Jak mohou svému dítěti při výběru školy nebo profese nejlépe pomoci rodiče?

Paní ředitelko, můžete nám představit vaše pracoviště?

Jsme pedagogicko-psychologická poradna, tedy dle školského zákona školské poradenské zařízení zřizované Libereckým krajem. Poskytujeme standardní poradenské služby a jako státní zařízení je poskytujeme klientům zdarma. O službu v poradně vždy žádá zákonný zástupce dítěte nebo zletilý žák.

Na co například se vaše služby konkrétně zaměřují?

Primárním zaměřením jsou obtíže dětí ve vzdělávání. Posuzujeme vývoj dětí předškolního věku včetně zjišťování připravenosti dětí na povinnou školní docházku. Zjišťujeme speciální vzdělávací potřeby žáků, včetně specifikace výukových opatření. Spolupracujeme při sestavování individuálního vzdělávacího plánu, vytváříme doporučení pro vzdělávání a případné doporučení ke vřazení dětí a  žáků do škol, tříd, nebo oddělení a studijních skupin pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Naše činnost zahrnuje i úpravu přijímacího řízení pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a uzpůsobení podmínek konání maturitní zkoušky u těchto žáků aj. Nabízíme i poradenské služby zaměřené na volbu studia a povolání u dlouhodobě sledovaných klientů. Věnujeme se také výchově v rodině a řadě dalších činností.

Spolupracujete také se školami?

Ano a velmi úzce. Informace ze školy jsou pro nás velice důležitým zdrojem informací o žákovi k poradenské službě a se školou také projednáváme možnosti nastavení podpůrných opatření pro žáka. Mimo to realizujeme i osobní návštěvy ve školách za účelem pozorování dítěte při výuce i o přestávkách, spolupracujeme s pedagogy, účastníme se případových konferencí, koordinujeme školní metodiky prevence, poskytujeme metodické vedení a podporu výchovným poradcům a asistentům pedagoga, školním psychologům a školním speciálním pedagogům apod.

Z jakých profesí pocházejí pracovníci pedagogicko-psychologické poradny?

Pracovní tým v pedagogicko-psychologické poradně se skládá z profesí psycholog, speciální pedagog, sociální pracovník, metodik prevence a administrativní pracovník. Snažíme se poskytovat služby komplexní, tedy takové, na kterých se podílí minimálně dva odborní pracovníci (psycholog a speciální pedagog).

Jak u vás vypadá kariérové poradenství u školních dětí?

Kariérové poradenství poskytujeme z kapacitních důvodů pouze klientům, kteří jsou u nás již vedeni, tedy kdy byl jejich původní požadavek o poradenskou službu jiný než zakázka kariérového poradenství.

Při kariérovém poradenství vycházíme z možností klienta, zejména z jeho celkové úrovně nadání, míry studijních předpokladů, osobního ladění a jeho oblasti zájmů. Také zvažujeme míru dopadu jeho speciálních vzdělávacích potřeb do studia a následně i do pracovního uplatnění. Posuzujeme, jaké a jak dostupné jsou konkrétní pracovní příležitosti pro žáka, zda je dostupná vhodná škola nebo zda je pro něj vhodná škola s internátním pobytem v jiném městě. Spolupracujeme s kariérovými poradci na základních školách. Významnou měrou přispívá do kariérového poradenství spolupráce s naším úřadem práce, kde jsou se žáky individuálně projednávány jejich možnosti a schopnosti na základě jejich interního testování.

V poradně pak služby úřadu práce doplňujeme o naše individuální šetření k volbě povolání a o individuální poradenství, projednáváme zjištěné výsledky se zákonnými zástupci, pracujeme mnohdy i s očekáváním rodičů ohledně možností uplatnění jejich dětí.

Jaké postupy v oblasti kariérového poradenství používáte?

Využíváme rozhovor s klientem, s rodiči, s pedagogy školy. Procházíme a analyzujeme záznamy o vedení dítěte v poradně, jeho spisovou dokumentaci. Vyhodnocujeme výsledky v inteligenčních testech, opíráme se o pozorování v testových a výkonových situacích, a o výsledky z osobnostních dotazníků a i z testu zájmů.

Jak mohou svému dítěti při výběru školy nebo profese nejlépe pomoci rodiče?

Rodiče by měli vnímat a citlivě sledovat zájmy svého dítěte, co dítě opravdu baví, co dělá rádo. Je-li výběr studia a později i uplatnění zvoleno v souladu s jeho zájmy a schopnostmi, nachází dítě ve studiu a následně i práci uspokojení a radost. Je motivované, s pozitivním prožíváním a sebeuplatněním. Je důležité také zohlednit volní vlastnosti a míru práceschopnosti. Obory je nutné vybírat ohleduplně dle náročnosti. Není výjimkou, že si žáci (s podporou rodičů) zvolí učební obor, kde je více praktické výuky, a následně si doplní obor o maturitní zkoušku. Naopak problematické mohou být volby rodičů, kteří požadují pro své dítě náročnější střední školu, než na kterou dítě svými schopnostmi má, a ono se pak trápí, škola ho nebaví a často je pak ve studiu neúspěšné. Pak řešíme předčasné odchody ze vzdělávání nebo přecházení z oboru na obor, ztrátu učebních a pracovních návyků a to je velmi náročná a smutná práce. Neúspěšný žák má velmi nízkou uplatnitelnost na trhu práce, většinou končí na úřadech práce a sociálních dávkách.

Liší se postup výběru dalšího vzdělávání u dětí s postižením a u dětí intaktních?

Rozhodně. Vždy je nutné respektovat specifika žáka a jeho konkrétní speciální vzdělávací potřeby. U žáků s postižením (tělesným, smyslovým, mentálním, autismem aj.) je posouzení individuálních specifik a omezení opravdu zásadní. Například u žáků s mentálním postižením bychom se měli vyvarovat zaměstnání s vysokými nároky na rychlost a samostatnou práci. Žákům se zrakovým postižením nedoporučujeme obory chemicko-technologické, obor zdravotní sestra, hodinář, ale ani učitelka v mateřské škole. U žáků s tělesným postižením se zase vyvarujeme oborům s důrazem na kvalitní jemnou motoriku jako např. elektrikář.

Je nějaká profese, kterou byste nedoporučili žákovi se sluchovým postižením?

U žáků se sluchovým postižením se obecně vyhýbáme profesím, ve kterých je zvýšený hluk, protože tím hrozí nebezpečí dalšího poškození sluchu. Také nedoporučujeme obory, které vyžadují vysokou náročnost na zpracování verbální komunikace. Samozřejmě vždy záleží na míře sluchového postižení žáka a na jeho úrovni dosažených komunikačních dovedností a jazykových kompetencí v českém jazyce. Obecně nedoporučujeme profese z oblasti cestovního ruchu, zahraničního obchodu a hotelnictví. Vhodné jsou obory se zaměřením na počítačové systémy a programování, grafické práce, zubní laborant, knihař, strojní a elektrotechnické obory, fotograf. Pro děvčata doporučujeme umělecké obory nebo např. obor kuchařka, kosmetička, švadlena, aranžérka.

Pokud děti ani rodiče nevědí, kam dále, kdo jim může poradit?

V našem kraji bylo realizováno několik projektů se zaměřením na kariérové poradenství. Např. Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Libereckém kraji (TechUp), Rozvoj kariérového poradenství v Libereckém kraji (TECHyes), Národní projekt VIP Kariéra II., Férové školy aj., byla nastavena spolupráce se Svazem průmyslu a dopravy.

Liberecký kraj každoročně pořádá veletrh vzdělávání a pracovních příležitostí Educa My Job, jejíž součástí je i Educa Online jako elektronický informační portál. Educa spojuje prostředí škol s prostředím zaměstnavatelů. Obdobné akce bývají v každém kraji, třebaže v jiné formě. Dále bych doporučila spolupráci s Úřady práce ČR, jejichž zaměstnanci se kariérovému poradenství věnují velmi pečlivě a zodpovědně.

Ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Liberec Mgr. Jana Hlavová

Na školách lze využít testování prostřednictvím PC programů (COMDI nebo Salmodo), doma si žáci mohou projít web www.infoabsolvent.cza pro klienty pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra je možné realizovat kariérové poradenství i v těchto zařízeních. Rozhodně však doporučuji kontaktovat kariérového poradce na škole, který má kariérové poradenství v popisu své práce.

Připravila: Lucie Křesťanová, šéfredaktorka magazínu Dětský sluch

Fotografie: Shutterstock.com a archiv Jany Hlavové