Zahraničí

Neslyšící muž vyrábí voděodolné sportovní doplňky pro uživatele kochleárních implantátů

23. července 2026

Jak se osobní potřeba proměnila v pomoc druhým

Tom Ross představuje ve svém článku, jehož překlad najdete na dalších řádcích, svůj příběh se ztrátou sluchu od sluchadel po kochleární implantáty. Na začátku měl přání věnovat se sportu bez zabývání se procesorem. Ale postupná ztráta sluchu způsobila, že věnoval mnoho času a energie vytvoření ideální kšiltovky, která by chránila procesor. Ukázalo se, že je o ni zájem ze strany uživatelů kochleárních implantátů. Dnes má firmu, která prodává kšiltovky a čelenky, které poskytují komfort a potřebnou ochranu.

Moje cesta ztráty sluchu se neodehrála ze dne na den. Začala už před lety se sluchadly, která dlouhou dobu fungovala – a pak přestala.

Věci, které jsem kdysi dělal bez přemýšlení, se postupně stávaly obtížnými. Konverzace mi dávaly zabrat. Hluk v pozadí mě vyčerpával. V práci se komunikace stala náročnější, ne proto, že by mi moje práce nešla, ale protože se stal překážkou sluch.

Co se týče sociálního života, stáhl jsem se do sebe. Bylo snazší zůstat doma, než neustále něco vysvětlovat nebo předstírat, že držím krok.

Nakonec mi sluchadla přestala stačit a rozhodl jsem se pro kochleární implantáty. Toto rozhodnutí mi hodně dalo, ale život se tím nestal dokonalým. Stále mám potíže s porozuměním některým lidem. Obzvláště porozumět dětem je pro mě obtížné. Hudba z mého života téměř zmizela. Společenské situace jsou pro mě stále náročné.

I tak mi kochleární implantáty víc daly než vzaly, a jsou pro mě tisíckrát lepší než sluchadla, která jsem měl dříve. Výzvy nezmizely. Jen se změnily.

První čepice, kterou jsem vyrobil, neměla s rozjezdem podnikání vůbec nic společného. Šlo o tenis. Žiju na Floridě, což znamená horko, pot a neustálý pohyb. Neměl jsem pocit, že bych se mohl spolehnout na to, že mi procesor kochleárního implantátu zůstane pevně za uchem, a bál jsem se, že se do něj bude valit pot. Chtěl jsem hrát tenis, aniž bych musel neustále řešit svůj procesor.

Trvalo dlouho, než se mi podařila první kšiltovka. Na jejím vývoji jsem spolupracoval se svým švagrem. On vytvořil základní návrh. Já jsem z něj nechal vyhotovit technický výkres a ukázal ho mnoha dodavatelům. Dostal jsem od nich několik vzorků, ale žádné nebyly ty správné.

Až jsem konečně našel dodavatele, který si dal tu práci a vypracoval výkresy, se kterými jsme byli na stejné vlně. S tímto dodavatelem spolupracuji dodnes. Po několika pokusech a omylech jsem tedy měl kšiltovku, která mi vyhovovala. Pak mi rodina a přátelé začali říkat, že bych je měl prodávat. Někteří dokonce žertovali, že bych s tím nápadem měl jít do pořadu „Shark Tank“. Zpočátku jsem to bral jako vtip. O podnikání jsem nepřemýšlel. Jen jsem řešil svůj vlastní problém.

Nakonec jsem se ale v září 2021 rozhodl investovat vlastní peníze a zjistit, jestli by to mohlo fungovat i pro ostatní. První dva roky byl mou prodejní platformou web Etsy. Objednávky byly malé, ale osobní.

Když jsem začal posílat kšiltovky dětem, něco se ve mně změnilo. Balení objednávek se pro mě stalo emotivním zážitkem. Rodiče mi psali zprávy. Někteří mi posílali fotky. Jiní mi sdělovali, jakou úlevu jim to přineslo. Tehdy mi to došlo. Nebyl to jen nějaký výrobek. Bylo to něco, co lidé skutečně potřebovali. Dodnes balím každou objednávku sám a osobně čtu všechny zprávy, které mi chodí.

Pomáhat dětem, aby zůstaly aktivní, v pohodlí a v bezpečí – aniž by upoutávaly pozornost na svůj procesor – pro mě znamená víc než jakýkoliv prodej. Díky tomu stálo všechno to úsilí za to. V posledních třech a půl letech jsem rozšířil prodej na Amazon.

Neměl jsem v úmyslu nikoho edukovat ani budovat tradiční byznys. To, co z toho vzešlo, bylo osobní a neplánované. Můj dlouholetý dodavatel mi pomohl vyrobit můj nový design, ze kterého jsem nesmírně nadšený. Chrání procesor před větrem, propouští jasně zvuk a kapsa, ve které je procesor umístěn, je také vodotěsná. Rozšířil jsem produktovou řadu o kšilty a o čelenky pro děti i dospělé. V současné době pracuji na čelence pro miminka a na zimní čepici. Jakmile mě napadne nějaký nápad, prozkoumám stávající produkty a snažím se je vylepšit.

Vyrobil jsem jednu čepici, abych vyřešil své problémy, aniž bych tušil, kolik dalších dospělých a dětí se s tím ztotožní. Je mi ctí, že mohu něco vrátit komunitě uživatelů kochleárních implantátů, která tuto cestu tak dobře chápe.

Tom Ross žije na Floridě a založil společnost EarFree. Více informací najdete na earfree.net.

Když pro sebe Tom Ross potřeboval tenisovou kšiltovku, která by chránila procesor jeho kochleárního implantátu, inspiroval se tím k vytvoření pokrývek hlavy pro uživatele kochleárních implantátů.