10 nejčtenějších článků roku 2024

K lednovému ohlédnutí za minulým rokem neodmyslitelně patří i vyhodnocení, jaké články vás nejvíce zaujaly v posledních dvanácti měsících. Pro nás v redakci je to důležitá zpráva, kterým tématům se máme dále věnovat. Pokud vám nějaké články nebo témata na našem portálu chybí, budeme rádi, když se ozvete s jakoukoliv zpětnou vazbou či nápadem na e-mail ~.qk1196LTGk3d5eT-M.

A nyní už se nenechte vyrušovat, pohodlně se usaďte, třeba s nějakým teplým nápojem a dekou, a projděte si přehled nejčtenějších článků. Neminuly vás některé? A probojoval se do výběru váš favorit?

1., 2. a 3. Tinnitus: příčiny, mobilní aplikace a česká organizace Neticho

Minulým rokem opět rezonovalo téma šelestu, pískání v uších, odborně nazývaného tinnitus. Věnovaly se mu hned tři vámi nejoblíbenější články. V prvním z nich s názvem Jaké faktory vyvolávají a ovlivňují tinnitus se můžete dočíst o souvislostech tinnitu a kofeinu (podle některých studií má překvapivě pozitivní vliv), vystavení hluku, hromadění ušního mazu, hypertenze nebo stresu.

Pro článek Mobilní aplikace pro zvládání tinnitu jsme pro vás otestovali a porovnali aplikace dostupné na trhu, které mají za cíl práci s tinnitem. Najdete v něm přehled aplikací v češtině a angličtině, zdarma i placených. Většina z nich nabízí terapii zvukem, která využívá vnějšího šumu, aby se změnilo vnímání nebo reakce uživatele aplikace na tinnitus.

Tato terapie funguje na čtyřech mechanismech: maskování (překrytí vnímaného tinnitu), rozptýlení (odvedení pozornosti od tinnitu externím zvukem), zvyknutí si a neuromodulace (speciální zvuk má minimalizovat neurální hyperaktivitu považovanou za hlavní příčinu tinnitu). Známý typ terapie je také TRT (tinnitus retraining therapy), jejímž cílem je, aby

pacient prostřednictvím edukace porozuměl svému tinnitu a měl větší kontrolu nad svými emocemi a reakcemi na tinnitus. Pacient se učí si na tinnitus zvykat jako na něco přirozeného a vědomě ho přehlížet. Aplikace nabízí také edukativní texty nebo videa a relaxační cvičení.

V České republice byla založena pacientská organizace Neticho pro osoby s tinnitem. Rozhovor s jejími zakladateli přináší článek Vnímám tinnitus jako hlas svého těla. Dozvíte se v něm nejen o široké nabídce služeb, které organizace nabízí včetně skupinových svépomocných skupin, ale i o souvislostech tinnitu a psychického zdraví. Je možné tinnitus vnímat jako nějaký signál těla o tom, jak se cítíme? A pokud ano, jak s ním dále zacházet? Na tyto a další otázky jsme se zeptali Filipa Rojíka a Žanety Sadilové, kteří oba žijí s tinnitem a rozhodli se pomoci dalším lidem s tímto onemocněním skrze osvětu, edukaci a vzájemnou podporu, protože jak sami říkají: na tinnitu bývá nejhorší, jak moc sami se s ním cítíme.

4. Hyperakuze má dvě formy a jen pro jednu z nich je vhodná zvuková terapie

Kromě tinnitu vás zaujalo také téma hyperakuze – zvýšená citlivost na zvuk a hluky. Této problematice zasvětila svoji kariéru americká audiložka Shelley Witt z Univerzity v Iowě. Stála za odlišením běžně známé hyperakuze (loudness hyperacusis) a bolestivé hyperakuze (pain hyperacusis). V překladu jejího článku se vám nabízí shrnutí hlavních zkušeností a zásad, které se naučila od svých pacientů včetně zjištění, že zvuková terapie může u jednoho typu hyperakuze hodně pomoci a u druhého přímo uškodit.

5. Zvládání neurovývojových poruch chce čas a trpělivost

Celé jedno číslo našeho časopisu Dětský sluch jsme v minulém roce věnovali problematice neurovývojových poruch. Mezi ně řadíme dysfázii, poruchy komunikace, autismus či ADHD. Tyto nemoci způsobují dětem (a následně i dospělým) různé potíže, protože ovlivňují způsob, jakým mozek zpracovává informace a řídí chování jednotlivce. V naší dnešní společnosti může být pro dítě nebo dospělého s tímto onemocněním náročné žít a „fungovat”, protože daní jedinci mohou být svým okolím vnímáni jako „divní”, „rozmazlení” nebo „nevychovaní”. Děti a dospělí s neurovývojovými poruchami potřebují především jako kdokoliv jiný být přijímáni a nebýt kvůli své jinakosti vylučováni. S vhodným přizpůsobením, pochopením a tréninkem rozvoje potřebných dovedností mohou žít plnohodnotný život a přinášet obohacení a nové neotřelé pohledy ve škole, v práci, rodině i komunitě. A především je potřeba čas a trpělivost, jak říká neuroložka Katarína Česká, která se s námi o své zkušenosti s léčbou pacientů s neurovývojovými poruchami podělila v článku.

6. Když se až v průběhu školní docházky zjistí, že dítě je jednostranně hluché, je to špatně

Profesor Viktor Chrobok je přednostou Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Hradec Králové. V tomto článku se od něj dozvíte více o tom, jak zásadní změnu přinesl rok 2018, kdy se podařilo v českém zdravotnictví prosadit screening sluchu 5letých dětí, který se stal významným milníkem v diagnostice sluchových vad. Povídání s člověkem, který je kapacitou ve svém oboru, se soustředí také na další kroky vedoucí k lepší koordinaci péče o dětský sluch – například založení pedaudiologických center a zavedení tradice mezioborových setkání „nad dítětem“.

7. Lidé s postižením budou moci při cestování využívat jednotný průkaz platný v EU

Na jaře minulého roku byl Radou Evropy a Evropským parlamentem schválen návrh na vytvoření nového jednotného průkazu osob s postižením, který by platil v celé Evropské unii, aby se jejich držitelům zjednodušilo cestování. Průkaz má dokládat nárok na zvláštní podmínky ve veřejné dopravě, na kulturních akcích, v muzeích, ve volnočasových centrech, zábavných parcích atp. Prošel i návrh na vznik Evropské parkovací karty pro osoby s postižením, která zaručí využívání parkovacích míst vyhrazených pro osoby s postižením ve všech zemích EU. Průkaz a parkovací karta začnou fungovat pravděpodobně nejdříve za 4 roky, protože členské státy mají období 2,5 roku na přizpůsobení svých vnitrostátních právních předpisů a 3,5 roku na zahájení uplatňování směrnice. Podrobnější informace najdete v článku.

8. Chtěl jsem lepší řešení pro děti s mikrocií

Pokud se dítě narodí bez uší nebo s velmi malým uchem a má také převodní ztrátu sluchu, označujeme tento stav jako tzv. mikrocii. Pojem atrézie znamená absenci zvukovodu. Jedná se o stavy, které jsou vidět na první pohled, a lidé s mikrocií nebo atrézií někdy čelí nepříjemným pohledům okolí, vylučování z kolektivu a dalšímu nerovnému zacházení. Mnoho z nich má proto zájem o plastickou operaci. V tomto článku představuje americký chirurg Youssef Tahiri, jak taková operace v USA funguje, co obnáší a jaké aktuálně existují možnosti pro zájemce z ČR.

Youssef Tahiri a členky spolku Microtia CR: (zleva) Veronika Kodešová, Kateřina Vacková, Michaela Demenkova a její syn Damián Baltazar

9. Světový den sluchu 2024: mýty a fakta o neslyšících

Téma posledního ročníku Světového dne sluchu pořádaném každoročně organizací WHO znělo Změna způsobu myšlení: převeďme péči o uši a sluch do reality pro všechny! Světová zdravotnická organizace vyzvala všechny země a odborné organizace, aby se zaměřily na stále ještě převládající mýty o lidech, kteří neslyší nebo nedoslýchají. V tomto článku jsme se proto soustředili na slova, která mohou ublížit. Dozvíte se, proč je důležité nepoužívat výraz „hluchý” nebo slovní spojení „znaková řeč” a jaká označení jsou správná. Upozornili jsme na různé formy ableismu (nerovného zacházení ze strany osob bez postižení s osobami s postižením) a jeho formu zaměřenou na neslyšící, která se nazývá audismus. Naproti tomu koncept sociálního modelu postižení říká, že osoby s postižením a/nebo neslyší nepotřebují být zachraňováni nebo „opravováni”, protože s nimi není nic špatně. Je naopak potřeba upravit současné podmínky okolního světa a společnosti tak, aby byl přístupný opravdu pro všechny, právě i včetně lidí, kteří neslyší. V článku se dozvíte, jak komunikovat s neslyšícími, na jaké chování si dát pozor a jak se můžete stát spojencem neslyšících (ally).

10. Co obnáší péče o dítě s CHARGE syndromem

CHARGE syndrom se projevuje různě. Martin se narodil s parézou faciálního nervu na levé straně obličeje, takže nedovírá oko a rty mu nefungují. Má postižený lícní nerv, atypické držení horní poloviny těla, oční vadu, ztrátu sluchu, artrogrypózu rukou („zkroucení”) a další potíže. Jeho maminka Jana Polívková byla ochotná s námi sdílet svůj a Martinův životní příběh: co všechno společně dokázali, jak je důležité hledat balanc mezi úkoly do školy a od zdravotnických odborníků s odpočinkem a jak se Martin v 15 letech začíná osamostatňovat. Paní Polívkové a všem dalším rodičům, kteří nám s důvěrou dovolí nahlédnout do svých životů, aby se pečující v podobných situacích necítili sami a mohli skrze ně načerpat zkušenosti, nápady a podporu, patří náš obrovský dík!

 Jana Polýnková se synem Martinem

Připravila: Mgr. Lucie Brandtlová, publicistka Informačního centra rodičů a přátel sluchově postižených, z. s.

Fotografie: archivy respondentů a Shutterstock.com