Jak připravit neslyšící na budoucnost?

Konference se konala u příležitosti 150. výročí existence Pražského spolku neslyšících. Byla tlumočena do českého znakového jazyka, mezinárodního znakového systému, a zajištěn byl i simultánní přepis.  Zúčastnili se jí i zástupci EUD i EUDY z Německa, Řecka, Švédska a dalších států.

Po přivítání prezidentkou Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR Mgr. Šárkou Prokopiusovou otevřel konferenci čerstvý laureát ceny Nadace Olgy Havlové, předseda Pražského spolku neslyšících Pavel Šturm, s příspěvkem, ve kterém připomněl historii spolků u nás. Na něj navázali zástupci EUD a EUDY s tématem Budoucnost neslyšících v Evropě.

Pohled EUD prezentoval její viceprezident a člen maďarského parlamentu Gergely Tapolczay. EUD má tři hlavní dlouhodobé cíle: bojuje o to, aby byl znakový jazyk uznán v rámci EU jako oficiální; usiluje o zlepšení úrovně vzdělávání a zaměstnanosti neslyšících; a bojuje o lepší komunikaci, aby měli neslyšící dostupné všechny informace a mohli se tak ve všem svobodně rozhodovat. EUD lobuje za práva osob se sluchovým postižením u Evropského parlamentu spolu s poslanci této instituce, které EUD pro tuto problematiku svým úsilím získala.  Jakmile se povede vyjednat něco na úrovni EU, ihned předávají informaci členským organizacím, aby usilovaly o prosazení a dodržování práv do národních legislativ. Členským státům se to často „nehodí“, je proto potřeba, aby sami neslyšící za jejich dodržování bojovali.

EUD má díky grantu Evropské komise zaměstnance, kteří tak mohou maximálně posouvat úsilí EUD vpřed a její práce ve prospěch všech skupin lidí se sluchovým postižením tak může být efektivní. Jeden z posledních velkých počinů bylo připojení se k Evropské směrnici o přístupnosti výrobků a služeb (European Accessibility Act). Výzva požaduje, aby tyto služby nabízely pomoc i lidem, kteří komunikují znakovým jazykem, prostřednictvím textu, simultánního přepisu či  videohovoru, anebo totální komunikací. Více informací o EUD lze nalézt na odkazu https://www.eud.eu

Vizi budoucnosti mladých neslyšících EUDY představili její zástupci Ludwig Herb a Simon Bak. EUDY je sdružením národních organizací mladých neslyšících na evropské úrovni. Její prezidentkou je nyní neslyšící Jana Havlová z České republiky, uživatelka kochleárního implantátu, jež vystudovala právo, pracovala i v Evropském parlamentu a dnes pracuje v Kanceláři veřejného ochránce práv. Aktivit EUDY se mohou zúčastnit mladí neslyšící do 30 let. EUDY podporuje jejich vzdělanost, zaměstnanost a vůbec kvalitu života. Na svých akcích, vzdělávacích seminářích či letních kempech posiluje zúčastněné v oblasti sociálních kompetencí a v lobby za svá práva. Mladí v EUDY se také věnují porovnávání lingvistiky jednotlivých národních znakových jazyků. Cílem EUDY je také uznání znakového jazyka v EU jako jazyka oficiálního. EUDY spolupracuje s EUD, mladí se inspirují jejich činností, předávají si znalosti. V nynější době mladé neslyšící trápí fakt, že se hodně osvěty věnuje kochleárním implantátům. Usilují o to, aby bylo více slyšet také o neslyšících a znakovém jazyce.  Více o EUDY se můžete dočíst na www.eudy.info.

A co budoucnost neslyšících v ČR? Odpověď se snažil přiblížit Mgr. Bc. Alexandr Zvonek: Lidé se sluchovým postižením se mají jako nikdy dřív. Máme k dispozici tlumočení do znakového jazyka, simultánní přepis, sluchadla, kochleární implantáty, aplikace pro neslyšící a další pomůcky. Technika půjde stále kupředu. Ale nezanikne kvůli tomu kulturní menšina neslyšících? Důsledkem používání IT technologií je dnes i to, že i osoby se sluchovým postižením se méně scházejí osobně. Přitom svou přítomností v majoritní společnosti a tím, že si věci vyřizují sami, mohou dát slyšícím najevo, že tu jsou, že jsou samostatní a že mají plnohodnotný znakový jazyk.  Aktéři vlastní budoucnosti jsou tedy osoby se sluchovým postižením samy: Je třeba dávat slyšícím zpětnou vazbu, že je oceňujeme, že na nás nezapomněli – za tlumočené či simultánně přepisované představení v divadle, na přednáškách, za titulky v televizích apod.

S dalším příspěvkem vystoupil prof. MUDr. Viktor Chrobok, Ph.D., z Kliniky ORL FN Hradec Králové. Představil téma nutnosti zavedení screeningu sluchu, a to nejen u novorozenců, ale také u dětí na základních školách.

Následně vystoupili zástupci Vyšší odborné školy, Střední školy, Základní školy a Mateřské školy pro neslyšící v Hradci Králové se svou vizí vzdělávat děti se sluchovým postižením, jejichž mateřským jazykem je jazyk znakový, právě v jejich mateřštině.

Dopolední blok uzavřela svým výstupem Mgr. Andrea Hudáková, Ph.D., z Ústavu jazyků a komunikace neslyšících na FF UK v Praze na téma Vzdělávání vysokoškolských studentů se sluchovým postižením. Prezentovala svůj výzkum ohledně počtu těchto studentů na vysokých školách v ČR. Aktuálně studují studenti s tímto hendikepem na 13 z celkových 26 vysokých škol. Nejvíce na Masarykově univerzitě v Brně a Univerzitě Karlově v Praze, protože tam pro ně mají lépe připraveny podpůrné služby (tlumočení do ČZJ a simultánní přepis). Podle počtu narozených osob se sluchovým postižením by jich však mělo vysokou školu studovat přes 2000. Proč jich je méně nebo studia nedokončí? Závěry výzkumu ukázaly, že důvody jsou následující: nezkušenost vysokých škol s těmito studenty (respektive jejich nepřipravenost), na druhou stranu nezkušenost studentů se sluchovým postižením s náročným studiem, jejich menší cílevědomost či gramotnost.  Do malého počtu studujících se také promítají i nízká očekávání jejich rodičů („To nezvládneš, to nemá cenu…“). Je tedy třeba předávat informace rodičům, že jejich dítě vzdělání zvládne, aby děti v učení podporovali.

Odpolední sekce se věnovala zaměstnávání osob se sluchovým postižením dnes a v dalších dekádách let. V ČR působí úspěšné firmy, které zaměstnávají neslyšící, například Tichý svět, Zelený ostrov či Amazon. Ten v současné zaměstnává 50 neslyšících. Mají již i neslyšícího vedoucího, a dále k dispozici tlumočníka do ČZJ.

Vizi uplatnění osob se sluchovým postižením na pracovním trhu v budoucnu nastínila Lenka Vokáčová z personální agentury Manpower. Na základě analýz aktuálních trendů je zřejmé, že práce se bude neustále více robotizovat, ohrožené profese jsou například řidiči nebo účetní. Naopak bude větší poptávka po lidech v oblasti komunikace. Klíčovou dovedností bude proto učenlivost (chtít se učit nové věci, absolvovat rekvalifikační programy), umět vyhledávat vhodné příležitosti a být připraveni naučit se ovládat technologie, které teprve přijdou. Je tedy nutné, aby i lidé se sluchovým postižením byli otevření a připraveni se s tím vším naučit zacházet.

Připravila: Marta Höferová, odborná pracovnice a publicistka Informačního centra rodičů a přátel sluchově postižených, z.s.

Fotografie: autorka