Byl vám zamítnut příspěvek na péči nebo jiné dávky? Jak se můžete bránit?

O nárocích na příspěvek na péči, ale také ostatních dávek pro osoby se zdravotním postižením, jako je příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcky určené osobám s těžkým sluchovým postižením nebo průkaz osoby se zdravotním postižením, rozhoduje Úřad práce ČR, krajská pobočka příslušná podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu žadatele. V případě, kdy nejsou splněny podmínky nároku na dávku nebo průkaz a je vydáno zamítavé rozhodnutí nebo nesouhlasíte s přiznanou výší dávky nebo typem průkazu, máte právo se proti takovému rozhodnutí bránit.

Co vše je možné udělat a jak správně postupovat?

V prvé řadě je zde možnost podat odvolání, což je tzv. řádný opravný prostředek, jenž se podává do 15 dnů ode dne doručení předmětného rozhodnutí úřadu práce. Odvolání je tedy potřeba podat jednak v zákonné lhůtě a jednak u příslušného orgánu, tj. u úřadu práce, který rozhodnutí vydal. Odvolání může podat jen žadatel (účastník řízení) nebo jeho zástupce. U nezletilých dětí to bude zpravidla jeden z rodičů, ale může to být i osoba, které bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu do náhradní péče. Úřad práce následně předá odvolání i se spisem Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále také „ministerstvo“), které odvolací řízení povede a ve věci rozhodne. 

U dávek podmíněných zdravotním stavem, a také u průkazu, se mimo jiné opětovně zkoumá stupeň závislosti nebo zdravotní stav, kdy posudkové komise ministerstva přezkoumávají posudek vydaný pro účely rozhodnutí úřadu práce příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení (dále také „OSSZ“).  Zatímco u OSSZ posuzuje jeden posudkový lékař, posudkové komise ministerstva jsou tříčlenné. V odvolacím řízení je možné dokládat také nové lékařské nálezy, které nemohla mít OSSZ k dispozici, a které budou dalšími podklady pro posouzení. Proti rozhodnutí ministerstva vydaném v odvolacím řízení již není možné podat řádný opravný prostředek.  Pro posouzení nároku na příspěvek na péči, pokud není požádáno také jeho zvýšení o částku 2 000 Kč měsíčně, se příjem ani sociální a majetkové poměry žadatele ani rodinných příslušníků nezkoumají a není třeba je prokazovat.

Mimořádný opravný prostředek

V situaci, kdy nevyužijete možnost podat odvolání, můžete do jednoho roku od právní moci rozhodnutí úřadu práce využít mimořádný opravný prostředek a podat podnět k přezkumnému řízení, který se také podává u úřadu práce. Tento podnět může podat prakticky kdokoliv, ale o výsledku bude informován účastník řízení, tedy v případě nezletilého dítěte jeho zástupce. Po podání podnětu se ministerstvo bude zabývat zákonností napadeného rozhodnutí, avšak klasický posudek posudkové komise vypracován být nemůže, protože posudkové komise vypracovávají posudek jen pro účely odvolání. Nicméně ministerstvo se správností posudku OSSZ bude také zabývat. Budou-li shledány rozpory s právními předpisy, ministerstvo zpravidla zruší již pravomocné rozhodnutí úřadu práce
a celou věc vrátí k novému řízení, popř. může rozhodnutí samo změnit.  

Podnět k přezkumnému řízení lze také podat proti rozhodnutí o odvolání vydaném ministerstvem. Podmínky jsou stejné jako při podání podnětu proti rozhodnutí úřadu práce, ale tento podnět se podává u ministerstva a rozhoduje o něm ministr.

Nejen v odvolání, jehož součástí by měly být tzv. odvolací námitky, ale také v podnětu k přezkumnému řízení, je třeba uvést, kdo jej podává, proti kterému rozhodnutí směřuje,
v jakém rozsahu je napadáte, v čem spatřujete rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí.

Správní žaloba a její náležitosti

Jinou cestou, kterou je možné se vydat, je cesta správní žaloby. Prvotní podmínkou je, že před tím, než se obrátíte na soud, jste vyčerpali všechny dostupné řádné opravné prostředky v rámci řízení před správním orgánem, tj. podali jste odvolání proti rozhodnutí úřadu práce. Správní žalobu je tedy možné podat až proti rozhodnutí ministerstva.

Žalobu může podat ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech rozhodnutím správního orgánu či předcházejícím řízením, zpravidla se bude jednat o účastníka správního řízení, se kterým správní orgán řízení vedl, tedy odvolatel. Žalobu je možné podat ve lhůtě dvou měsíců od okamžiku, kdy vám bylo doručeno konečné rozhodnutí ministerstva. Zákon neumožňuje lhůtu prodloužit, soud se nezabývá opožděnou, ale ani předčasně podanou žalobou. Žaloba se podává zpravidla u krajského soudu, v jehož obvodu má sídlo pracoviště ministerstva, které vydalo rozhodnutí.

Správní žaloba musí splňovat zákonné náležitosti, aby o ní soud mohl jednat, zejména čeho se týká, kdo ji podává, proti kterému správnímu orgánu směřuje, označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení a musí být podepsána a datována. Žaloba musí navíc obsahovat úplné a správné vymezení žalobních bodů, tj. uvedení toho, z jakých skutkových
a právních důvodů považuje žalobce rozhodnutí za nezákonné a uvedení toho, co má soud udělat. V řízení o žalobě nemusíte být zastoupeni advokátem. Přesto lze takové zastoupení doporučit; řízení před správními soudy je sice samo o sobě neformální, ale na správné a včasné formulaci žaloby a úplném vymezení žalobních bodů velmi záleží. Pochybení, ke kterému tu z neznalosti dojde, nelze velmi často v dalších fázích řízení již vůbec napravit.

Pokud soud dospěje k závěru, že žaloba je důvodná, zruší rozhodnutí ministerstva a věc vrátí k novému projednání. Pokud žaloba není důvodná, soud ji zamítne. Pokud vám nevyhoví ani krajský soud, je ještě možné podat proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. V řízení o kasační stížnosti je však již povinné zastoupení advokátem.  

Využití uvedených mimořádných prostředků ochrany můžete i kombinovat, např. současně s podaným podnětem k přezkumnému řízení podat správní žalobu. V tomto případě soud vyčká výsledku přezkumného řízení, a pokud nebudete uspokojeni v tomto řízení, bude pokračovat v řízení soudním. 

Splnění podmínky dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu

V řízení o příspěvku na péči jde v prvé řadě o splnění podmínky dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a stanovení stupně závislosti. Posudek o stupni závislosti vypracovává lékař OSSZ nebo, jak již bylo uvedeno, v odvolacím řízení posudková komise ministerstva. Jak ve svých rozsudcích opakovaně uvádí Nejvyšší správní soud (např. rozsudek ze dne 17. 9. 2019 č. j. 5 Ads 135/2018), posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti spočívající
v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění, která předpokládá též znalosti z oboru posudkového lékařství. Odborný posudek je pak pro správní orgán (úřad práce nebo ministerstvo) stěžejním důkazem, na který je tento správní orgán odkázán. Proto je třeba klást zvýšený důraz na jednoznačnost, určitost, úplnost a přesvědčivost takového posudku.  Posudkový lékař se musí vypořádat se všemi rozhodnými skutečnostmi, přihlédnout k potížím udávaným účastníkem řízení, výsledkům sociálního šetření a lékařským zprávám a své závěry tak musí náležitě podložit a odůvodnit. Je nezbytné, aby posudek obsahoval vysvětlení, jakým způsobem lékař hodnotil veškeré posudkové podklady, které z nich považoval za rozhodující a podstatné, případně z jakého důvodu se od závěrů uvedených v některých z nich odchýlil. Zdravotní stav potom musí být popsán dostatečně jasně a přesně, aby nevyvstávaly žádné další pochybnosti. Případné chybějící či nepřesně formulované náležitosti posudku, které způsobují jeho nepřesvědčivost či neúplnost, totiž správní orgán nemůže nahradit vlastní úvahou, pro niž nemá potřebné odborné znalosti. Úřadu práce ani ministerstvu nepřísluší činit medicínské závěry.

Jak posudkoví lékaři, tak správní orgány musejí mít na zřeteli, že s ohledem na sociálně citlivou situaci osob závislých na pomoci jiné fyzické osoby a důležitost příspěvku jim poskytovaného je zapotřebí postupovat při posuzování stupně závislosti osoby důkladně. To platí zejména tehdy, pokud jsou podklady, z nichž se vychází, nejednoznačné, existují mezi nimi nesrovnalosti či rozpory, nebo pokud vůči nim posuzovaná osoba vyslovuje námitky. Ve všech těchto případech je na správním orgánu, aby požádal o doplnění posouzení.

Úkolem posudkové komise není vyšetřování posuzovaných osob

Co se týče osobní účasti při posouzení, posudková komise zpravidla vyhoví žádosti o přítomnost posuzovaného při jejím jednání. Nicméně úkolem posudkové komise primárně není vyšetřování posuzovaných osob, ale pouze zhodnocení nálezu klinických lékařů. Posudkové komise sice mohou v případě pochybností o průkaznosti některých nálezů provést při jednání orientační vyšetření posuzované osoby, není to však zákonem předepsáno
a v případné závažné pochybnosti o zdravotním stavu by musely být posuzované osoby odeslány k vyšetření na některé z klinických pracovišť (např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31.10.2017 č. j. 3 Ads 254/2016-64 či z 15.08.2018 č. j. 3 Ads 212/2017-25).

Závěrem lze tedy uvést, že právní předpisy umožňují prostředky ochrany, které může dotyčná osoba využít, pokud nesouhlasí s rozhodnutím ve věci příspěvku na péči, neboť subjektivně se cítí více závislá na pomoci jiné fyzické osoby, nicméně posudek tento stav objektivizuje a pokud splňuje výše uvedené požadavky, je rozhodujícím podkladem pro výsledek řízení.

Ing. Ivana Grunerová působí na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kde má v kompetenci metodickou a rozhodovací činnost na úrovni odvolacího orgánu v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi, příspěvku na péči, dávek státní sociální podpory, dávek pěstounské péče, náhradního výživného a dávek pro zdravotně postižené. Jako lektorka odborných seminářů se věnuje především zákonu o sociálních službách, zákonu o pomoci v hmotné nouzi a správnímu řádu ve vztahu k nepojistným dávkám.

Připravila: Ing. Ivana Grunerová, pracovnice Ministerstva práce a sociálních věcí

Ilustrační foto: Shutterstock.com