Vady převodní

I když je převodní aparát zcela nefunkční, dojde k zeslabení vjemu zvuku nejvýše o 65 dB. Navíc jde skutečně pouze o zeslabení, které je pro všechny kmitočty zhruba stejné, a nedochází k žádnému zkreslení vjemu zvuku. Důsledkem převodní vady je tedy vždy jenom nedoslýchavost. Převodní vady lze velice dobře kompenzovat moderními elektronickými sluchadly. Převodní vady však bývá možné odstranit i operativně.

Nejjednodušší převodní vadou je ucpání vnějšího zvukovodu ušním mazem (ceruminem). To může způsobit zhoršení sluchu až o 30-40 dB. Pokud není ucpání zvukovodu úplné, je větší ztráta sluchu na vysokých kmitočtech. Náprava je poměrně snadná, vždy ji však musí učinit lékař.

Vrozenou převodní vadou mohou být různé deformity vnějšího či středního ucha. Stává se, že není vytvořen boltec nebo vnější zvukovod. Chirurgická korekce se však doporučuje pouze tehdy, když jde o oboustranné případy.

Také záněty vnějšího zvukovodu (otitis externa) způsobované bakteriemi, plísněmi a viry a v neposlední řadě stále častěji i alergického původu jsou doprovázeny jenom malou ztrátou sluchu a bývají naštěstí většinou jen přechodné.

Zánět středního ucha (otitis media) je obvykle mikrobiální nebo i virová infekce výstelky středoušní dutiny, která se nejčastěji vyskytuje u dětí. Při zánětu vzniká velké množství hnisu, který svým tlakem způsobuje velkou bolest. Přetlak ve středním uchu se řeší propíchnutím bubínku (paracentézou), které obvykle vede k okamžité úlevě. Zánět se v komplikovanějších případech léčí antibiotiky. Při častých zánětech může dojít ke zjizvení bubínku nebo k narušení středoušních kůstek, které se může projevit zhoršením sluchu - převodní vadou.

K přerušení řetězu středoušních kůstek (kladívko, kovadlinka, třmínek) může dojít např. při úrazu. Často je lze léčit operativně, přičemž se stále více používá i náhrad (středoušní implantáty).

Otoskleróza způsobuje znehybnění ploténky třmínku nárůstem kostní tkáně v oblasti oválného okénka. Zhruba u 70% postižených se projeví poprvé mezi 11. až 30. rokem života, velmi významná je dědičná dispozice. V 90% dochází k otoskleróze v obou uších. Jde o typickou převodní vadu, která se často dá operativně odstranit. Pouze výjimečně může otoskleróza zasáhnout i hlemýžď a vyvolat degenerativní změny Cortiho orgánu. Pak již jde ovšem o vadu percepční.

Cholesteatom je cysta (nejčastěji) ve středním uchu, tvořená šupinatou hmotou s cholesterolem. Velmi zřídka může být i vrozený. Způsobuje zvětšující se převodní vadu sluchu. Nebezpečí cholesteatomu spočívá v tom, že postupující cysta doslova rozkládá kost. Pokud napadne středoušní kůstky, je důsledkem převodní vada sluchu. V případě napadení kostmi dovnitř hlavy, může jít o velice nebezpečné onemocnění. V každém případě je nutný operativní lékařský zásah.