Kde hledat sám sebe? Co třeba v knížkách?

Období prvního vzdoru, otázky “proč” a puberta jako zcela samostatná a náročná kategorie vývoje. Než se z dítěte stane dospělý samostatný a zodpovědný jedinec, urazí dlouhou cestu. Rodiče jdou po ní s ním a vysvětlují, pomáhají, starají se. U dětí s jakýmkoliv handicapem to mnohdy bývá ještě náročnější. Chcete vědět, jak projít všemi složitějšími etapami vývoje svých dětí hladce a co nejlépe pro obě strany? Co děti prožívají a jak je můžete podpořit? Inspiraci můžete najít v knihách. Řada z nich je k zapůjčení i v knihovně Informačního centra rodičů a přátel sluchově postižených. Čtyři z nich vám nyní představíme.

SEBEÚCTA U DĚTÍ

Röhr, Heinz Peter

Praha: Portál, 2018. 200 s.

Jsem vítaný? Jsem dostatečný? Získávám dostatek lásky a pozornosti? To jsou otázky, které nás zaměstnávají od dětství vlastně po celý život. Nevědomě se snažíme získat na ně pozitivní odpovědi. Ten, kdo může na všechny tři s upřímností odpovědět kladně, má obvykle stabilní základ pro sebeúctu.

Tři jednoduché otázky a jejich podrobný rozbor jsou základem knihy známého německého psychoterapeuta Heinze-Petera Röhra. Poukazuje v ní na to, že jen děti se silným sebevědomím se mohou dobře rozvíjet. A je na rodičích, aby sebeúctu u svých dětí podporovali. To je však dobře možné jen tehdy, pokud ji sami mají.

Kniha je rozdělena do 8 kapitol. Už jejich názvy, jako Mylné názory na sebeúctu, Analýza pocitu vlastní hodnoty, Problematické vztahy mezi rodiči a dětmi či Úzkost rodičů ve společnosti zaměřené na výkon, ukazují, že autor v knize rozebírá nejen vývoj sebeúcty, ale i to, jaké následky může v dětech vyvolat nesprávná výchova nebo nevyrovnaní rodiče. A jak naši sebeúctu narušují úskalí moderního světa, ve kterém žijeme.

Závěr knihy (příloha) obsahuje obecné rady učitelům, jak se postavit k psychoedukaci ve škole. A také materiál pro rodiče. V něm je několik příběhů, které rodiče mohou svým dětem vyprávět či předčítat, aby jim srozumitelně vysvětlili význam úcty k sobě samým. Rodiče také ocení soupis příznaků závislosti na počítačových a online hrách u dětí a mladistvých.

ODOLNÉ DÍTĚ

Koucká, Pavla

Praha: Portál, 2021. 216 s.

Podtitul knihy české psycholožky Pavly Koucké zní: Výchova k psychické odolnosti, samostatnosti a vytrvalosti. A hned v úvodu svého textu autorka píše, že chceme-li, aby naše děti jednou s přehledem zvládaly běžné těžkosti a nehroutily se, když přijde něco náročnějšího, nemůžeme jim stále umetat cestičky. Děti nepotřebují ideální podmínky, potřebují naši podporu, aby si poradily s podmínkami reálnými. Nepotřebují, abychom řešili jejich problémy. Potřebují naši důvěru, že to zvládnou samy.

Dnes jsou však děti většinou jako skleníkové květiny. Rodiče je chrání, hlídají, se vším jim pomáhají. Oproti předchozím generacím se málo pohybují samostatně venku, dospělí se bojí je pouštět samotné. Tato nesamostatnost se ale neslučuje s cílem výchovy, na jejímž konci byl měl být zodpovědný a přiměřeně odolný jedinec.

Kniha je dobře čtivým a reálnými příběhy doplněným průvodcem pro všechny rodiče, kteří chtějí, aby se jejich dítě po opuštění rodného hnízda nezhroutilo, ale dobře a pevně stálo na vlastních nohou.

NĚMÝ HLAS 1–7

Óima, Jošitoki

Praha: Crew, 2021.

Přeloženo z japonštiny. Tištěno zprava doleva ve stylu manga.

„Nenáviděl jsem ji.” Šója Išida, chlapec, jehož mottem je zábava a dobrodružství. Šóko Nišimija, neslyšící dívka, která přestoupila na jeho školu. Setkání těchto dvou změní jejich školu, třídu a celý Šójův život.

Tak se uvádí sedmidílná manga série Němý hlas. Mapuje příběh chlapce Šoji Išida, který na základní škole šikanuje svou novou neslyšící spolužačku. To nezůstane bez následků. Díky svému chování se Šoja ocitne v izolaci a vzrůstají v něm pocity viny. Vyčlenění z kolektivu s ním jde i na střední školu, kde se znovu se Šóko setkává, a časem ho dožene až k úvahám o sebevraždě. Nakonec v sobě ale najde sílu a rozhodne se své skutky a svou vinu odčinit. Začne napravovat to, co způsobil a pomáhá těm, kteří se ocitli v izolaci. Těm, kteří nemohou komunikovat, protože mají němé hlasy.

Autorka Jošitoki Oima vytvořila příběh o mladých pro mladé. Stvořila v něm svět, který není jen černý a bílý. Nikdo není jen dobrý, nebo jen špatný. Každý má ke svému chování důvodu a musí za něj také nést následky. Je to příběh o vině, o jejích následcích, ale také o odpuštění a možnosti vykoupení.

Na žádost tvůrců je manga vydávaná v uspořádání zprava doleva, stejně jako v Japonsku, z důvodu zachování původní orientace kreseb. Pro čtenáře je to chvilku neobvyklé, ale dá se na to rychle zvyknout.

DEAF UTOPIA

DiMarco Nyle

New York: HarperCollins Publisher, 2022. 317 s.

Pokud nejste typ člověka, který se rád prokousává odbornou literaturou, ale historie Neslyšících vás zajímá, je tahle kniha možná právě pro vás. Prolínají se v ní historická fakta z kultury Neslyšících s životním osudem autora, Nyleho DiMarca. Úspěšný aktivista, producent, herec a model líčí, jak vyrůstal a jaké byly začátky jeho kariéry. Pozvánky do zásadních momentů historie Neslyšících dodávají především slyšícím čtenářům potřebný kontext. Prostupování jeho osobního příběhu s dědictvím příběhů Neslyšících, které mu od malička předávaly jeho neslyšící vzory, samozřejmě není náhodné. DiMarco věří, že se skrze příběhy utváří pospolitost komunity a vědomí vlastní identity. A obojí je stěžejním tématem této úchvatné knihy.

Nyle byl od malička rebel a zpochybňoval zastaralá pravidla, která mu nedávala smysl. Proč podle školního dress codu nemůže nosit pankáčský účes? A proč by sukni mohly nosit jen holky? Od malička se cítil komfortně s tím, že je Neslyšící. Ale během dospívání a naplno až jako mladý dospělý si začal uvědomovat, že existuje část jeho identity, kterou se snažil potlačit, aby vyšel vstříc očekáváním druhých. Po přechodu na střední školu v Texasu se ocitl v komunitě Neslyšících, kde bylo vyhověno jeho potřebám ve vzdělávání. V texaské komunitě Neslyšících cítil jako Neslyšící podporu na rozdíl od předchozí školy v New Yorku, ale zároveň si zpětně uvědomuje, že tato tehdejší komunita vytvářela představu, že jako neslyšící chlapec má jen jednu správnou možnost, jak dále žít: vzít si jednou neslyšící ženu a s tou vychovávat neslyšící děti v ASL.

Podobně omezené bylo pojetí komunity a školy o tom, jaké správné zájmy a chování má projevovat dívka a jaké kluk. Přestože se DiMarco přátelil s několika LGBTQ lidmi (lesby, gayové, bisexuálové, transsexuálové a queer lidé – pozn. redakce), udržoval si od nich určitý odstup ze strachu, co by se mohl dozvědět sám o sobě a co v hloubi duše dlouho tušil: nelíbí se mu jen ženy, ale i muži. Jedna z nejzajímavějších linek příběhu jeho života, je právě hledání své sexuální identity jako Neslyšícího queer muže: coming out, randění, projevení sebe sama. Zamýšlí se také nad paralelami toho, když Neslyšící vyrůstá mezi slyšícími a ve snaze zapadnout se snaží působit jako slyšící (což zažili někteří jeho kamarádi) a tím, když jako Neslyšící v heterosexuální kultuře, potlačuje svoje pravé já a snaží se vystupovat v souladu s konformitou jako heterosexuální.

Kniha zatím v českém překladu nevyšla, ale můžete si ji přečíst v angličtině, do které byla přeložena z amerického znakového jazyka.

Všechny knihy si můžete vypůjčit v odborné knihovně Informačního centra rodičů a přátel sluchově postižených v Praze 5 – Stodůlkách, a to i prostřednictvím online katalogu.

Více informací o knihovně včetně aktuální otevírací doby naleznete na https://www.infocentrum-sluch.cz/knihovna/.

Připravily: Radana Ardeltová, vedoucí oddělení komunikace CDS Tamtam, a Lucie Brandtlová, publicistka Informačního centra rodičů a přátel sluchově postižených, z. s.

Fotografie: repro: přebaly knih a Shutterstock.com