Světový den sluchu a akustický smog

Letošním tématem Světového dne sluchu, který každoročně připadá na 3. březen, je heslo „Pečujte o svůj sluch, chcete-li slyšet celý život!” (To hear for life, listen with care). Cílem je šířit osvětu ohledně těch příčin ztráty sluchu, kterým je možné předcházet a dále ohledně důležitých vědeckých pokroků, které snižují poškození sluchu vznikající při vystavení se hluku. Hlavní sdělení kampaně s hashtagy #safelistenig #worldhearingday a #hearingcare jsou uvedeny na webu Světové zdravotnické organizace (WHO) v sekci týkající se Světového dne sluchu:

• „Mít dobrý sluch ve všech obdobích života je možné prostřednictvím péče o uši a sluch.

• Mnohým běžným příčinám ztráty sluchu je možné předejít. Je to případ i ztráty sluchu, která vzniká v důsledku vystavení nadměrnému hluku.

• „Bezpečný poslech” může snížit riziko ztráty sluchu, která je zapříčiněna vystavením hluku během rekreačních aktivit.

• WHO vybízí vlády, partnery v průmyslu a občanskou společnost, aby šířily povědomí o této problematice a zavedly standardy pro bezpečný poslech založené na praxi.”

WHO také podpořilo iniciativu „Učinit poslech bezpečným” (Make Listening Safe), jež se zvláště zaměřuje na mladé lidi, kteří bývají vystaveni vysokým zvukům jednak na různých akcích, tak i poslechem hudby a dalšího audio obsahu z mobilů a jiných zařízení. K tomuto posledně jmenovanému bodu doporučují uvést do praxe software, který bude monitorovat stupeň hlasitosti zvuku a délku jeho trvání, kterou uživatel mobilu konzumuje a podávat mu o tom zpětnou vazbu včetně možnosti omezení zvuku (automatické snížení či rodičovská kontrola hlasitosti zvuku). Uživatel by měl na výběr ze dvou režimů, které obsahují maximální možnou dávku zvuku, kterou je možné bezpečně konzumovat v rozsahu jednoho týdně: pro dospělé 80 dB a pro děti 75 dB.

S cíli letošního Světového dne sluchu souvisí i problematika tzv. akustického hluku. Co to vlastně je akustický hluk? Podle americké Nadace na podporu zdraví sluchu (Hearing Health Foundation, HHF) se jedná o škodlivé nebo obtěžující hladiny zvuku, které narušují kvalitu života. Na webu HHF se uvádí, že co se týče dopadu pro lidi a další živé bytosti na planetě, jde podle WHO o podceňované nebezpečí. Odkazují se na studii vzniklou díky spolupráci organizací WHO, Mimi Hearing Technologies a norské výzkumné organizace Sintef, jejíž výsledky ukazují, že člověk žijící v nejhlučnějších městech na světě, má v průměru rozsah ztráty sluchu odpovídající tomu, jaký mají lidé o 10 až 20 let starší. Dále zmiňují zprávu Guardianu, ve které výzkumníci dospěli k závěru, že existuje 64 % korelace mezi akustickým hlukem a ztrátou sluchu.

„Letadla, elektronika, doprava, stavby, sirény, vlaky, špatná akustika v budovách a další zdroje hlasitých zvuků přispívají k přehlušení přirozeného životního rytmu. Jako společnost jsme si přivykli na svět s neustálým hukotem a vysokou hlasitostí obecně, ale za jakou cenu? Víme, že hluk může způsobit ztrátu sluchu, tinnitus a s tím spojené obtíže. Pokud jsou tyto potíže neléčeny, zvyšují riziko deprese, kognitivního úbytku, demence, kardiovaskulárních onemocnění, infarktu, mrtvice a únavy,” píše se na webu HHF.

Odborný asistent z oboru akustiky Eoin King pro Guardian řekl, že asi nejvíce se s akustickým smogem snaží vypořádat Evropská unie. Jednotlivé státy mají za úkol monitorovat hluk v městských oblastech nad 100 000 obyvatel a vytvořit plány na snížení hluku a na zachování tichých oblastí. Může se jednat o strategie řízení dopravy, podporu rychlodráhy a elektrických autobusů, omezení rychlosti, zavedení hlukových bariér a zlepšení procesů plánování. Problémem je ale podle Kinga skutečnost, že akční plány nejsou nijak vymáhány a je přesvědčen, že bude zapotřebí větší politické vůle, aby došlo k větším změnám rozhodnutí týkajících se hluku.

Připravila: Lucie Brandtlová, publicistka Informačního centra rodičů a přátel sluchově postižených

Zdroje:

Hearinghealthfoundation.org

TheGuardian.com

WHO.int