Facebook YouTube Instagram

Společné večerní čtení bylo tím, co u našich dětí podpořilo oblibu knížek

Kudy vedla cesta ke čtení v bilingvní rodině Kateřiny Červinkové Houškové, tlumočnice českého znakového jazyka, učitelky češtiny a maminky čtyř dětí?

Více

Mezinárodní týden neslyšících 2022

Centrum pro dětský sluch Tamtam se k této osvětové akci letos hlásí sérií zářijových Zahradních slavností tlumočených do českého znakového jazyka, které proběhnou v Praze, Pardubicích a Ostravě

Více

Neslyšící děti proměnily Valdštejnskou zahradu v pohádkový svět

Zahradní slavnost Centra pro dětský sluch Tamtam ve Valdštejnské zahradě

Více

O ztrátě sluchu v číslech

Přehled údajů Mezinárodní zdravotnické organizace o ztrátě sluchu

Více

Postup při přidělování příspěvku na péči

Ptáme se na tiskovém oddělení úřadu práce a Ministerstva práce a sociálních věcí

Více

Průlom ve vývoji vakcíny proti cytomegaloviru

Vrozený CMV je považován za nejčastější negenetickou příčinu vrozené ztráty sluchu, přičemž způsobuje odhadem 20–25 % všech případů vrozené ztráty sluchu

Více

Byl vám zamítnut příspěvek na péči nebo jiné dávky? Jak se můžete bránit?

Jak postupovat při zamítnutí rozhodnutí o příspěvku či nesouhlasu s výší přiznané dávky

Více

Nabídka služeb CDS Tamtam pro Ukrajince v ČR/Послуги CDS Tamtam для українців у Чехії

Tamtam nabízí pomoc v ukrajinštině, ruštině i ukrajinském znakovém jazyce

Více

Dvakrát výjimeční lidé

29. dubna 2020

Výběr ze zahraničních studií o kombinaci nadání a znevýhodnění

Přestože se kombinace nadání a znevýhodnění může na první pohled jevit spíše jako protimluv, nejedná se o smyšlenku. Proč by dítě se zrakovým postižením nemohlo dostat do vínku také nadání pro hudbu? Proč by neslyšící dítě nemohlo být nadaným matematikem? Proč by dítě s tělesným postižením nemělo ovládat deset jazyků? Takto nadané děti, žáci, studenti či dospělí, kteří jsou současně nějakým způsobem znevýhodnění, jsou označováni jako dvakrát výjimeční.

Skupina osob s dvojí výjimečností je vskutku heterogenní, jelikož znevýhodnění může mít mnoho podob. Může se jednat o kombinaci nadání a zrakového, sluchového nebo tělesného postižení, ADHD, specifických poruch učení, psychických poruch a dalších. Žáci s dvojí výjimečností patří mezi žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a bez včasného odhalení dvojí výjimečnosti a poskytnutí vhodné podpory často nejsou schopni svůj potenciál plně rozvinout ani v oblastech svého nadání. Podíváme-li se konkrétně na jedince se sluchovým postižením, přesný počet nadaných žáků se sluchovým postižením není znám. Některé zahraniční studie uvádí výskyt 4,2 procenta, což odpovídá výskytu nadaných osob v celkové populaci, která se uvádí mezi 2 až 5 procenty1

Skrytá nadání - Ilustrační foto/Shutterstock.com

Intelektuální nadání je diagnostikováno na základě inteligenčních testů, jejichž výsledek se uvádí prostřednictvím inteligenčního kvocientu (IQ). Ten se v případě Wechslerovy inteligenční škály pro děti (WISC) skládá z kombinace verbálního a neverbálního skóru. Málokdy je bohužel pozornost věnována porovnání výsledků jednotlivých dílčích testů,  které by mohly poukázat na obrovské rozdíly ve výkonu. V případě nadaných žáků se sluchovým postižením mohou být výsledky neverbálních dílčích testů velmi vysoké a výsledky verbálních dílčích testů z důvodů oslabených oblastí podstatně nižší. Tento rozdíl pak může poukazovat právě na přítomnost dvojí výjimečnosti4.

Inteligenční testy však nejsou indikovány plošně, ale pouze na základě nominace. To znamená, že pokud dítě v některé oblasti podává nadprůměrné výsledky, učitel nebo rodič na ně upozorní například pracovníka školského poradenského zařízení ve škole, kterou žák navštěvuje – žáka takzvaně nominují. Školské poradenské zařízení po konzultaci rodičům doporučí vyšetření jejich dítěte v pedagogicko-psychologické poradně, kde je na základě psychologické diagnostiky nadání potvrzeno nebo vyvráceno. Pokud se u dítěte nadání potvrdí, poradna následně vypracuje pro školu doporučení, jak se žákem dále pracovat, aby bylo jeho nadání optimálně rozvíjeno.

Skrytá nadání - Ilustrační foto/Shutterstock.com

U žáků s dvojí výjimečností však nastává problém již ve fázi nominace – kvůli znevýhodnění často podávají výkony průměrné či podprůměrné a o vysokém nadání se u nich často ani neuvažuje. Rozpoznání žáka s dvojí výjimečností tedy představuje výzvu pro rodiče a učitele, ale také pro odborníky. Již samotná skupina žáků se sluchovým postižením je velmi různorodá. Obecně lze říci, že každé dítě je jiné, speciální a výjimečné a stejně tak se odlišují jeho schopnosti a možnosti. U jednotlivých druhů a stupňů sluchového postižení se deficity projevují v různé míře a každé dítě tak potřebuje individuální přístup a odlišnou podporu, aby se mohlo optimálně rozvíjet. Přičteme-li k tomuto výčtu nadání, máme zcela jedinečnou osobnost, jelikož rovněž v rámci skupiny dětí nadaných nelze počítat se stejnými projevy a požadavky, které dítě pro svůj rozvoj a vzdělávání má.

Zahraniční literatura uvádí základní vodítka, kterých si u svých žáků mohou učitelé všímat a v případě podezření na dvojí výjimečnost na ně pak co nejdříve upozornit. Patří mezi ně například3,5: excelentní paměť, rychlé chápaní souvislostí, argumentační dovednosti, široké spektrum zájmů, netradiční způsoby sběru informací, pokročilé dovednosti řešení problémů, motivace pro učení a další. Tyto charakteristiky jsou pro populaci nadaných žáků a žáků s dvojí výjimečností vesměs společné. Hlavní rozdíl je ovšem v podaném výkonu. Nadaní žáci obvykle podávají excelentní výkony, které překonávají věkové normy, žáci s nadáním a sluchovým postižením ale podávají výkony průměrné nebo dokonce podprůměrné5. Jak je to možné? U dvojí výjimečnosti je typické, že žáci své nadání a silné stránky využívají ke kompenzaci těch oslabených. Díky těmto maskovacím dovednostem jsou v některých případech schopní zvládat nároky vzdělávání na přijatelné úrovni, aniž by u nich proběhla jakákoliv diagnostika či vzniklo podezření na nadání či na znevýhodnění. Maskování je však velice náročné, výsledky neodpovídají vynaloženému úsilí a žáci jsou často frustrováni, nespokojeni sami se sebou a mají nízké sebevědomí. Rovněž je negativně ovlivněn jejich vztah ke vzdělávání.

V souvislosti s maskovacími dovednostmi a obtížnou identifikací nadání nebo znevýhodnění lze nadané žáky se sluchovým postižením rozdělit do tří skupin4.

První skupina představuje žáky, u kterých je jejich znevýhodnění maskováno jejich nadáním. U těchto žáků je jejich nadání rozpoznáno, ale jejich znevýhodnění zůstává skryto, protože jsou schopni ho svými silnými stránkami kompenzovat. U dětí se sluchovým postižením se jedná převážně o lehké sluchové postižení, jednostrannou ztrátu sluchu a poruchy zpracování sluchového signálu. Ve škole mají tito žáci často nevyrovnané výsledky napříč jednotlivými předměty, což mohou učitelé a rodiče dávat za vinu lenosti, nedostatečnému zájmu nebo nepozornosti. Se stupňujícími se nároky ve vyšších ročnících problémy těchto žáků taktéž stoupají, protože jejich silné stránky pramenící z nadání už nezvládají dostatečně kompenzovat ty oslabené, což může bez vhodného přístupu a podpory vést k rapidnímu zhoršení školních výsledků i v oblastech, ve kterých žák dříve exceloval.

Skrytá nadání - Ilustrační foto/Shutterstock.com

U druhé skupiny naopak znevýhodnění maskuje nadání. Jedná se převážně o osoby s těžkým sluchovým postižením a neslyšící. Tito žáci jsou většinou v péči různých odborníků a institucí, které se zaměřují na problematiku sluchového postižení. I přesto, že znaky nadání mohou být u těchto žáků některými učiteli rozpoznány, kvůli problémům s porozuměním, jazykem a řečí jsou výsledky jejich inteligenčních testů často snížené a neodpovídají jejich reálným kognitivním schopnostem (kognitivní schopnosti = poznávací funkce – pozornost, vnímání, paměť, koncentrace, rychlost zpracování informací, řeč a schopnost vyjadřovat se, prostorová orientace, emocionální seberegulace apod. – pozn. red.) Mnoho těchto žáků navštěvuje školy pro sluchově postižené, kde i přes dostatečnou podporu v oblasti sluchového postižení nemusejí být žáci dostatečně stimulováni a rozvíjeni v oblasti svého nadání, což může vést k problémům v chování a k rozvoji nežádoucích emočních projevů.

Poslední skupinou jsou žáci, u kterých není rozpoznáno ani nadání ani znevýhodnění. Většinou se jedná o skupinu s lehkým až středně těžkým sluchovým postižením, jednostrannou ztrátou sluchu nebo o jedince s poruchou zpracování sluchového signálu. Tito žáci zvládají obtíže vznikající v důsledku sluchového postižení velmi dobře kompenzovat pomocí excelentní paměti a vizuálně-percepčních dovedností plynoucích z jejich nadání. Výsledkem těchto maskovacích schopností jsou ovšem akademické výsledky, které neodpovídají jejich kognitivním schopnostem a žáci či studenti se jeví jako průměrní, bez zájmu a motivace pro učení.

Skrytá nadání - Ilustrační foto/Shutterstock.com

Co můžeme udělat proto, aby byli žáci s dvojí výjimečností vzděláváni úspěšně a nebyl zanedbáván jejich potenciál? Odpověď je zdánlivě jednoduchá. Pro úspěšné vzdělávání žáků s dvojí výjimečností je podstatné, aby byla pozornost věnována oběma jejich výjimečnostem – nadání i znevýhodnění. Bývá zvykem, že v případě diagnostikování jakéhokoliv znevýhodnění nebo postižení je pozornost věnována především kompenzaci oslabených oblastí, nikoli hledání skrytých talentů1,2. Bez optimální podpory obou oblastí se žáci ovšem nemůžou rozvíjet tak, aby plně rozvinuli svůj potenciál.

Jak tedy upravit vzdělávací proces tak, aby bylo vzdělávání nadaných žáků se sluchovým postižením co nejefektivnější? Ze zahraničních studií vyplynula tato doporučení2 :

V první řadě je nutné pozornost věnovat především rozvoji silných stránek a nadání. Obdobně jako my všichni chceme být chváleni a oceňováni, rovněž děti, žáci, studenti i dospělí s dvojí výjimečností potřebují podporující prostředí, které umí ocenit jejich silné stránky a individuální schopnosti a nedívá se na ně pouze skrze jejich postižení. Neméně významné je také pomoci těmto jedincům objevit a porozumět svým silným a slabým stránkám a ukázat jim, jak se vyrovnat s rozdíly ve výkonech, které v jednotlivých oblastech podávají.

Skrytá nadání - Ilustrační foto/Shutterstock.com

S ohledem na toto vše je víc než žádoucí věnovat větší prostor obohacování vzdělávacího procesu než zaměřit se pouze na nápravu oslabených oblastí. Současně však žáci potřebují mít při vzdělávání k dispozici vhodné kompenzační pomůcky, které jim umožní co nejlépe vyrovnávat deficity vzniklé v důsledku jejich postižení. Samozřejmostí by měla být úprava vzdělávacího prostředí. Jedná se především o úpravu světelných podmínek, hlukovou izolaci pomocí koberců, látek nebo závěsů a zajištění dostatečně tichého prostředí například snížením počtu žáků ve třídě. Zapomínat bychom však neměli ani na pedagogy. Učitelé jsou pro efektivní a úspěšné vzdělávání žáků (nejen) s dvojí výjimečností zásadní. Systematické proškolování pedagogických pracovníků je tedy nezbytným předpokladem ke zvýšení jejich informovanosti a sebejistoty, aby byli schopni příznaky dvojí výjimečnosti rozpoznat a včas na ně upozornit.

Literatura:

  1. GAMBLE, H. (1985). A National Survey of Programs for Intellectually and Academically Gifted Hearing-impaired Students. American Annals of the Deaf [online]. 1985, 130(6), 508-513 [cit. 2020-01-28]. Retrieved from: https://www.jstor.org/stable/44389783
  2. MONTGOMERY, Diane. Gifted and Talented Children with Special Educational Needs. United Kingdom: Taylor & Francis, 2003. ISBN 1853469548.
  3. NORDHEIMER, Swetlana, Matthias BRANDL. Students with hearing impairment: Challenges facing the identification of mathematical giftedness. CERME 9 - Ninth Congress of the European Society for Research in Mathematics Education, Charles University in Prague, Faculty of Education; ERME, Feb 2015, Prague, Czech Republic. pp.1032-1038 [cit. 2020-01-28]. Retrieved from: https://hal.archives-ouvertes.fr/hal-01287307/document
  4. PHILLIPSON, Shane N. Exceptionality in East Asia: explorations in the actiotope model of giftedness. New York: Routledge, 2013. ISBN 9780203126387.
  5. YEWCHUK, Carolyn, Mary Ann BIBBY and Barbara FRASER. Identifying Giftedness in the Hearing Impaired: the Effectivness of Four Nomination Forms. GIfted Education International [online]. 2016, 6(2), 87-97 [cit. 2020-01-28]. ISSN 0261-4294. Retrieved from: http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/026142948900600205

 

Mgr. Petra Baranová vystudovala speciální pedagogiku na Masarykově univerzitě v Brně. Během studia se zaměřila především na etopedii, pedagogickou disciplínu věnující se výchově a vzdělávání dětí s poruchami chování. V současné době pokračuje doktorandským studiem, kde se ve středu jejího zájmu ocitla dvojí výjimečnost, tedy kombinace vysokého nadání a specifických poruch učení.

Petra Baranová

 

Připravila:  Mgr. Petra Baranová, studentka doktorandského studia na Masarykově univerzitě

Fotografie:  Shutterstock.com a archiv Petry Baranové

 

 

Sociální sítě

Zůstaňte s námi v kontaktu díky našim sociálním sítím! Inspirujte se, ptejte se odborníků!

Partneři

Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s. Ministerstvo zdravotnictví České republiky Včasná pomoc dětem Nadace Sirius Úřad vlády České republiky Nadace Jistota Informační centrum rodičů a přátel sluchově postižených, z.s.