Facebook YouTube Instagram

Společné večerní čtení bylo tím, co u našich dětí podpořilo oblibu knížek

Kudy vedla cesta ke čtení v bilingvní rodině Kateřiny Červinkové Houškové, tlumočnice českého znakového jazyka, učitelky češtiny a maminky čtyř dětí?

Více

Mezinárodní týden neslyšících 2022

Centrum pro dětský sluch Tamtam se k této osvětové akci letos hlásí sérií zářijových Zahradních slavností tlumočených do českého znakového jazyka, které proběhnou v Praze, Pardubicích a Ostravě

Více

Neslyšící děti proměnily Valdštejnskou zahradu v pohádkový svět

Zahradní slavnost Centra pro dětský sluch Tamtam ve Valdštejnské zahradě

Více

O ztrátě sluchu v číslech

Přehled údajů Mezinárodní zdravotnické organizace o ztrátě sluchu

Více

Postup při přidělování příspěvku na péči

Ptáme se na tiskovém oddělení úřadu práce a Ministerstva práce a sociálních věcí

Více

Průlom ve vývoji vakcíny proti cytomegaloviru

Vrozený CMV je považován za nejčastější negenetickou příčinu vrozené ztráty sluchu, přičemž způsobuje odhadem 20–25 % všech případů vrozené ztráty sluchu

Více

Byl vám zamítnut příspěvek na péči nebo jiné dávky? Jak se můžete bránit?

Jak postupovat při zamítnutí rozhodnutí o příspěvku či nesouhlasu s výší přiznané dávky

Více

Nabídka služeb CDS Tamtam pro Ukrajince v ČR/Послуги CDS Tamtam для українців у Чехії

Tamtam nabízí pomoc v ukrajinštině, ruštině i ukrajinském znakovém jazyce

Více

Postup při přidělování příspěvku na péči

26. srpna 2022

Ptáme se na tiskovém oddělení úřadu práce a Ministerstva práce a sociálních věcí

Žádost o příspěvek na péči se podává k Úřadu práce České republiky a případná odvolání spadají do kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí. Jakou metodikou se řídí šetření sociálních pracovníků v rodinách? Postupují jednotně napříč regiony? Ovlivňuje procento ztráty sluchu možnost získání příspěvku na péči? 

 

Odpovídá Kateřina Beránková, tisková mluvčí Úřadu práce ČR

Zahrnuje dotazník využívaný pro sociální šetření v rodinách otázky týkající se sluchového postižení? Jaké? Zjišťují se v šetření potřeby péče, které má vzhledem ke svému zdravotnímu stavu neslyšící osoba a výdaje, které v souvislosti se zdravotním stavem má?

Speciální dotazník Úřad práce ČR využíval během posledních dvou let pouze v období nouzového stavu. Během standardního stavu realizují zaměstnanci Úřadu práce ČR sociální šetření osobně v přirozeném sociálním prostředí klientů. V jeho rámci se zaměřují na to, jak klient zvládá samostatný život v přirozeném prostředí, kdy jsou předmětem zájmu rodinné vztahy, sociální vztahový rámec mimo rodinu, prostředí, výdělečná činnost/školní povinnost, péče o domácnost a péče o vlastní osobu. Sociální pracovník nijak nehodnotí zdravotní stav žadatele a po skončení šetření vyhotoví písemný záznam. Společně s ním pak zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení „Žádost o posouzení stupně závislosti“.

Ilustrační foto - Shutterstock.com

Odráží podle vás seznam 10 základních životních potřeb specifika situace, která se pojí se sluchovým postižením?

Všech 10 základních životních potřeb je uvedeno v § 9 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Podrobné vymezení schopnosti zvládat jednotlivé základní životní potřeby jsou uvedeny v příloze č. 1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb. Životní potřeby jsou vzhledem k širokému rozsahu přítomných diagnóz definovány na co nejobecnější úrovni, aby byly dobře použitelné pro co nejširší okruh klientů. Patří mezi ně mj. komunikace nebo orientace, tedy oblasti, které mohou být z hlediska sluchového postižení negativně ovlivněny.

Doporučené odkazy:

 https://www.uradprace.cz/web/cz/davky-pro-osoby-se-zdravotnim-postizenim3 

 https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevek-na-peci1.

 

Odpovídá Jaroslava Sladká z oddělení mediální komunikace MPSV ČR

Pokud má dítě nějakou ztrátu sluchu a nemá jiné přidružené postižení, jaké oblasti základních životních potřeb obvykle lze uznat jako potřeby, které nezvládá bez pomoci pečující osoby?

Každé posouzení schopnosti zvládání základních životních potřeb je individuální; obecně lze říct, že u osob se sluchovým postižením může být snížena schopnost zvládat orientaci a komunikaci. Vyhodnocení sluchových schopností zahrnuje zhodnocení vnímání, tj. detekce zvuků, lokalizace zvuku, porozumění mluvené řeči, schopnost prostorové orientace. Schopnost orientace má dva rozměry – smyslový a duševní, tj. zvládání se posuzuje pouze ve vztahu k zachování smyslových a duševních či mentálních schopností. K neschopnosti orientace může vést oboustranná praktická nebo úplná hluchota či kombinované postižení sluchu a zraku, pokud ani za pomoci zdravotnických prostředků (sluchadla, implantované neuroprotézy) neumožňuje zvládat aktivity, kterými je orientace vymezena. K neschopnosti komunikace může vést praktická a úplná hluchota (neschopnost dorozumět se mluvenou řečí) a těžké formy kombinovaného postižení sluchu a zraku.

Ilustrační foto - Shutterstock.com

Při posuzování osob se zavedeným kochleárním nebo kmenovým implantátem se vyhodnocuje doba od implantace, průběh rehabilitace a adaptace na neuroprotézu, výsledek audiologického vyšetření, schopnost dorozumívat se, a to vše ve vztahu k věku příjemce. Za neschopnost osobních aktivit u dětí se považuje i omezení vyplývající ze zdravotního postižení, které má charakter dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a které náročností péče limituje dítě zapojit se do aktivit obvyklých v dětském kolektivu jeho věkové skupiny či do návštěvy předškolního zařízení a které vyžaduje každodenní mimořádnou péči.

Odráží podle vás seznam 10 základních životních potřeb specifika situace, která se pojí se sluchovým postižením?

Příspěvek na péči je určen osobám se všemi typy zdravotních postižení a všech věkových skupin. Věcná a právní úprava je v současné době ucelená a reflektuje základní a obecné potřeby všech osob. Základní životní potřeby představují průřezově všechny nezbytné skutečnosti, které mají každodenní povahu, jsou z hlediska schopnosti samostatného života v přirozeném sociálním prostředí společné všem osobám, bez ohledu na sociální postavení a jsou objektivizovatelné.

Způsob posuzování staví na funkčním dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (bez ohledu na druh zdravotního postižení) na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se posuzuje, zda je rozsah duševních, smyslových a tělesných schopností dostatečný k pravidelnému zvládání základních životních potřeb a zda je fyzická osoba schopna rozpoznat (smysly nebo duševně), provést (fyzicky) a zkontrolovat (smyslově, duševně) správnost zvládnutí základní životní potřeby. Uvedená pravidla zajišťují, že je zohledňováno nezvládání základní životní potřeby z důvodu duševní, smyslové i tělesné/fyzické disability.

U osob do 18 let se hodnotí potřeba každodenní mimořádné péče, přičemž se porovnává rozsah, intenzita a náročnost péče, kterou je třeba věnovat posuzované osobě se zdravotním postižením s péčí, kterou je třeba věnovat zdravé fyzické osobě téhož věku. Touto péčí se rozumí péče, která podstatně přesahuje péči poskytovanou osobě téhož věku svým rozsahem, intenzitou nebo náročností; občasná dopomoc, pouze zvýšené úsilí nebo samostatné nezvládání z důvodu věku nemohou být posudkovým kritériem. Schopnost zvládání základních životních potřeb se hodnotí s využitím zdravotních korekčních pomůcek a běžně dostupných facilitačních prostředků.

Ilustrační foto - Shutterstock.com

Posouzení schopnosti zvládat základní životní potřeby vychází z doložených nálezů ošetřujícího lékaře a odborných lékařů posuzovaného, kteří mu poskytují zdravotní péči. Jedním z podkladů posouzení je provedené sociální šetření. Lékař provádí vlastní posouzení zdravotního stavu bez vazby na předchozí posouzení dle objektivně doložených skutečností ohledně zdravotního stavu posuzovaného v aktuálních lékařských nálezech. Přijaté posudkové závěry se mohou lišit, neboť zdravotní postižení má v čase svůj vývoj, může docházet ke změnám funkčních schopností při postupné úpravě onemocnění nebo naopak při progresi. Potřeba každodenní mimořádné péče u dětí se mění postupem času tak, jak postupuje úroveň biopsychosociálního vývoje a dítě si osvojuje další dovednosti potřebné ke zvládání základních životních potřeb.

Pro získání karty ZTP u osob se ztrátou sluchu mladších 18 let je nutné splnit podmínku ztráty sluchu podle Fowlera 85 % a vyšší. Je takto nastavené pravidlo funkční z hlediska podpory dětí s nižší ztrátou sluchu? Do jaké míry se řeší procento ztráty sluchu u příspěvku na péči – existuje podobné pravidlo jako u karty ZTP?

Dle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotného stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Osoba do 18 let má při celkové ztrátě sluchu 85 % a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i přes nejlepší korekci (oboustranná praktická nebo úplná hluchota) nárok na přiznání průkazu ZTP/P. Jde o přesně definovaný stav u osob mladších 18 let věku, kdy neslyší a nerozumí řeči ani při použití nejvýkonnějších sluchadel či po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy a následné rehabilitaci.

Osoba starší 18 let má při stejném typu postižení nárok na přiznání průkazu ZTP. Osoby bez určení věku mají při současném sluchovém a zrakovém deficitu dle stupně postižení nárok na průkaz na ZTP nebo ZTP/P. V případě přiznání průkazu pro osoby se zdravotním postižením skupině osob, která nesplňuje výše uvedené podmínky podstatného omezení schopnosti orientace, by docházelo k diskriminačnímu přístupu vůči ostatním skupinám osob se zdravotním postižením.

Co se týče posuzování stupně závislosti, sluchová ztráta a její možný vliv na zvládání základních životních potřeb orientace, komunikace a ev. osobních aktivit, je popsán v předchozí odpovědi. Míra potřeby každodenní mimořádné péče při zvládání základních životních potřeb je u dětí závislá na věku, u každého dítěte vývoj postupuje individuálně a při stejném zdravotním postižení mohou mít rozdílnou potřebu péče.

Ilustrační foto - Shutterstock.com

Posuzuje se při sociálním šetření v rodinách, jaký příjem či majetkové poměry má žadatel nebo v případě dítěte jeho rodiče?

Příjem není rozhodnou skutečností pro přiznání nároku na příspěvek na péči a v rámci správního řízení ve věci žádosti o příspěvek na péči se neposuzuje. V zákoně o sociálních službách je však pamatováno též na nízkopříjmové rodiny, a tak je možno vedle žádosti o přiznání příspěvku na péči žádat též o zvýšení příspěvku. Zvýšení dávky o 2 000 Kč za kalendářní měsíc náleží nezaopatřenému dítěti do 18 let věku, kterému náleží příspěvek či rodiči, kterému náleží příspěvek a který pečuje o nezaopatřené dítě do 18 let věku, jestliže rozhodný příjem oprávněné osoby a osob společně posuzovaných je nižší než dvojnásobek životního minima oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu. Úplné podmínky úpravy zvýšení příspěvku na péči jsou v ustanovení § 12 zákona o sociálních službách.

Při sociálním šetření se sociální pracovník dotazuje na celkové sociální i ekonomické poměry žadatele o příspěvek na péči (v případě kdy je žadatelem nezletilá osoba i osob, které ji mají svěřenu do péče) jednak pro ověření informací uvedených v žádosti, a také z důvodu vyhodnocování aktuální situace žadatele pro případné poskytnutí pomáhající intervence a zprostředkování nezbytné pomoci. Tuto pomoc však sociální pracovník poskytuje pouze se souhlasem žadatele, nebo v souladu s obecnými předpisy. Vzhledem k tomu, že tyto informace však neslouží jako podklad pro posuzování nároku na příspěvek na péči, se u žadatelů o příspěvek nezjišťují podrobně příjmy žadatele ani jeho celkové majetkové poměry. Mělo by se tedy jednat o dotazy obecnější povahy, směřující k nabídce pomáhající intervence v případě, že je zjištěno, že žadatel o příspěvek je aktuálně v obtížné situaci. Sociální šetření v řízení o příspěvku na péči má povahu nejen zjišťovací ve vztahu k posuzování nároku na příspěvek, ale vždy také pomáhající, minimálně obsahuje vždy nabídku základního sociálního poradenství, popřípadě i jiné pomoci podle individuální situace žadatele.

Řídí se postup sociálního šetření v rodinách podle jednotné metodiky? Jak jsou pracovníci proškolováni? Je skutečně dodržován stejný postup šetření napříč jednotlivými regiony?

Ano, v roce 2015 Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo Instrukci č. 5/2015, která upravuje postupy sociálního šetření v řízení o příspěvku na péči (viz odkaz níže). Proškolování sociálních pracovníků zařazených v agendě řízení o příspěvku na péči organizuje generální ředitelství Úřadu práce České republiky, které má pro oblast vzdělávání zvláštní oddělení. Instrukce č. 5/2015 má povahu vnitřního aktu řízení, a proto je Úřad práce ČR, respektive všechny jeho krajské pobočky, povinen se jí při výkonu sociálního šetření v řízení o příspěvku na péči řídit na celém území republiky.

Doporučený odkaz:

https://www.mpsv.cz/documents/20142/225517/Instrukce_5-2015.pdf/6ef62324-8a3c-dbb9-0505-0f07e976fa55

 

Připravila: Lucie Křesťanová, šéfredaktorka magazínu Dětský sluch

Fotografie: Shutterstock.com

Sociální sítě

Zůstaňte s námi v kontaktu díky našim sociálním sítím! Inspirujte se, ptejte se odborníků!

Partneři

Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s. Ministerstvo zdravotnictví České republiky Včasná pomoc dětem Nadace Sirius Úřad vlády České republiky Nadace Jistota Informační centrum rodičů a přátel sluchově postižených, z.s.