Konference INSPO 2023 přiblížila technologické nástroje pomoci lidem se specifickými potřebami

Po roční přestávce, kdy proběhla online, se konference INSPO o technologiích pro osoby se specifickými potřebami konala 25. listopadu 2023 opět v Kongresovém centru Praha. Kromě přednášek si mohli účastníci vyzkoušet kompenzační pomůcky či aplikace u 17 vystavovatelů v předsálí.

Návštěvníky 23. ročníku v úvodu přivítal Jiří Zlatuška, bývalý rektor Masarykovy univerzity, která se prostřednictvím Střediska Teiresiás na pořádání INSPA dlouhodobě podílí. Poté převzala slovo Zuzana Holá, ředitelka Nadace Vodafone. Za velký benefit konference označila skutečnost, že se zde nejen prezentují technologické novinky pro lidi se specifickými potřebami, ale jsou přítomni i účastníci, kteří je chtějí a mohou využívat. „Je úžasné, že společně posouváme hranice možného,“ uvedla.

Pavel Kasík ze Seznamu Zprávy o využití umělé inteligence v podobě ChatGPT

Společný program

Program dopolední sekce otevřel Pavel Kasík ze Seznamu Zprávy, který jako nástroj pomoci představil systém generativní umělé inteligence ChatGPT. Jde o typ jazykového modelu, který funguje jako umělá neuronová síť. Používá zpracování přirozeného jazyka k vytváření konverzačního dialogu podobného lidskému.

Chatbot může lidem se zdravotním postižením sloužit ke stejným účelům jako běžné populaci. Kromě toho ale existují činnosti, které jsou specifické pro určité skupiny s různým zdravotním postižením. Například nevidomým mohou mobilní aplikace s hlasovým rozhraním pomoci s navigací v reálném čase, poskytováním informací o okolních objektech, budovách, dopravě a mnoha dalších věcech. Pro lidi se sluchovým postižením je užitečný převod řeči do textové podoby, automatické vytváření titulků k videoobsahu. Lidé s omezenou pohyblivostí využijí hlasové ovládání zařízení a aplikací, systém jim může pomoci s online nakupováním tím, že umožňují hlasové vyhledávání produktů, přidávání položek do nákupního košíku a provádění plateb.

Umělá inteligence nabízí mnoho užitečného, hranice jejích schopností jsou však podle vědců předem těžko odhadnutelné. Může zvýšit produktivitu práce a ušetřit čas, pro správné používání je však podle Pavla Kasíka nutné především definovat si to, co od tohoto nástroje chceme – a to záleží jen nás. I otázka osobního postoje k AI hraje roli. „Neříkejte si, že umíte něco, co nikdo jiný neumí, protože pak neuspějete,“ doporučil Kasík.

Umělou inteligenci již využívají některé z aplikací, které tvoří platformu Chytrepomucky.cz určenou pro tvorbu a integrování asistivních technologií. Představil je Petr Uličný z Benetronicu. Platforma umožňuje například propojovat chytrá zařízení mezi sebou (využívat umělou inteligenci, internet a další moderní koncepty k vytvoření pomůcky), na pár kliknutí si vytvořit "chytrou pomůcku" třeba z chytrého telefonu apod.

Virtuální realitu užívanou při mozkových operacích přiblížila Jana Trdá z VR Vitalis a František Zerzáň ukázal, jak v Z-bionics vytvářejí myoelektrické protézy horní končetiny na míru lidem po amputaci, nebo těm, kteří se narodili bez ruky. Díky 3D scanování a 3D tisku je možné uzpůsobit její konstrukci tak, aby vyhovovala danému člověku váhou, rozměry, vyvážením a dalšími aspekty.

Anna Kudrnová z Newton Technologies

Inovativní tvorbu titulků s pomocí systému Beey krok za krokem názorně předvedla Anna Kudrnová z Newton Technologies. Technologie je založena na principu automatického rozpoznávání řeči a určena především pro lidi se sluchovým postižením. Systém dovede například automaticky rozpoznat mluvčího, obarvit titulek, správně ho načasovat apod. Nedokáže však rozlišit více jazyků či detekovat zvuky a vytvořit k nim příslušný titulek s informací o charakteru zvuku pro neslyšící (např. SMÍCH, HUDBA apod.), tento specifický titulek je třeba dodělávat ručně.

O bariérách a praxi novinářů v tématu specifických potřeb referovala na základě výsledků projektu Digitální doba s lidskou tváří Adriana Dergam z Pražského centra mediálních dovedností. Unikátní sociologické šetření mezi experty z médií (620 osob, většina novináři) potvrdilo nízké povědomí novinářů o dopadu technologií na tuto skupinu konzumentů informací a nedostatečné znalosti o přístupnosti svých médií a tvorby.

A Dot Pad je určen především uživatelům se zrakovým postižením. Premiéru tohoto prvního hmatového grafického displeje, který přináší zcela nový přístup v oblasti asistivního vzdělávání, představila Kristýna Savaryová ze společnosti Matapo Distribution Europe.

Prezentace aplikací pro výuku znakového jazyka CDS Tamtam

Odpolední paralelní sekce

Odpolední program byl tradičně rozdělen do tří paralelních sekcí. Dvě z nich měly podobu panelové diskuse. První se zaměřila na přístupnost webu, aplikací a dokumentů. Druhá se soustředila na provázání vzdělávacího systému s trhem práce pro osoby se smyslovým postižením a připravenosti na inkluzivní zaměstnávání.

V sekci o technologiích pro osoby se sluchovým postižením se jednotlivé přednášky zabývaly legislativou, vývojem kochleárních implantátů či indukčních smyček, představily aplikace a zařízení pro převod řeči do písemné podoby i web pro děti v českém znakovém jazyce. Přiblížily rovněž zjištění výzkumu zabývajícího se tvorbou přístupných webových stránek pro neslyšící a představily regionální televizi RTM Plus.

Martin Novák z České unie neslyšících při prezentaci v odpolední sekci

Martin Novák z České unie neslyšících ve své prezentaci „Síla zákona: Proč pouhé akční plány v legislativě nestačí“ vycházel ze zkušeností s akčními plány v audiovizuálních zákonech. Novela mediálního zákona neřeší všechny potřeby osob se sluchovým postižením a ponechává důležité věci pouze na akčních plánech, které si však dělají samy televize. Ohledně nabídky skrytých titulků u televizních pořadů soukromých i veřejnoprávních stanic tak nyní panuje v komunitě neslyšících velká nejistota. Novák zdůraznil důležitost toho, aby rozhodování o potřebách osob se sluchovým postižením bylo určováno zákony s jasnými a časově vázanými cíli. Akční plán je neformální, krátkodobý a nemá ochranu proti diskriminačním rozhodnutím.

Že je možné přistoupit ke zpřístupňování televizního vysílání lidem se sluchovým postižením vstřícně a zároveň prakticky a udržitelně, doložil hned v následujícím příspěvku Jan Punčochář, majitel regionální televize RTM Plus, vysílající v Libereckém kraji, která se jako první z „malých“ televizí pustila do systematické výroby skrytých titulků. Jde o zjednodušené titulky pro zpravodajství, kde je důležitá především rychlost nasazení a neřeší se dramatická tvorba (titulky nerozlišují barevně mluvčí, neobsahují informace o zvucích v pozadí apod.). Majitel televizní stanice s ohledem na chystanou novou legislativu absolvoval online seminář školení střediska Teiresiás o zpřístupňování vysílání a dále několik setkání s neslyšícími, kde měl možnost seznámit se s jejich potřebami. „Řekl jsem si, že se k nové povinnosti postavíme čelem, budeme to dělat pořádně a vymyslíme, jak to dělat ekonomicky a udržitelně,“ komentoval svůj přístup Jan Punčochář.

Majitel RTM Plus Jan Punčochář 

Podle něj je při zpřístupňování potřeba překonat pouze počáteční bariéry plynoucí především z chybějící osobní zkušenosti s neslyšícími a strachu z nákladů, které budou s tvorbou titulků spojeny. Popsal i systém jejich přípravy: První fázi tvoří hrubý přepis zvukové stopy na text, druhou rozdělení textu do logických celků a jejich správné načasování a třetí editorská úprava titulků pro jejich co největší srozumitelnost. Inovace řešení, které používají v televizi RTM Plus, spočívá v tom, že všechny tři kroky ve spolupráci s programátory integrovali do jejich redakčního systému. Video je odesláno do plzeňské firmy SpeechTech zabývající se strojovým přepisem jazyka. Systém začne přepisovat. Hrubý přepis počítače zkontroluje titulkář a ošetří základní věci (např. rozlišení mluvčích). Editace titulku zabere čas odpovídající maximálně dvojnásobku času videa. Zhruba 20minutové video je k dispozici asi po 30 minutách s plně funkčními titulky, které jsou srozumitelné, přehledné a jejich vytvoření není nijak zvlášť finančně náročné. Neslyšící divák si titulky může vyvolat na webových stránkách, kde je implementován přehrávač s možností volby jejich zobrazení, označený ikonou. Tento postup je možné použít u předtočeného zpravodajství.

Ladislav Kratochvíl z kochlear.cz informoval z pohledu uživatele se sluchovým postižením o výhodách a nevýhodách jednotlivých aplikací a zařízení pro převod řeči do písemné podoby. Zmínil například aplikaci Okamžitý přepis, službu e-Scribe, Microsoft Translator, Miminchi, Whisper a Subtitle Edit pro tvorbu titulků k videím a další nástroje a zhodnotil jejich benefity.

Ivan Poláček z České unie neslyšících Brno nastínil hlavní vize projektu Indukční smyčky pro všechny, který si klade za cíl zmapovat místa, kde je možné použít indukční smyčky pro nedoslýchavé uživatele sluchadel, a rozšířit síť jejich používání. Nyní jsou v České republice smyčky používány například v divadlech, kinech, na letištích, v nádražních halách, na informačních přepážkách apod. Oproti jiným zemím však máme, co se týče jejich využití, podle Poláčka co dohánět. Chybí informovanost o tom, co tato technologie nabízí a povědomí o ní nemají ani sami uživatelé sluchadel.

O budoucnosti a minulosti kochleárních implantátů přednášel Miroslav Okluský

Příspěvek klinického inženýra Miroslava Okluského z Fakultní nemocnice Motol přiblížil účastníkům odpolední sekce, kam se ubírá vývoj v oblasti kochleárních implantátů. Kochleární implantát neboli kochleární neuroprotéza je elektronické zařízení, které u neslyšících vyvolává zvukové vjemy stimulací buněk sluchového nervu v hlemýždi. První kochleární implantát u nás byl voperován v roce 1987 dospělému pacientovi a dítěti v roce 1993. Od té doby se vývoj posunul dopředu a v posledních letech výrobci KI přicházejí se systémy pro monitorování funkce sluchu během zavádění svazku elektrod do vnitřního ucha. Díky tomu má chirurg zpětnou vazbu o rychlosti a průběhu zavádění elektrody a může tak v průběhu operace kontrolovat hloubku zavádění i v prostorách, kam nevidí. Systém umožňuje i měření elektrokochleografických potenciálů během implantace. Poskytuje tím nejen možnost zachování zbytků sluchu, ale také elektrofyziologický odhad audiogramu, což je výhodou u následné rehabilitace sluchu, především u malých dětí.

Dopolední program a odpolední jednání v první sekci mohli zájemci sledovat také v přímém internetovém přenosu.

Připravila: Lucie Křesťanová, šéfredaktorka magazínu Dětský sluch

Fotografie: Lucie Křesťanová