezinárodního svátku, který se slaví od roku 2017 vždy 23. září jakožto Mezinárodní den znakových jazyků.

Liisa Kauppinen and Princess Diana 1994 

Struktura federace

Dnes má WFD svůj výbor, kterému předsedá současný prezident Dr. Joseph J. Murray, profesor Deaf Studies na Gallaudetově univerzitě. Každý z členstva výboru je neslyšící a nikdy v něm nejsou dva zástupci stejné národnosti. Schází se dvakrát ročně na různých místech světa.

Sekretariát zahrnuje členy, kteří mají na starosti každodenní provoz federace. Každý sídlí v jiné zemi. Federace má také svoji sekci pro mládež (WFDYS), jejímž cílem je prosazovat lidská práva neslyšící mládeže po celém světě. Organizují tábory pro děti od 10 do 12 let, pro mladistvé od 13 do 17 let a pro mladé dospělé ve věku 18 až 30 let. Mají poskytnout trénink v oblasti leadershipu pro mladé neslyšící, podpořit jejich organizace, advokacii i networking a kulturní výměnu.

Místnímu řadovému členstvu je k dispozici osm regionálních sekretariátů. Expertní skupiny slouží jakožto poradní orgány pro výbor. Je jich celkem šest a zaměřují se na témata vzdělání, znakového jazyka a studia neslyšících, přístupnosti, přístupu ke vzdělání a duševního zdraví, snižování rizik katastrof a umělé inteligence.

Kongresu WFD v Austrálii se v roce 1999 za ČR účastnila také prezidentka SNN Milada Smutná a Jaroslav Macháček (3. a 1. zprava)

Mise

Federace má v současnosti 138 řadových členů. Každý zastupuje jednu zemi. Tvoří je národní organizace vedené neslyšícími. Kromě členstva za zemi existuje i individuální členství, kterým lze federaci podpořit. Přihlásit se můžete zde.

Za dobu své existence federace vydala 76 dokumentů a prohlášení na poli lidských práv a inkluze neslyšících.

59 % zemí na světě stále neuznalo národní znakový jazyk jako svébytný, zbývá tedy ještě hodně práce. Inspirovat se tyto státy mohou u 84 zemí, které uzákonily status znakového jazyka. Které to jsou, se můžete podívat na mapě zde.

Vize federace zní „Svět, ve kterém mohou neslyšící lidé odkudkoliv znakovat kdekoliv”. Misi vytyčili takto: „Usilujeme o plné uplatnění jazykových práv a lidských práv ve všech oblastech života, a to včetně plného uznání a prosazování těchto práv na místní, národní i mezinárodní úrovni.”

Akční plán 2023-2027 zahrnuje:

1. Budování kapacit po celém světě (posílení aktuálních kapacit a jejich rozšíření i zapojení žen, mládeže a málo reprezentovaných komunit).

2. Zařazení neslyšících do agendy (pokračovat v monitorování výzev neslyšících a možných odpovědí na tyto výzvy).

3. Uvědomění si: Nic bez nás (o životech neslyšících mají rozhodovat neslyšící).

4. Dosáhnout práva na znakový jazyk pro všechny.

5. Investovat do silné a udržitelné organizace.

Další dílčí zajímavé projekty zahrnují: Neslyšící původní obyvatelky a přístupnost ke zdravotnictví v Bolívii, Bariéry v přístupu ke zdravotnictví u neslyšících nigerijských žen a dívek během katastrof, Pokyny týkající se přístupu k informacím v národních znakových jazycích během nouzových vysílání nebo Pracovní dokument o přístupnosti a zavádění přizpůsobování technologií.

Konference při příležitosti 75 let od založení

Nejbližší světový kongres federace proběhne v roce 2027 v Abu Dhabi. Stejně jako kongres se každé čtyři roky koná také konference. Letos byla u příležitosti oslav 75. výročí od založení naplánována dvoudenní konference v Římě, dne 24. a 25. září. Podívejte se na podrobný program zahrnující dosavadní úspěchy, zdolávání přetrvávajících bariér, téma duševního zdraví i umělé inteligence.

Česká delegace v Římě

Součástí české delegace, která se vypraví na zasedání do Říma, je také Iveta Melichar, ředitelka Centra denních služeb pro sluchově postižené Brno a členka výkonného výboru Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR (SNN).

Přiblížila nám, co pro ni WFD znamená: „WFD pro mě představuje nejvýznamnější mezinárodní organizaci, která hájí práva neslyšících po celém světě. Mám k ní velký respekt a úctu, protože již 75 let usiluje o rovné příležitosti, uznání národních znakových jazyků a podporu plnohodnotného života neslyšících. WFD je pro mě také symbolem mezinárodní spolupráce. Dává příležitost setkávat se s lidmi z různých zemí, sdílet zkušenosti, vzájemně se inspirovat a hledat společná řešení. Přestože každá země má svá specifika, mnoho výzev máme společných. Právě proto považuji činnost WFD za velmi důležitou.”

Paní Melichar jede na zasedání již podruhé. Poprvé se účastnila v roce 2007, kdy byla na konferenci v Madridu ještě jako studentka Masarykovy univerzity. „Dodnes na tuto zkušenost velmi ráda vzpomínám. Bylo to pro mě jedno velké ,wow´. Tehdy jsem ještě neovládala mezinárodní znakový systém, takže jsem byla odkázaná především na psané prezentace. Přesto jsem si odvezla obrovské množství inspirace, nových poznatků a motivace. Tentokrát jedu v úplně jiné roli – jako členka výkonného výboru Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR. Vnímám jako velkou čest reprezentovat naši organizaci i Českou republiku na mezinárodní úrovni. Letošní setkání je navíc výjimečné tím, že se koná v Římě u příležitosti 75. výročí založení WFD. Hlavním tématem jsou lidská práva neslyšících, což považuji za téma, které je stále velmi aktuální. Těším se na sdílení zkušeností s organizacemi z celého světa, navázání nových kontaktů a inspiraci, kterou budu moci využít ve své práci pro českou komunitu neslyšících.”

Na zasedání vyrazí také prezidentka SNN Šárka Prokopiusová. Co znamená federace WFD pro ni? „WFD je velmi významná organizace, která pracuje na nejvyšší úrovni ochrany lidských práv a spolupracuje s OSN nebo s WHO. Je pro mne příkladem toho, že neslyšící mají v těchto nejvyšších sférách své nezastupitelné místo. WFD usiluje již 75 let o rovné příležitosti pro neslyšící, uznání národních znakových jazyků a podporu plnohodnotného života neslyšících. Za velmi důležité považuji práci WFD především v chudých částech světa a rozvojových oblastech, kde jsou potřeby neslyšících zpravidla na okraji zájmu společnosti, nebo zcela mimo něj.”

Prezidentka SNN Šárka Prokopiusová reprezentovala Českou republiku také na letošním zasedání EUD na Kypru (květen 2026)

Na akci WFD jede stejně jako Iveta Melichar podruhé: „Často se totiž konají na druhé straně světa a není jednoduché získat finance na tyto cesty. Moji předchůdci v SNN v ČR se také několikrát zúčastnili, a dokonce ještě za minulého režimu byla moje předchůdkyně, prezidentka Svazu sluchově postižených Milada Smutná, členkou výboru WFD. To považuji za obrovský úspěch, o kterém se dnes bohužel již téměř neví.

Na první akci WFD jsem byla na zasedání valné hromady v Paříži v roce 2019. Mojí výhodou bylo, že díky účasti na akcích Evropské unie neslyšících (EUD) jsem již nebyla úplným nováčkem a měla jsem kontakty na evropské úrovni, ale velmi mne ohromila velikost a pestrost akce. Nyní se velmi těším, neboť oslavy výročí 75 let od založení WFD budou určitě ještě velkolepější a program konference je velmi pestrý a zahrnuje mnoho důležitých oblastí pro plnohodnotný život neslyšících.”

Zasedání Valné hromady WFD v roce 2019 v Paříži

Umělá inteligence jako výzva

A co je podle prezidentky SNN Šárky Prokopiusové v současnosti hlavní výzvou pro komunitu neslyšících? „Za velkou výzvu, která je plně v rukou komunity jak doma, tak v zahraničí, považuji zvládnutí obrovských změn, které s sebou přináší AI. Má mnohé výhody a přínosy, které je třeba správně využít pro prospěch komunity. Zároveň přináší i mnohá nebezpečí, která je třeba identifikovat a eliminovat.

Za výzvu, kterou však komunita v rukou nemá, považuji celosvětovou politickou situaci, která je v posledních letech stále nestabilnější… Bohužel pouze ve společnosti, která má nastaveny své základní potřeby a zajištěno bezpečí, lze bojovat o práva menšin a rovnoprávnost. Obávám se, že v politicky nestabilním prostředí to jde jen velmi těžko a hrozí tak návrat do minulosti a odsun již vybojovaných vítězství pro komunitu do pozadí.“

Připravila: Lucie Brandtlová, publicistka Informačního centra rodičů a přátel sluchově postižených, z.s., a psychoterapeutka

Fotografie: archiv SNN v ČR (Valná hromada WFD v Paříži v roce 2019), archiv WFD (First-World-Congress-Rome-Italy-1951 – První Světový kongres v Itálii v Římě r. 1951, Liisa Kauppinen and Princess Diana r. 1994, Bývalá prezidentka WFD Liisa Kauppinen a princezna Diana r. 1994), archiv CDS Tamtam (Kongres WFD v Austrálii v roce 1999) a archiv Šárky Prokopiusové

Děkujeme za poskytnuté fotografie.

Zdroje: wfdeaf.org, Handspeak.com-Dr.Liisa Kauppinen, rozhovor s Ivetou Melichar a Šárkou Prokopiusovou