O ztrátě sluchu v číslech

Jaké jsou údaje o postižení sluchu v celosvětovém měřítku? Kolik lidí na světě má sluchovou vadu a potřebuje s ní spojenou péči? Jaké dopady může mít neřešená ztráta sluchu a které nástroje prevence a podpory fungují? Vybíráme z informací Mezinárodní zdravotnické organizace (WHO).

Předpokládá se, že do roku 2050 budou mít téměř 2,5 miliardy lidí určitý stupeň ztráty sluchu a nejméně 700 milionů bude vyžadovat rehabilitaci sluchu. Více než 1 miliardě mladých dospělých hrozí preventabilní trvalá ztráta sluchu kvůli návykům poslechu, které jsou nebezpečné. Roční doplňkové investice za méně než 1,40 amerických dolarů na osobu jsou zapotřebí k celosvětovému rozšíření služeb péče o uši a sluch. Návratnost za období 10 let slibuje téměř 16 dolarů za každý investovaný dolar.

Více než 5 % světové populace – neboli 430 milionů lidí – potřebuje rehabilitaci, aby se vyřešila jejich invalidizující ztráta sluchu (432 milionů dospělých a 34 milionů dětí). Odhaduje se, že do roku 2050 bude mít více než 700 milionů lidí – neboli každý desátý člověk – ztrátu sluchu. Invalidizující ztrátou sluchu se myslí ztráta sluchu vyšší než 35 decibelů (dB) v uchu, na které dotyčný slyší lépe. Téměř 80 % lidí s invalidizující ztrátou sluchu žije v zemích s nízkými a středními příjmy. Prevalence ztráty sluchu se zvyšuje s věkem, mezi osobami staršími 60 let je více než 25 % postižených ztrátou sluchu.

Ztráta sluchu

O člověku, který neslyší tak dobře jako někdo s „normálním” sluchem – to znamená má práh sluchu 20 dB nebo nižší v obou uších – se říká, že má ztrátu sluchu. Ztráta sluchu je rozlišována v následujících stupních: lehká nedoslýchavost, středně těžká nedoslýchavost, těžká nedoslýchavost, praktická hluchota a úplná hluchota. Může postihnout jedno ucho nebo obě uši a vede k tomu, že má dotyčný potíže slyšet řeč během konverzace nebo hlasité zvuky.

 Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus - ředitel WHO - Shutterstock.com

Důsledky neřešené ztráty sluchu

Když se ztráta sluchu neřeší, ovlivňuje mnoho následujících aspektů života: komunikaci a řeč, kognitivní schopnosti, vzdělání a zaměstnání. V rozvojových zemích se dětem se ztrátou sluchu často nedostává školního vzdělání. Dospělí se ztrátou sluchu mají také mnohem vyšší míru nezaměstnanosti. U těch, kteří jsou zaměstnáni, pracuje vyšší procento v nižších pracovních zařazeních ve srovnání s ostatními pracujícími. Neřešená ztráta sluchu vede také k sociální izolaci, osamělosti a stigmatizaci. Ovlivňuje i společnost a ekonomiku.

WHO odhaduje, že neřešená ztráta sluchu představuje roční celosvětové náklady ve výši 980 miliard USD. K tomu patří náklady pro zdravotnický sektor (do čehož nejsou zahrnuty náklady na sluchadla), náklady na podporu vzdělávání, ztrátu produktivity a společenské náklady. Až 57 % těchto nákladů připadá na země s nízkými a středními příjmy.

Prevence

Mnoha příčinám, které vedou ke ztrátě sluchu, lze předejít pomocí strategií v rámci veřejného zdraví a klinických intervencí prováděných v průběhu života. Prevence ztráty sluchu je nezbytná v průběhu celého života – od prenatálního a perinatálního období až po vyšší věk. U dětí je téměř 60 % ztrát sluchu způsobeno příčinami, kterým lze předejít zavedením opatření v oblasti veřejného zdraví. Stejně tak u dospělých lze předejít nejčastějším příčinám ztrát sluchu, jakými je vystavení se hlasitým zvukům a užívání ototoxických léků.

Mezi účinné strategie pro snížení ztráty sluchu v různých fázích života patří: imunizace, správné postupy péče o matku a dítě, genetické poradenství, identifikace a management běžných onemocnění uší, pracovní programy na ochranu sluchu kvůli expozici hluku a chemikáliím, strategie bezpečného poslechu pro snížení vystavení hlasitým zvukům v rekreačních zařízeních a rozumné užívání léků tak, aby se předešlo ototoxické ztrátě sluchu.

Identifikace a management ztráty sluchu

• Včasná identifikace ztráty sluchu a ušních chorob je klíčová pro efektivní léčbu.

• To vyžaduje systematický screening s cílem zjistit přítomnost ztráty sluchu a souvisejících onemocnění uší u těch, kteří jsou nejvíce ohroženi (novorozenci a kojenci, děti předškolního a školního věku, lidé vystavení hluku nebo chemikáliím při práci, lidé užívající ototoxické léky a starší osoby).

• Vyšetření sluchu a uší lze provádět v klinických prostředích a v místě bydliště. Nástroje, jako je aplikace WHO s názvem „hearWHO“ a další technologická řešení, umožňují screening ušních chorob a ztrát sluchu.

• Jakmile je ztráta sluchu identifikována, je nezbytné, aby byla řešena co nejdříve a vhodným způsobem, aby se zmírnil jakýkoli nepříznivý dopad.

• Dostupná opatření pro rehabilitaci lidí se ztrátou sluchu zahrnují:

• používání kompenzačních pomůcek, jakými jsou sluchadla, kochleární implantáty a středoušní implantáty,

• používání znakového jazyka a jiných prostředků nahrazujících jednotlivé smysly, kupříkladu odezírání, daktylografika nebo Tadoma,

• rehabilitační terapie s cílem zlepšit percepční schopnosti a rozvinout komunikační a jazykové dovednosti.

• Využití technických pomůcek může dále zlepšit přístup ke komunikaci a vzdělání pro osoby se ztrátou sluchu (například využití FM systémů, indukčních smyček, výstražných zařízení, telekomunikačních zařízení, služby titulkování a tlumočení znakového jazyka apod.).

Pozn. redakce: Údaje se vztahují k dubnu 2021.

Zdroj: Who.int

Přeložila: Lucie Brandtlová, publicistka Informačního centra rodičů a přátel sluchově postižených, z.s., redakčně kráceno

Fotografie: Shutterstock.com