Služby

Nejtěžší je orientace v zákonech a vyhláškách…

20. července 2022

říká Sabina Klegová, vedoucí odborného sociálního poradenství Tamtamu

Vedoucí odborného sociálního poradenství Centra pro dětský sluch Tamtamu nám v rozhovoru přibližuje nejen svou práci, ale také postup při podávání a vyřizování žádostí o příspěvek na péči. Problémy s touto dávkou řeší v poradně nejčastěji.

Sabino, čím se zabývá sociální poradna Tamtamu a kde sídlí?

Sociální poradna poskytuje odborné sociální poradenství, a to osobám se sluchovým postižením a jejich blízkým po celé České republice. Máme dvě pobočky – jednu v Praze a druhou v Olomouci. Mé zázemí je na pobočce v Olomouci. Kromě sociálního poradenství provozujeme také osvětové aktivity, jezdíme na pobyty pro rodiny s dětmi, účastníme se dalších aktivit, které Tamtam realizuje, a samozřejmě spolupracujeme s ostatními službami. Rovněž je možné u nás zakoupit baterie do sluchadel.

Kdo a s čím se na vás nejvíce obrací?

Nejčastější cílovou skupinou jsou rodiče dětí se sluchovým postižením. Ti mohou, ale nemusejí být klienty také dalších služeb Tamtamu. Společně se mnou řeší například příspěvek na péči, na mobilitu nebo na zvláštní pomůcku. Rodiče se na sociální poradnu mnohdy obracejí primárně proto, že jim nebyl uznán některý z těchto příspěvků – nejčastěji příspěvek na péči. V takovýchto případech rodičům pomáháme se sepsáním odvolání a vysvětlujeme, jaký je další postup a jak funguje sociální systém v České republice.

Dalšími žádanými tématy jsou také průkazy pro osoby se zdravotním postižením nebo rovněž finanční příspěvky od nadací, ať už na pořízení sluchadel nebo jiných kompenzačních pomůcek. Často se na nás obracejí také maminky samoživitelky, které by potřebovaly finanční pomoc. To ale zdaleka nevystihuje celou cílovou skupinu. Kontaktují nás také dospělí neslyšící, příbuzní seniorů s presbyakuzií (stařeckou nedoslýchavostí – pozn. red.) nebo hluchotou, pracovníci dětských domovů či pěstouni, mají-li v péči dítě se sluchovým postižením, zaměstnanci jiných organizací, jejichž klientem se stala osoba nebo rodina se členem se sluchovým postižením a mnozí další. Samozřejmě občas se na mne obracejí také kolegyně z dalších tamtamovských služeb (úsměv).

Jak dlouho standardně se svými klienty spolupracujete?

Obvykle se jedná o krátkodobou spolupráci, která začíná tím, že nás klient kontaktuje, a končí vyřešením zakázky. To znamená ve chvíli, kdy je například podáno odvolání proti rozhodnutí o příspěvku na péči, obvykle spolupráce opět končí. Ve většině případů ani nedostáváme zpětnou vazbu, avšak zpravidla pokud je odvolání zamítnuto, jsme osloveni znovu. Obecně se stává, že spolupráce je opakovaná.

Jakým způsobem poradenství probíhá?

Obvykle telefonicky nebo e-mailem. Klienti ale mohou využít také videohovor, online setkání anebo samozřejmě přijít osobně.

Hovořila jste o tom, že často pomáháte řešit příspěvky na péči. Co je příspěvek na péči a jak se o něj žádá?

Obecně platí, že příspěvek na péči pomáhá řešit nepříznivou sociální situaci zapříčiněnou zdravotním stavem či věkem osoby. Náleží osobám starších jednoho roku, které jsou z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislé na pomoci jiné osoby v oblasti běžné denní péče. To znamená, že náleží osobě, o kterou má být pečováno, nikoliv osobě, která péči zajištuje.

Pokud chcete požádat o příspěvek na péči, je nutné vyplnit formulář, který je dostupný na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. K němu je povinná příloha zvaná „Oznámení o poskytovateli pomoci“. To je formulář, ve kterém vypisujete, kdo bude osoba pečující. Takto vyplněnou žádost je potřeba podat na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce (dále ÚP – pozn. red.). Příslušnost se určuje dle místa trvalého pobytu.

Kdo se může stát pečující osobou?

Osobou pečující se podle zákona může stát osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, dětský domov, speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. U našich klientů je pečující osobou nejčastěji rodič dítěte se sluchovým postižením.

Jakým způsobem probíhá vyřízení žádosti?

Po podání žádosti proběhne sociální šetření, které provádí sociální pracovník z krajské pobočky ÚP. Smyslem tohoto šetření je zjistit schopnost samostatného života osoby v jejím přirozeném sociálním prostředí. Výsledkem je písemný záznam, který je na požádání předložen posuzované osobě.

Následně krajská pobočka ÚP zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení žádost o posouzení stupně závislosti osoby. V tuto chvíli ÚP přeruší řízení o příspěvku na péči, a to na celou dobu, co bude okresní zpráva sociálního zabezpečení posuzovat stupeň závislosti. Při posuzování stupně závislosti osoby vychází okresní správa sociálního zabezpečení (dále OSSZ – pozn. red.) ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře.

Po obdržení posudkového závěru OSSZ vyrozumí ÚP účastníka o obnovení řízení, jelikož pominuly důvody pro přerušení. Účastník řízení se může k podkladům vyjádřit před vydáním rozhodnutí. Pokud žádnou výtku nemá, popřípadě se k podkladům vyjádřit nechce, vydá na základě tohoto posudku krajská pobočka ÚP rozhodnutí o tom, zda se příspěvek na péči přiznává či nikoliv. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat.

Jaká jsou kritéria hodnocení při posuzování příspěvku na péči?

Při posuzování se zkoumá schopnost žadatele zvládat deset tzv. základních životních potřeb. Každá z těchto potřeb má definováno několik aktivit. Pokud některou z těchto aktivit osoba není schopna z důvodu nepříznivého zdravotního stavu zvládat, měla by být za nezvládanou posouzena celá životní potřeba. Základní životní potřeby dle vyhlášky č. 505/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů jsou mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost. Péče o domácnost se neposuzuje u osob do 18 let.

Při posuzování se tedy nehodnotí příjem rodiny?

Příjem oprávněné osoby ani osob s ní společně posuzovaných se nezjišťuje. To pouze v případě, žádáte-li o zvýšení příspěvku na péči.

Co dělat v případě, kdy nejsem spokojen s rozhodnutím?

Našim klientům vždy doporučujeme, aby se proti rozhodnutí, se kterým nesouhlasí, odvolali. S odvoláním jim ve většině případech pomáháme. Stačí nám k tomu naskenované nebo vyfocené rozhodnutí o nepřiznání nebo snížení příspěvku a ideálně také nová lékařská zpráva, kterou k žádosti nedokládali. Ta slouží jako podklad pro sepsání odvolání.

Argumenty, které často do odvolání píšeme, stojí na čtyřech základních životních potřebách – na potřebě komunikace, orientace, péče o zdraví a osobní aktivitě.

Ze zkušeností s našimi klienty víme, že potřeba komunikace je často nezvládnutá hlavně z důvodu používání znakového jazyka, kterým se lze dorozumět pouze s určitou skupinou lidí. U některých dětí není komunikace rozvinuta vůbec nebo mají svůj způsob dorozumívání se, kterému rozumí jen nejbližší okolí.

S komunikací úzce souvisí také osobní aktivity. Kvůli jinému komunikačnímu systému může být dítě vyčleněno z kolektivu svých vrstevníků, jelikož mu nerozumí.

U potřeby orientace argumentujeme tím, že řada dětí se sluchovým postižením nemá vyvinuté směrové slyšení, takže na příklad nerozeznají nebezpečí projíždějícího auta, ve větším hluku nebo kolektivu nejsou schopni rozeznat zavolání či orientovat se v probíhajícím hovoru.

Péče o zdraví je u těchto dětí postavena na obsluze kompenzační pomůcky, ať už je to kochleární implantát nebo sluchadlo. Myslím tím třeba to, že dítě neupozorní, že pomůcka nefunguje, jak by měla, je vybitá nebo mu spadla z ouška. Nevymění si v pomůcce samo baterku nebo si samo pomůcku správně nenasadí.

Stanu-li se pečující osobou, jaké povinnosti mi v souvislosti s příspěvkem vznikají?

Povinností je využívat příspěvek na péči na zajištění potřebné pomoci nebo prokázat využití příspěvku až rok zpětně. Pečující osoba je také povinna do 8 dnů písemně ohlásit jakékoliv změny, např. změnu pečující osoby, kontaktních údajů, hospitalizaci příjemce příspěvku aj. Všechny změny je nezbytné oznamovat písemně, tedy dopisem nebo e-mailem. Na oznámení změny pečující osoby má ÚP připraven potřebný formulář, který je k dispozici nejen na pobočkách ÚP, ale také na jeho internetových stránkách.

Je přiznání příspěvku časově omezeno?

To záleží na rozhodnutí posudkového lékaře. V některých případech, kdy se posudkový lékař domnívá, že může dojít ke zlepšení stavu žadatele, může být příspěvek na péči přiznán na určitou dobu. Pak, je-li to i nadále potřeba, je nutné znovu o příspěvek požádat. V případě, že končí nárok na výplatu dávky, vždy o tom dostanete vyrozumění. Jinak je příspěvek na dobu neurčitou. Pokud je příspěvek na péči přiznán osobě mladší 18 let, musí si vždy po dosažení plnoletosti požádat o příspěvek znovu.

Jaký případ nebo dotaz byl pro vás v poslední době „oříškem“?

Nyní jsme v kontaktu s pánem, který pečuje o svého 90letého imobilního tatínka s vadou sluchu. Rodina dlouhou dobu bojuje o čtvrtý stupeň příspěvku na péči, ale jelikož nemohou dopravit tatínka k lékaři a zároveň není možnost terénní prohlídky, jen velmi těžce získávají potřebné lékařské zprávy. Ty však jsou pro přiznání příspěvku nutné. Bohužel zatím se nezdá, že by se situaci podařilo vyřešit. Díky podobným případům mnohdy zjistíme, že nastavený systém bohužel není dokonalý a existují situace, na které sociální systém nemyslí a není možné na ně pružně reagovat. Aby došlo ke změně, bylo by potřeba velké odhodlání stran žadatelů, kteří by se museli obrátit na organizace hájící práva osob se zdravotním postižením. Dokud tomu tak nebude, úřady nemohou vědět, v jakých případech péče chybí nebo není dostatečná.

V čem je vaše práce nejnáročnější?

Nejtěžší je určitě orientace v zákonech a vyhláškách, kterými se přiznávání příspěvků řídí. Právo se velmi rychle mění a tyto změny je potřeba pečlivě sledovat a mít neustálý přehled o novém vývoji. Druhou poměrně náročnou situací je celorepubliková působnost této služby, přičemž v každém kraji je řešení obdobných situací jiné. Metodiky pro přiznávání příspěvků jsou pro celou republiku stejné, avšak každý kraj, úřad si tuto metodiku vykládá trošku odlišně. Tudíž pokud bychom řešili dva stejné případy ve dvou různých krajích, výsledky mohou být rozdílné. Není lehké pak rodičům vysvětlovat, proč je výsledek takový nebo onaký. Součástí mé práce je tedy také psychická podpora klientů a motivace k vytrvalosti. Samozřejmě s postupem času sbírám více a více zkušeností, lépe se orientuji a díky tomu všemu je má práce rychlejší, efektivnější a pro mne tím pádem také jednodušší.

Zdá se, že náplň vaší práce je vyčerpávající. Jak získáváte energii k překonávání nových výzev?

V Tamtamu pracuji na několika pozicích a díky tomu je náplň mé práce pestrá. To samo o sobě umožňuje určitý druh odpočinku. Zároveň se snažím práci nechávat v kanceláři a ve volném čase na ni nemyslet. Regeneruji při procházce, nad dobrou knížkou, při skvělé kávě nebo jídle.

Co máte na své práci nejraději?

Moment, kdy klient zavolá a oznámí mi, že vše dobře dopadlo (úsměv). Úspěšná práce je vždy tou nejlepší motivací i odměnou.

Mgr. Sabina Klegová vystudovala magisterský obor Speciální pedagogika – poradenství na Univerzitě Palackého v Olomouci. Vysokoškolská studia byla přirozeným vyústěním jejího zájmu o problematiku sluchového postižení a znakový jazyk. V Centru pro dětský sluch Tamtam pracuje jako vedoucí služby odborného sociálního poradenství v sociální poradně v Olomouci. Působí také jako krizový telefonický intervent a zajišťuje linku prvního kontaktu Centra pro dětský sluch Tamtam (Tel.: 605 100 400)