Jaká je budoucnost rané péče v České republice?

Podle dlouhodobých výzkumů společnosti IPSOS většina lidí v České republice nezná pojem raná péče nebo má o něm jen mlhavou představu. Více než dvě pětiny lidí nevědí, koho by oslovili, pokud by se jim narodilo dítě se zdravotním postižením. Na tom, aby se tato situace změnila, je potřeba společně pracovat. Základní podmínkou je vzájemná informovanost. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto společně s Ministerstvem zdravotnictví zahájilo debatu o rozvoji a zlepšení služeb rané péče, která se stará o děti se zdravotním postižením do 7 let. Oba resorty si uvědomují, že se musí lépe propojit. Na tiskové konferenci 13. září mimo jiné představily sérii kulatých stolů, na kterých se bude řešit dostupnost, ale i budoucnost rané péče s využitím moderních technologií. Akce se zúčastnili také někteří zástupci neziskových organizací poskytujících ranou péči.

„Naším cílem je přiblížit ranou péči a její potřebnost veřejnosti. Raná péče je totiž nenahraditelná jiným typem služby a je nezbytné, aby byla zajištěna včasná a dostupná péče. Chceme, aby měly rodiny dostatek informací o nabízené pomoci pro své děti hned od jejich narození. Dnešní den bereme jako počátek další spolupráce se všemi potřebnými partnery. Rané péči se budeme věnovat i v následujících měsících,“ uvedla Šárka Jelínková, místopředsedkyně (KDU-ČSL) a náměstkyně ministra práce a sociálních věcí. „Plánujeme více posílit kompetence jednotlivých obcí a sociálních pracovníků, aby pomáhali krajům zjišťovat potřeby rané péče…,“ řekla Jelínková.

Co se týče nízké informovanosti ohledně rané péče, je podle Jelínkové potřeba také rozšířit informovanost lékařů. „Když se rodičům narodí postižené dítě, často se nesvěří ani nejbližší rodině, rozhodně se nepůjdou přiznat na obec. První, kdo o tom ví, je většinou pediatr,“ vysvětlila.

Je třeba zajistit také lepší koordinaci financování ze strany státu. S tímto záměrem resort připravuje novelu zákona o sociálních službách.

„Jsem moc rád, že naše dva resorty spojily síly u tak důležitého tématu. Na Ministerstvu zdravotnictví vnímáme jako nejpotřebnější osvětu a navigaci systémem. Dnešní zahájení diskusí bylo důležitým prvním krokem, na který budeme navazovat na kulatých stolech ve spolupráci s pediatry. Máme v plánu také ranou péči zavést do Národního zdravotnického informačního portálu, ” řekl na tiskové konferenci náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník.

Akce byla první v sérii kulatých stolů, které budou probíhat na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Na nich se bude probírat nejen raná péče jako taková, ale také screening novorozenců a využití moderních technologií v sociálních službách.

Tiskové konference se zúčastnili i zástupci neziskových organizací poskytujících ranou péči. Jak důležité je zajistit informovanost rodičů o službě rané péče, zdůraznila Pavla Matyášová ze Společnosti pro ranou péči. „Věřím, že tento začátek povede k tomu, aby dostupnost služby byla lépe deklarována, nejlépe do měsíce od žádosti. Je třeba, abychom my jako organizace byly průvodcem v tomto období a také v kvalitě, kterou rodiče a děti nejvíce potřebují.“

Na ranou péči se v některých krajích čeká 35 až 434 dnů. Nejdelší je u cílové skupiny dětí s tělesným, mentálním a kombinovaným postižením a u dětí s autismem. Potvrdil to průzkum Společnosti pro ranou péči a Asociace rané péče ČR. Zapojilo se do něj loni 44 z celkem 49 poskytovatelů péče. Kapacity rané péče nejsou dostatečné a aktuálně postačují pouze na podporu 14 % dětí se zdravotním postižením do 7 let, které by měly nárok ji využívat. Odborná pomoc se pak k dětem nedostane včas.

„Průzkum ukázal to, že nemůžeme v současné době naplňovat práva rodin dětí s postižením, aby bylo jedno, jestli se narodíte v Aši, nebo ve Zlíně… Je nutné sytém sjednotit, aby stejná kvalita poskytování služeb rané péče byla bez ohledu na to, ve kterém kraji se narodíte, a nestávalo se, že se rodiny stěhují za lepšími službami do jiného kraje," zdůraznila Jitka Barlová ze Společnosti pro ranou péči.

„Jsem vděčný, že vzniklo místo, kde můžeme diskutovat o naději pro tyto rodiny… Jsem vděčný všem poradkyním rané péče a, myslím 4 mužům, že vstupují do rodin se svou energií, aby ustabilizovaly rodinný systém… 16 let jsem s těmito rodinami a slýchávám o systémových změnách. Teď mám svoje přesvědčení, že k těm systémovým změnám můžeme dojít,“ řekl psycholog a psychoterapeut Přemysl Mikoláš z Autis Centra.

Zástupci poskytovatelů rané péče na tiskové konferenci zdůraznili také význam novorozeneckého screeningu pro efektivitu služby. Ředitelka Centra pro dětský sluch Tamtam Jana Fenclová uvedla: „Máme velmi dobrou spolupráci s lékaři tam, kde funguje novorozenecký screening. Dítě se dostane brzy k foniatrovi, dostane se velice brzy i k nám. Dobře to ovlivňuje kompenzaci a rehabilitaci sluchových vad dětí. Spolupráce zdravotnictví a sociální služby je tedy velice efektivní i ve vývoji a rehabilitaci dítěte.“

Fenclová dále dodala: „V České republice je postavení rané péče dosti specifické, protože tento obor se přes 30 let budoval v rámci neziskových organizací. I po stránkách sledování kvality a metodik můžeme být dobrým partnerem. Je na čem stavět. Také v mezinárodním srovnání se naše rané péče ocitá na velmi dobré úrovni.“

Na tiskové konferenci zazněl názor, že základem fungujícího systému je jeho financování. Neziskové organizace jsou závislé na dotacích. Přinese nová legislativa i větší jistotu pro financování poskytovatelů služby rané péče?

„Všechny dotace jsou nenárokové,“ uvedla pro portál idetskysluch.cz Šárka Jelínková, „ale my chceme dát dotaci až na 5 let. Pokud bude nezisková organizace zařazena do sítě, bude mít, jenom při lehké roční aktualizaci, větší jistotu dlouhodobějšího financování. Doufáme, že se nám to podaří v nové legislativě takto prosadit. Je po tom voláno i z terénu. Začátek roku bývá pro organizace mnohdy dlouhou nejistotou. Hned jak vláda schválí rozdělení státního rozpočtu, pošleme krajům informace, kolik dostane každý kraj, aby mohl co nejdříve rozdělit finanční prostředky mezi jednotlivé služby a třeba už v lednu mít na zastupitelstvu připravené rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé služby. Aby tam nebylo dlouhé překlenovací období, kdy sociální služby čekají nebo si musí brát překlenovací úvěry. Musí řešit nejistý začátek roku. My jsme to už udělali pro tento rok a zase je to tak předmluveno s kraji, aby si už částku na podzim nachystaly a třeba hned na lednovém zastupitelstvu ji rozdělily, aby to šlo rychleji. Aby se alespoň v tomto nejistota zmenšila, než bude přijata nová legislativa.“

Šárka Jelínková (uprostřed) a zástupci společností AVPO, IPSOS a společností poskytujících ranou péči

Co je raná péče?

Raná péče je terénní služba (popř. doplněná ambulantní formou služby) poskytovaná dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby.

Na úvodní tiskovou konferenci budou navazovat kulaté stoly v Poslanecké sněmovně, které by měly ranou péči, její potřebnost a nenahraditelnost ještě více veřejnosti představit. Setkání proběhnou 18. října, 8. listopadu a v lednu 2024.

Tiskové konference se zúčastnili zástupci těchto společností: Přemysl Mikoláš a Milena Urbanová z Autis Centra, Jitka Barlová a Pavla Matyášová ze Společnosti pro ranou péči, Jana Fenclová z Centra pro dětský sluch Tamtam, Kateřina Jírová z Asociace rané péče, Jana Ježková z EDA, Markéta Kneblíková z IPSOS a Monika Jindrová z AVPO.

Připravila: Lucie Křesťanová

Fotografie: autorka a Shutterstock.com