Současná výuka speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě UK

Jako členky Katedry speciální pedagogiky Pedagogické fakulty UK bychom se rády vyjádřily k tvrzení Mgr. Novákové, uvedeném v časopise Dětský sluch (číslo 4/2019), v rozhovoru s názvem Nevěřím, že znakový jazyk zmizí. Mgr. Nováková jako odbornice na problematiku českého znakového jazyka a komunitu Neslyšících, bohužel uvádí pro nás zavádějící informace, týkající se oblasti profesní přípravy speciálních pedagogů (přesněji tedy logopedů/surdopedů).

Pasáž textu, ke které se chceme vyjádřit, je konkrétně tato:

… Co mě dost mrzí, že obor speciální pedagogika studují lidé, kteří  jednou budou učit neslyšící děti. A oni vyjdou ze studia, kde se neučí o znakovém jazyce vůbec nic, ani se neučí alespoň základy komunikace ve znakovém jazyce. Mají možnost setkat se pouze s orálními přístupy vzdělávání neslyšících. Nikdo necítí, že by měli tito budoucí pedagogičtí odborníci mít alespoň základní lingvistické povědomí a bazální komunikaci ve znakovém jazyce, když budou vzdělávat neslyšící děti?...“ (s. 20)

S respektem a akceptujícím postojem k historickým údajům a souvislostem bychom rády uvedly, že situace na našem pracovišti se v posledních letech výrazně změnila a bylo by dobré ji mezi příbuznými odborníky také reflektovat. V současné době nabízí Katedra speciální pedagogiky více než základní vhled do problematiky všech skupin osob se sluchovým postižením a speciálně komunitě Neslyšících věnuje dostatečný prostor v podobě přednášek či seminářů, na které zve přímo Neslyšící. V rámci předmětů bakalářského i navazujícího magisterského studia je již dlouhou dobu věnován prostor samozřejmě i dalším komunikačním přístupům, nikoli jen orálnímu systému (tj. zejména bilingválnímu přístupu a totální komunikaci). Studenti se během studia setkávají s následujícími oblastmi, které se dotýkají znakového jazyka a komunity Neslyšících včetně další problematiky, která se k této oblasti váže (např. problematika čtenářství, výuka češtiny jako cizího jazyka, oblast tlumočení atd.). Níže zmiňujeme nejrelevantnější oblasti, které se k popisované problematice váží:

Bakalářské studium:

Předměty Speciální pedagogika znevýhodněného člověka se SP II.:

• Komunikační přístupy ve vzdělávání dětí, žáků a studentů se sluchovým postižením, auditivně-orální komunikační přístup, bilingvální přístup, přístup s využitím totální komunikace,
  • vizuálně-motorické komunikační systémy, znakový jazyk, znakovaná čeština, prstové abecedy, pomocné artikulační znaky, psaná forma jazyka a další. Legislativa,
  • kultura Neslyšících,
  • problematika tlumočení, typy, tlumočnické služby. Umělecké tlumočení.

Základy komunikace osob neslyšících:

• Úvodní seznámení se strukturou a lingvistikou znakového jazyka, základní lingvistické pojmy,
• praktický nácvik jednoduchých a základních komunikačních frází ve znakovém jazyce,
• praktický nácvik základních denních a osobních údajů, základní slovesa, osobní charakteristika ve znakovém jazyce,
• stručná znaková zásoba týkající se každodenních běžných činností,
• nástin historického vývoje jednotlivých komunikačních systémů využívaných ve vzdělávání osob se sluchovým postižením,
• specifické rysy osvojování českého jazyka u osob s prelingválním sluchovým postižením
• úvodní seznámení se stěžejním historickými daty a postavami, které jsou spjaté s výzkumem a vývojem znakového jazyka,
• seznámení s komunitou Neslyšících, charakteristické rysy.

Základy komunikace osob nedoslýchavých a ohluchlých:

• specifické rysy osvojování českého jazyka u osob s prelingválním sluchovým postižením
• seznámení s vizuálně motorickými komunikačními systémy,
• základní seznámení se znakovým jazykem,
• základní seznámení s komunikačními systémy hluchoslepých osob.

Součástí státní bakalářské zkoušky jsou v předmětu surdopedie mimo jiné i tyto otázky:

Vizuálně-motorické komunikační systémy neslyšících

Neslyšící jako jazyková a kulturní menšina

Navazující magisterské studium (logopedie/surdopedie):

Komunikační systémy neslyšících I., II. a III. (soustředí se vyloženě na výuky základů znakového jazyka, poslední část předmětu je aktuálně zajištována neslyšícím lektorem, rodilým mluvčím), každá část pokrývá jeden semestr, celkem tedy tři semestry.

Surdopedie I.:

• Úvod do vizuálně-motorických komunikačních systémů,
• český znakový jazyk I., II., III.
• znakovaná čeština,
• tlumočnické služby - vymezení, vývoj, profesní organizace, poskytovatelé tlumočnických služeb,
• mezinárodní znakový systém,
• Makaton, taktilní znakový jazyk,
• prstová abeceda - její využití ve vizuálně-motorických komunikačních systémech,
• organizace sdružující neslyšící - cíl, aktivity, podpora,
• kultura Neslyšících - vymezení pojmu, specifika,
• Osoby CODA - vymezení pojmu, specifika.

Surdopedie III.:

• Problematika výuky českého jazyka, resp. čtení a psaní, u žáků a studentů se sluchovým postižením. Čeština jako cizí jazyk pro neslyšící. 

Součástí státní magisterské zkoušky jsou v předmětu surdopedie (pro studenty se změřením na logopedii a surdopedii) mimo jiné i tyto otázky:

Znakový jazyk jako jazyk přirozený – vymezení pojmu, manuální a nemanuální nosiče významu ve znakových jazycích, znakovací prostor, parametry (aspekty) znaku

Bilingvální vzdělávání neslyšících – vymezení pojmu, pohled do historie, popis současné situace v ČR, přínos pro sluchově postižené. Hamburský a skandinávský (švédský) model bilingválního vzdělávání neslyšících

Zákon o znakové řeči, zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob. Neslyšící jako kulturní a jazyková menšina

Specifika psaného projevu osob se sluchovým postižením, čeština pro neslyšící jako cizí jazyk

Problematika tlumočení – typy tlumočení, možnosti tlumočení v rámci vzdělávání ve školách pro sluchově postižené. Umělecké tlumočení

Veškeré údaje (včetně sylabů) jsou dostupné v popisu jednotlivých předmětů (po kliknutí na kód) v tzv. Karolínce na webové adrese:

bakalářské studium:

http://studium.pedf.cuni.cz/karolinka/2019/OBSP17.html

Navazující magisterské studium:

http://studium.pedf.cuni.cz/karolinka/2019/ONSP17.html

Údaje, uvedené ve výše uvedených odkazech, jsou platné od uvedeného akademického roku 2017/2018, podobná struktura však platila již v dřívějších letech, jen s drobnými úpravami, týkajícími se zejména názvů jednotlivých předmětů).

Je nám známo, že v minulosti nevěnovala speciální pedagogika a potažmo výuka surdopedie problematice znakového jazyka a komunity Neslyšících ani zdaleka takový prostor, jaký by byl potřeba. Již (minimálně) několik let se ale této oblasti věnujeme se zvýšenou intenzitou a naši absolventi rozhodně ze svého studia nevycházejí bez (více než základního) seznámení se znakovým jazykem a informací týkajících se osob n/Neslyšících. Podobně, jako se v dalším rozhovoru vyjádřila PhDr. Radka Horáková, Ph.D., (viz Kde se dá koupit špionské ucho? str. 12-15, tamtéž) souhlasíme s tím, že zaměstnat neslyšícího pedagoga (ideálně rodilého mluvčího znakového jazyka) jako odborníka na problematiku surdopedie (nebo chceme-li sluchového postižení či jinakosti) není v současné době v našich možnostech. Ať již důvodů uvedených dr. Horákovou (např. většinové nesplnění předpokladů pro možnost práce na vysoké škole – tj. studium doktorského programu) nebo z dalších personálních důvodů. V současné době tedy zaměstnáváme alespoň odbornou asistentku se zbytky sluchu, bez sluchadel již neslyšící. Přesto se domníváme, že v souladu s výše uvedenými údaji je znakovému jazyku a komunitě Neslyšících věnována v naší výuce dostatečná pozornost. Svůj díl pozornosti při seznamování se s problematikou sluchového postižení musí dostat také další skupiny osob s tímto senzorickým postižením, nicméně zdůrazňování důležitosti a nezastupitelnosti znakového jazyka je součástí naší výuky již dlouho. Obor speciální pedagogika nebo kombinace logopedie/surdopedie ale ve své podstatě - vzhledem k celkovému objemu učiva  - nemůže vybavit své studenty zcela plnohodnotnou znalostí znakového jazyka. Na to jsou studenti upozorňováni, a v případě aktivního zájmu o tento jazyk je jim doporučeno navštěvovat odpovídající kurzy (což také někteří dělají). Speciální pedagogika taktéž není lingvistický obor zaměřený čistě na problematiku osob n/Neslyšících, co je další faktor, který je třeba si uvědomit. Zabýváme se rovnocenně všemi skupinami osob se sluchovým postižením a všem dáváme ve výuce stejný prostor. Dále za naše pracoviště také poukazujeme na skutečnost, že většina našich absolventů nestuduje speciální pedagogiku se zaměřením na budoucí vykonávání učitelské profese, ale věnuje se spíše oblasti poradenského systému. I tak mohou naši absolventi např. z bakalářského studia odcházet vybaveni potřebnými znalostmi ve výše popisované oblasti na takové navazující magisterské obory, které již učitelsky zaměřeny jsou.

Byly bychom rády, kdyby informace o aktuálním nastavení výuky speciální pedagogiky (a potažmo surdopedie) vešly v podobně veřejnou zprávu, jako sdělení Mgr. Novákové. Jako zástupkyně svého oboru máme přirozenou potřebu ho „hájit“, troufáme si ale tvrdit, že námi popsané skutečnosti můžeme fakticky doložit např. právě údaji ze studijních programů. Netvrdíme, že je vše optimální a že není prostor pro žádná další vylepšení. To je vždy. Ohrazujeme se však proti rigidnímu vyznění uvedeného textu týkající se odborné připravenosti (či spíše nepřipravenosti) absolventů oboru speciální pedagogiky a dojmu, který by z něj nezainteresovaný čtenář mohl získat.

PhDr. Tereza Hradilová, Ph.D., PhDr. Miroslava Kotvová, Ph.D., Katedra speciální pedagogiky Pedagogické fakulty UK

Pozn. redakce: Rozhovor s Radkou Novákovou publikovaný v časopise Dětský sluch 4/2019 naleznete také na portálu idetskysluch.cz. https://www.idetskysluch.cz/pece-o-dite/znakovy-jazyk/neverim-ze-znakovy-jazyk-zmizi/

Foto: CDS Tamtam, Shuttestock.com