Důvody, proč se potkávat s dalšími nedoslýchavými lidmi

Právě jsem se vrátila z prvního sjezdu Americké asociace v oblasti ztráty sluchu (Hearing Loss Association of America), kde se lidé kvůli pandemii sešli od roku 2019 poprvé osobně. Bylo to stejně úžasné, zábavné a inspirativní jako vždy. Na následujících řádcích najdete důvody, proč věřím, že by měl každý člověk se ztrátou sluchu – alespoň jednou – zajít na akci, kde je spousta dalších lidí jako vy. Změní vám to život.

Pokud máte ztrátu sluchu, znáte nějaké další lidi, kteří jsou na tom podobně a mohou se potýkat se stejnými problémy? Už jste si někdy s druhým člověkem se ztrátou sluchu vyměňovali poznámky, poklábosili, politovali se, sdíleli příběhy z vašich denních bitev a zasmáli se všemu tomu, co jde ruku v ruce se ztrátou sluchu a stojí za starou belu?

Možná si říkáte, nechci nebo nepotřebuju to. Mnoho lidí má pocit, že se jim dostává dostatečné podpory od odborníka, který pečuje o jejich sluch a vybavil je sluchadly a dalšími kompenzačními pomůckami. Nebo brouzdají na internetu, který přetéká radami blogů, nabídkami na to, co si koupit a uhlazenými tipy, které mají údajně pomoci lépe komunikovat.

Nuže, tady je další nabídka: abyste měli šťastnější život, ve kterém je vám okolní svět více zpřístupněn, běžte omrknout akci lidí se ztrátou sluchu.

Jen jedno setkání – o nic víc nežádám. Vyzkoušejte informační seminář, pravidelná setkání místní skupiny pro nedoslýchavé nebo konferenci. Ptáte se proč? Ze semináře nebo konference odejdete s lepším pochopením toho, jak vás moderní kompenzační pomůcky mohou propojit s čímkoli – s vaší televizí, autem, telefonem nebo vaší blízkou osobou. Naučíte se elegantní komunikační strategie, které můžete použít v práci nebo ve společenských situacích. A zjistíte, že lidi se ztrátou sluchu nejsou homogenní skupinou lidí, co pořád jen potřebují pomoct. Jsme opravdu jen členy běžné populace, kteří čelí technickým problémům a mají zvyk často říkat cože.

Ale to jsou jen drobnosti ve srovnání s těmi zásadními přínosy: vrátíte se odtamtud s novým vnímáním ztráty sluchu, posunem postoje, který může být drobný nebo i dramatický. Zažijete silný hřejivý pocit nebo naopak pocit, jako by vás někdo praštil kladivem. Ale obojí jsou dobrá znamení.

Když se vrátíte domů, vaše rodina si na vás všimne nějaké změny. Nebudou na ni moct ukázat prstem – ale pomyslí si: možná má něco jinak s očima... A budou mít pravdu. Vaše oči jsou jen trochu lesklé, třpytící se vášní nově „obrácených”. Odešli jste z domu frustrovaní svými problémy se sluchem a vrátili jste se s novým pocitem: „Mám ztrátu sluchu – a hurá, ono je to v pořádku!“

Je to velmi osvobozující. Vím to, protože se mi to stalo. Po závěrečném banketu mé první konference, kde byli lidé se ztrátou sluchu, nás šlo asi dvanáct do hospody. Hledali jsme místo, kam by se mohla naše skupina uchýlit, aby bylo dostatečně tiché a umožnilo nám komunikovat. Několik míst bylo posouzeno a zamítnuto – příliš tmavé, příliš hlasité, rušné, špatné vybavení interiéru – než naše skupina našla vhodné, téměř prázdné místo, jen s jedním dalším obsazeným stolem, kde v rohu seděla čtveřice slyšících lidí.

Pravdu povědět, dvanáct lidí se ztrátou sluchu, kteří pijí víno, je HLASITÝCH. Mluvili jsme hlasitě a smáli se ještě hlasitěji. Náš rozhovor byl přerušován častými výkřiky „Co jsi říkal?! Co říkala?!" Bylo mi trochu trapně a dokonce jsem se ošívala při konfrontaci s naštvanými pohledy slyšících lidí.

Ale pak přišel ten okamžik, co mi změnil život. Pomyslela jsem si: „A co má být, že jsme hlasití? Jsme chytří, vtipní, platíme si pivo a takhle my komunikujeme!“

Tu noc jsem se uvědomila – opravdu jsem pochopila – že ztráta sluchu není žádná ostuda. (Také jsem zjistila, že malé skupiny lidí se ztrátou sluchu fungují nejlépe v hospodě.) Ale mým hlavním postřehem z konference byla nová perspektiva, pocit normálnosti ohledně ztráty sluchu, který není snadné vstřebat psaným slovem, online ani v časopisech. To byla pro mě novinka – pochopení, že jsem jen jedním z mnoha lidí, kteří se při tom, jak jdou životem, potýkají s náročným problémem.

Od této první konference Kanadské asociace nedoslýchavých jsem se účastnila akcí po celém světě, často jako přednášející. Potkala jsem snad tisíce lidí – inspirativních, provokativních, soucitných a zajímavých, kteří si navzájem pomáhají na cestě k tomu, aby se stali dobře informovanými lidmi se ztrátou sluchu.

Z některých se stali mí blízcí přátelé a já se každý rok těším, až je uvidím na akci, kde si můžu opravdu odpočinout, s vědomím, že mé komunikační potřeby budou pochopeny a naplněny.

Autorka: Gael Hannan

Zdroj: Hearinghealthmatters.org- Why You Should Meet Other HoHs! 30. 6. 2022.

Přeložila: Lucie Brandtlová, publicistka Informačního centra rodičů a přátel sluchově postižených, z.s., redakčně upraveno a kráceno