Vybíráme z naší knihovny o sluchovém postižení

A na mě nikdo nemá čas

Autoři: Lenka Bittmannová, Julius Bittmann

Jaké je vyrůstat vedle sourozence, který potřebuje více péče, pozornosti nebo podpory? Co prožívají děti, které bývají označovány jako „skleněné“ – tedy ty, jejichž potřeby mohou v rodinném provozu zůstávat trochu stranou?

Kniha A na mě nikdo nemá čas otevírá právě toto citlivé a často i neúmyslně přehlížené téma. Autoři se zaměřují především na sourozence dětí s poruchou autistického spektra, ale mnoho situací a emocí je blízkých i rodinám dětí se sluchovým postižením či jiným handicapem.

Cílem autorů je podpořit rodiče ve výchově všech jejich dětí – tedy nejen dítěte s postižením, ale i jeho sourozenců. Zabývají se například tím, jak dětem citlivě sdělit diagnózu bratra či sestry, jak vysvětlit rozdíly mezi sourozenci nebo jak pracovat s otázkami spravedlnosti, pozornosti a každodenní rodinné zátěže.

Velký prostor dostávají příběhy, reálné situace z rodin. Své zkušenosti vyprávějí nejen rodiče, ale i samotní sourozenci. Kniha otevřeně popisuje jejich pocity, obavy i situace, kdy na ně mohou být – často nevědomky – kladeny příliš velké nároky. Ať už ze strany rodičů, nebo okolí.

Silnou stránkou publikace je její lidskost a srozumitelnost. Nejde o odbornou příručku plnou pouček, ale o citlivého průvodce rodinnými vztahy. Autoři nepodsouvají jednoduché návody ani nehledají viníky. Spíše pomáhají rodičům zastavit se a podívat se na fungování rodiny trochu jinýma očima.

Knihu doporučujeme všem rodičům, kteří někdy řeší otázku, jak rozdělit svůj čas, energii a pozornost mezi všechny děti tak, aby se každý cítil viděný a důležitý.

Speciální sourozenci

Autor: David Havelka

Sourozenecký vztah patří k nejdelším a nejintenzivnějším vztahům v životě člověka. Přesto bývají sourozenci dětí se zdravotním postižením často trochu „neviditelní“ – pro okolí, někdy i pro odborníky, a mnohdy i pro sebe samotné.

Publikace psychologa Davida Havelky patří mezi první české knihy, které se systematicky věnují sourozencům dětí se zdravotním postižením. Autor v ní propojuje odborné poznatky s konkrétními zkušenostmi rodin a otevírá otázky, které si mnoho rodičů klade – jen na ně často není čas ani prostor.

Jak zdraví sourozenci prožívají situaci doma? Co jim pomáhá a co naopak může být náročné? Jak mluvit o emocích, žárlivosti, pocitu nespravedlnosti nebo odpovědnosti? A jak podporovat vztahy mezi dětmi tak, aby se nikdo necítil upozaděný?

Autor se zaměřuje nejen na možné obtíže, které tyto situace přinášejí, ale také na její pozitivní stránky. Ukazuje, že sourozenecký vztah může děti učit empatii, trpělivosti, odpovědnosti i větší citlivosti vůči druhým lidem. Zároveň ale otevřeně mluví o pocitech žárlivosti, osamění, přetížení nebo tlaku být „ten bezproblémový“.

Kniha nabízí řadu praktických postřehů, doporučení i témat k zamyšlení. Nepracuje s jednoduchými návody, spíše pomáhá lépe porozumět dynamice rodiny a potřebám jednotlivých dětí. Velmi cenné je, že dává prostor i samotným sourozencům a jejich pohledu na situaci.

Speciální sourozenci mohou být užitečným čtením pro rodiče, kteří někdy přemýšlejí, zda zvládají rozdělovat svou pozornost mezi děti „spravedlivě“. Připomínají totiž důležitou věc: že dokonalá rovnováha možná neexistuje, ale otevřenost, zájem a bezpečný vztah mají pro děti zásadní význam.

Více informací o knihovně včetně aktuální otevírací doby naleznete na https://www.infocentrum-sluch.cz/knihovna/.

Připravila: Radana Ardeltová, koordinátorka komunikace Centra pro dětský sluch Tamtam