Co znamená skutečná inkluze?

Máte zájem zjišťovat, jak se žije těm, kteří mají ve svém životě nějaké specifické překážky, jež přináší například postižení? Chtěli byste je vhodně podpořit, ale nejste si jistí, abyste nešlápli vedle? Aktivistka v oblasti zdraví sluchu a uživatelka kochleárního implantátu Tiffany Stors nabízí svůj pohled na to, jak nedělat z neslyšících lidí chudáky, nezůstávat jen u povrchních gest proklamujících podporu, ale projevit opravdový respekt a být oporou, která povede k reálným změnám.

Lidé hodně mluví o inkluzi, ale naše chápání inkluze je velmi povrchní. Bereme ji jako nový trend, a ne jako lidské právo. Pro mnohé znamená prosazování inkluze následující:

• Zveřejňování obrázků podporující rozmanitost na sociálních sítích

• Přidávání odznaků na naše profilové fotky na podporu marginalizovaných skupin

• Účast na pochodech nebo protestech a podepisování peticí

• Umístění cedulí na předzahrádky nebo nálepek na auta

Přesto mnozí z těch samých lidí, kteří dělají výše uvedené, se raději na něco vymluví a odejdou, než by ustáli svůj diskomfort a přizpůsobili svá očekávání tak, aby mohli mít užitečný rozhovor s osobou se ztrátou sluchu.

Líbí se nám idea rozmanitosti. Ale realita této myšlenky je pro většinu z nás příliš náročná a komplikovaná. Ono je totiž těžké každého podpořit a uspokojit jeho nebo její individuální jedinečné potřeby, když pro uspokojení těchto potřeb musíme i něco obětovat. Být laskaví a zdvořilí ke každému, koho potkáme, i když k nám dotyčný laskavý není, je také těžké. A stejně tak je těžké věřit zkušenostem a vnímání jiných lidí i přesto, že se neshodují s těmi našimi. Je to těžké, ale zároveň vím, že se to dá zvládnout.

Zde je několik jednoduchých způsobů, jak můžete skutečně podpořit inkluzi ve svém životě a ve své komunitě.

Tiffany Storrs

Reflektujte svoje vlastní přesvědčení a svoje činy

Vyhýbáte se lidem s postižením nebo těm, kteří vypadají jinak nebo vnímají svět jinak než vy? Myslíte si, že lidé s postižením potřebují být „vyléčeni” nebo „opraveni”? Udělejte si čas na prozkoumání těchto myšlenek a hledejte způsoby, jak můžete zpochybnit ableistická přesvědčení.

Věnujte pozornost slovům

V první řadě věnujte pozornost tomu, jak se kdo identifikuje. Dokonce i v komunitě neslyšících a nedoslýchavých existuje rozmanitost v tom, jak se kdo rozhodneme mluvit o svém postižení. Někteří dávají přednost označení neslyšící nebo Neslyšící s velkým N, další říkají nedoslýchaví a jiní používají termín sluchově postižení. Poslouchejte, jak daná osoba popisuje své postižení a použijte stejnou terminologii.

Za druhé (a to už bychom všichni měli vědět) nepoužívejte hanlivé výrazy typu: „kripl”, „retardovaný”, „nenormální”, „ze zvláštní školy”. Místo těchto slov můžete používat označení, která má Národní centrum pro postižení a žurnalistiku ve svém užitečném seznamu.

Opravdu potřebujete vědět, jak se stalo, že má někdo postižení?

Nemáte žádné právo nebo nárok to vědět. Ten příběh vám nedlužíme. Pokud se rozhodneme to posdílet, pozorně naslouchejte a uvědomte si, jaký dar tím dostáváte. Pokud s tím sami nepřijdeme, přijměte naši současnou realitu a nechte to být. Nepotřebujete znát naši minulost, abyste přijali naši přítomnost.

Opravdu potřebujete vědět, jak se stalo, že má někdo postižení?

Existují překážky, které by mohly lidem bránit v přístupu do podniků a institucí, do kterých pravidelně chodíte? Prohlédněte si je a hledejte:

• rampy

• Braillovo písmo

• úpravy zohledňující smysly

• titulky nebo znakový jazyk

Pokud zjistíte, že budovy nejsou přístupné všem, hledejte způsoby, jak je zpřístupnit.

Sociální model postižení představuje postoj, že s lidmi s postižením není nic špatně. Problém spočívá ve společnosti, která vytváří život, který pro nás není přístupný. Nejsme zlomení ani nepotřebujeme být „opraveni”. To společnost je rozbitá. A pokud provedeme změny, které učiní život přístupnější pro lidi s postižením, prospějeme společnosti jako celku.

Pokud například televizní pořad nabízí skryté titulky, umožňuje mi to zpracovat informace, i když nemám nasazený kochleární implantát. Pomáhá také člověku, který se učí anglický jazyk a je schopen lépe zpracovat psaný text než verbální projev. Nám všem to pomáhá lépe porozumět lidem, kteří nejsou rodilí mluvčí angličtiny a mohou mít přízvuk.

Tiffany Storrs

Pokud mi vyjádříte uznání za to, že žiju, oplatím vám to

I když moje normální nemusí vypadat jako vaše normální, stále je to normální. Prosím vás, neříkejte mi, jak jsem statečná, že jakožto neslyšící žiju svůj život.

Tohle je můj život. Není o nic výjimečnější než život někoho s hnědými vlasy a zelenýma očima nebo někdo, kdo měří 180 cm a musí se shrbit, aby prošel dveřmi.

Všichni máme problémy. Moje nejsou o nic větší než ty vaše. Všichni máme dny, kdy už jen ranní vstávání vyžaduje odvahu. A k takovým dnům se nikdo nechce stále dokola vracet.

Můžete mi poblahopřát k získání titulu, napsání knihy nebo k účinkování v reklamě. K těmto úspěchům byste pogratuloval každému. Chovejte se ke mně jako ke komukoli jinému.

Odlišnosti a společné rysy našich bojů nás udržují ve vzájemném propojení. Neměli bychom si navzájem gratulovat k tomu, že se potkáváme s výzvami. Měli bychom si navzájem gratulovat k jejich překonávání.

Najděte způsob, jak prolomit ledy

Víc než jeden ze čtyř lidí má nějaký druh postižení. Osoby s postižením jsou v médiích ale zastoupeny jen zhruba ve 3 %vysílací doby.

Reprezentace v médiích se stala mým cílem. Aniž bych to věděla, připravovala jsem se na toto poslání celý svůj život. Pokud tedy mohu ledy i jen trochu nalomit, budu vědět, že jsem na správné cestě.

Vím, že vaše životní zkušenosti, talenty a schopnosti jsou nějakým způsobem dokonale propojeny a mohou tak být využity k tomu, aby se svět stal lepším místem. Najděte si čas zjistěte, jaká je vaše role. Svět vás potřebuje. Všichni musíme spolupracovat, abychom pomohli společnosti se postavit. Byli jsme přikrčení příliš dlouho. Spojme síly a naučme se společně povstat.

Autorka: Tiffany Storrs

Zdroj: Hearinghealthfoundation.org - What Is Inclusion, Really? 6.7.2023

Přeložila: Lucie Brandtlová, Informační centrum rodičů a přátel sluchově postižených, z.s.,

Fotografie: archiv Tiffany Storrs, Shutterstock.com