Rehabilitace sluchu

Učitel hudby transformuje svůj tinnitus do skladeb

22. února 2023

Nejdřív ho sluchové vjemy trápily, ale pak si začal všímat jejich hudebních prvků

Julio Flores Alberca je peruánský muzikant, který vystudoval obor jazzová kytara. V devadesátých letech utrpěl v nahrávacím studiu svého kamaráda zranění sluchu. Začal trpět hyperakuzí (citlivostí na každodenní zvuky) a tinnitem (šelesty v uších). Nemohl kvůli tomu pokračovat ve studiu na bostonské Berklee College of Music a musel se vrátit domů do Peru. S tinnitem se po čase začal vyrovnávat svérázným způsobem: začal jej zapisovat do not a následně zvuky reprodukovat do skladeb. Přinášíme vám překlad jeho článku, kde líčí svoji cestu s tinnitem a nabízí i konkrétní audio ukázky svého tinnitu.

Když jsem byl doma, zdálo se, že se moje hyperakuze a tinnitus zlepšily. Zaměřil jsem svůj zájem na tradiční hudbu kultur z celého světa, zejména z Asie, východní Evropy a Afriky. Po několika letech výzkumu jsem v roce 1996 založil kapelu Quarter Note s cílem propagovat hudbu z těchto regionů.

V roce 1999 jsem začal působit jako profesor v Centru orientálních studií na Pontificia Universidad Católica del Perú. V roce 2001 jsem začal vyučovat hru na elektrickou kytaru a hudební kompozici. V roce 2004 jsem získal čtyřměsíční stipendium na intenzivní program korejského jazyka a kultury v Soulu. Tou dobou byly moje hyperakuze a tinnitus minimální. Měl jsem dojem, že jsem se uzdravil.

Akustické trauma

Vše se ale náhle změnilo v roce 2006 kvůli dalšímu vystavení vysokému hluku v práci. Došlo ke zhoršení stavu mého sluchového ústrojí a život začal být peklem. Dlouho jsem zůstával jen doma, nemohl jsem tolerovat ani svůj vlastní hlas a tinnitus jsem vnímal jako několik intenzivních zvuků. Když jsem byl zavřený doma, začal jsem vnímat, že se tinnitus mění a diverzifikuje. Každý den jsem vnímal víc a víc zvuků (viz seznam, který jsem si vedl). Byl to děsivý zážitek, nejen kvůli zvukům samotným, ale také proto, že jsem nevěděl, odkud se berou a jestli jsou skutečné nebo výplodem mé fantazie.

Mnoho dní jsem byl zoufalý, a dokonce jsem měl sebevražedné myšlenky. Až o několik týdnů později jsem si díky některým článkům uvědomil, že všechny ty zvuky, které slyším, jsou u tinnitu běžné, a že nejsem blázen... Toto vědomí mi dodalo určitý klid, i když to v žádném případě neznamená, že by zmizela rušivost zvuků. Zejména poté, co jsem si přečetl, že na zmíněný sluchový fenomén neexistuje žádný lék.

Subjektivní tinnitus může být výsledkem neuronové aktivity mozku, kterou jsou někteří lidé z nějakého důvodu schopni vnímat s větší intenzitou. Pro někoho může být tinnitus považován za fyziologický zvuk pocházející z našeho vlastního mozku. (Vím, že se liší od tinnitu, který zřejmě vzniká, když se mozek snaží nahradit chybějící zvuky kvůli ztrátě sluchu.)

Julio Flores Alberca žije v Peru

Změny ve výškách zvuků

Po několika dalších týdnech jsem si také začal uvědomovat, že výška mnoha zvuků, které jsem slyšel, se neustále měnila, jako když na hudebním nástroji hrajete jednu notu za druhou. To mě přivedlo na myšlenku zaznamenat zvuky na notovou osnovu, abych zjistil, podle jakých vzorců se řídí. To vedlo k odhalení muzikálnosti v mém tinnitu. Následoval úplný opak toho, co jsem si představoval před několika měsíci. Místo abych se snažil na zvuky tinnitu zapomenout nebo je zahnat, rozptýlit se nebo brát léky, jsem se naopak na zvuky soustředil. Každou chvíli, kdy jsem mohl, ve dne i v noci, jsem se snažil zachytit a zaznamenat do not každý nepatrný detail a jakýkoli nový prvek.

Hodně z toho, co jsem slyšel a zapsal, byly zvuky, které se podobaly hudebním frázím. Všímal jsem si, že i nepřetržité zvuky získaly hudební funkci.

Zpočátku měly všechny zvuky hodně smutný nebo ponurý charakter. Byly docela zvláštní a některé dokonce zlověstné. Ale skoro na konci téhož měsíce se stalo něco neočekávaného: jednoho rána jsem se probudil a slyšel veselou melodii plnou elánu a naděje. Cítil jsem obrovskou radost a nevysvětlitelné štěstí.

Moje touha přepsat zvuky tinnitu do notového zápisu potom pokračovala s větším nadšením. Od dubna 2007 do května 2008 jsem dokončil více než 100 přepisů. Zde si můžete poslechnout simulaci zvuku jednoho z raných přepisů. Hlasitost je poměrně nízká a její poslech nepředstavuje pro posluchače žádné riziko. Je to zvuk arpeggio připomínající zvonek a slyšel jsem ho v pravém uchu.

Ke konci těchto přepisových cvičení jsem si všiml, že řada zvuků postupně mizí a zároveň jsem pociťoval určitou úlevu od hyperakuze. V současné době stále provádím přepisy, ale méně často než dříve – pouze tehdy, když zaznamenám zvuk nebo vzorec, který se liší.

Z mého nitra

Díky promyšlenému přístupu ke zvukům tinnitu jsem je začal vnímat jako něco osobního, co je mojí nedílnou součástí. Zvykl jsem si na tinnitus natolik, že jsem ho v noci rád poslouchal a snažil se identifikovat, které číslo přepisu to bude (např. číslo 12, číslo 6 atd.). Když jsem šel večer spát, často jsem začal prsty vyťukávat rytmy tinnitu a někdy jsem při jejich poslechu usnul.

Nyní jsou chvíle, kdy se tinnitus stává velmi intenzivním, obvykle po vystavení se silnému hluku, a poté se znovu objeví některé zvuky, které kdysi zmizely. Většinu času musím používat špunty do uší, abych si uši chránil, protože Lima je velmi hlučné město.

Zde si můžete poslechnout další simulaci typickou pro složitější zvuky tinnitu, které jsem zažil. Hraje v ní několik melodií současně. Většina těchto melodií je v mém pravém uchu – zvuky připomínající varhany, foukací klávesovou harmoniku a violoncello. Ale je tam také neustálý zvuk připomínající letecký motor při startu, který je přítomen v obou uších, ale intenzivněji a znatelněji na levém uchu.

Intenzita tinnitu je nejvíce patrná v noci, takže na tu dobu čekám, abych se soustředil a snažil se rozlišit případné nové zvuky. Pak si s tím dovolím plynout, buď dokud neusnu, nebo dokud se moje pozornost nezaměří na něco jiného.

Hudební tinnitus

Jak lze očekávat, život s tímto hudebním tinnitem mě brzy přivedl k tomu, abych si položil několik otázek. Objev hudebních prvků v tinnitu ve mně brzy vyvolal silnou touhu vědět, proč tinnitus obsahuje hudební rysy, a přemýšlet, jaký by mohl být jejich význam.

Začal jsem dlouhý proces výzkumu v různých oblastech, abych hledal odpovědi a vysvětlení. Cítil jsem, že se budu muset podívat za hranice medicíny a hudby, protože tento druh tinnitu může zahrnovat prvky, které lze vysvětlit z jiných oborů, jako je fyzika, filozofie a dokonce i mystika. Trvalo mi dlouho, než jsem dospěl k jasným závěrům, a teprve v polovině roku 2013 jsem byl schopen vyvinout integrativní (respektující rozmanitost – pozn. redakce) výklad toho, co jsem zažil s tinnitem.

Začal jsem pracovat na knize, kde bych zachytil své zkušenosti s tinnitem a podělil se o ně. Knihu jsem napsal ve španělštině s názvem El Santo Zumbido (Svatý hukot). Hudba je prostředkem ke komunikaci i k transformaci. Pokud je přítomna v tinnitu, stává se tento sluchový fenomén nositelem oněch dvou funkcí. S tímto vědomím se již necítím jako nešťastný člověk s omezeními způsobenými přítomností tinnitu, ale spíše se cítím šťastný a privilegovaný, že mám přístup k tomuto jedinečnému zvukovému zážitku.

Uvědomuji si, že tato myšlenka může být pro ty, kdo trpí tinnitem, přitažená za vlasy, směšná nebo dokonce urážlivá. Ale i když je to jen moje osobní interpretace, je to právě schopnost pohlížet na svůj tinnitus jako na druh hudby, která mi umožnila si na něj přivyknout. Povzbudilo mě to také ke sdílení v naději, že tento přístup může být užitečný pro ostatní.

V roce 2018 jsem se jako vyučující vrátil do Centra orientálních studií na Pontificia Universidad Católica del Perú, kde jsem vedl kurz terapeutického využití hudby ve východních hudebních tradicích. Ve stejném roce jsem také začal učit hru na kytaru v kulturních centrech v Limě.

I když jsem se naučil žít se svým tinnitem, moje hyperakuzie je stále na střední úrovni. Ještě nejsem schopen znovu veřejně vystupovat s kapelou, ale doufám, že se mi to v blízké budoucnosti podaří.

Julio Flores Alberca žije v Peru. Podívejte se na informace o jeho kapele Quarter Note, videa kapely, a jeho blog o hyperakuzi v angličtině. Tento článek Alberca vydal na webu Hearing Health Foundation poté, co si přečetl článek „Co kdybychom slyšeli tinnitus jako orchestr?”.