Po stopách neslyšících v Římě

Itálie a její hlavní město hrají v historii neslyšících důležitou roli. Byly zde založeny dvě zásadní mezinárodní organizace neslyšících. V Římě došlo roku 1951 ke zřízení Světové federace neslyšících (World Federation of the Deaf, WDF). A v roce 2008 byly v lombardském městě Como položeny základy Celosvětové koalice rodičů neslyšících a nedoslýchavých dětí (Global Coalition of Parents of Children who are Deaf or Hard of Hearing, GPOD). Říká se, že všechny cesty vedou do Říma. A právě do „Věčného města” směřovala i naše cesta na letošní zasedání Evropské federace rodičů dětí se sluchovým postižením (FEPEDA). Tuto příležitost jsem využila k tomu, abych pro vás zapátrala a přinesla vám kromě informací z konference i to nejdůležitější z italské historie a kultury neslyšících.

Římští neslyšící malíři

Ze starověkého Říma máme nejstarší dochovaný záznam o neslyšícím člověku, u kterého bylo uvedeno jeho jméno. Víme, že se jmenoval Quintus Pedius, byl synem senátora, vzdáleným příbuzným samotného Caesara a učil se malbě. Žil kolem roku 5 před naším letopočtem. Jedná se také o nejstarší dochovaný záznam vzdělávání neslyšícího člověka. Během jeho dětství se začalo projevovat, že má malířský talent, ale bohužel jej neměl příležitost více rozvinout: zemřel totiž ve věku 13 let.

V 15. století přišel do Říma z Perudžie neslyšící renesanční malíř Pinturicchio, který zde sklidil nemalé úspěchy. Učil se od malíře Pietra Perugina, se kterým pravděpodobně pracoval i v samotné Sixtinské kapli! O jeho pověsti a žádanosti svědčí i to, že si ho najal papež Alexandr VI., aby mu ve Vatikánu vymaloval apartmány Borgia, ze kterých se dochovalo 5 pokojů v originálním provedení. Jeho malby také zdobí mnoho římských bazilik: Santa Maria in Aracoeli, Santa Maria del Popolo či baziliku sv. Cecílie v Trastevere a další církevní stavby.

Freska neslyšícího malíře Pinturicchia v bazilice Santa Maria del Popolo (dílo Klanění dítěti se Sv.Jeronýmem)

Ale přenesme se nyní blíže do našich časů. Současná neslyšící římská malířka Marianna Caprioletti se ve své tvorbě věnuje dílům klasických mistrů, která reinterpretuje, zpochybňuje a transformuje. Měla několik výstav a jeden její obraz byl darován papeži Františkovi. Na výběr z jejích obrazů se můžete podívat virtuálně na webu komunity Sant´Egidio. Další současný neslyšící malíř Ludovico Graziani žije v Římě od 60. let a založil zde Mezinárodní asociaci neslyšících umělců „Leonardo da Vinci arte”.

Z významných kulturních osobností spojených s Itálií je také potřeba jmenovat Nyla DiMarca, úspěšného aktivistu, producenta, herce a modela, který má italské kořeny. Minulý rok vydal knihu Deaf Utopia, o které si můžete přečíst článek zde.

Milníky z italské historie neslyšících

Tommaso Silvestri byl kněz, který se učil u francouzského učitele a kontroverzní osobnosti Abbého Charlese-Michela de l'Épée (o něm jsme psali v článku Po stopách kultury a historie neslyšících v Paříži) a po jeho vzoru založil v roce 1784 první italskou školu pro neslyšící v Římě. Původní „Státní institut pro hluchoněmé” prošel vývojem a funguje doposud pod názvem Instituto Statale Sordi Roma.

V Itálii se také odehrála první mezinárodní konference neslyšících pedagogů, která je nechvalně známá pod názvem Milánská konference. Konala se roku 1880 a účastnil se jí pouze jeden neslyšící člověk. Výstupem byla shoda slyšících vzdělavatelů na prosazování oralismu (orální vzdělávání) a potlačování znakových jazyků. Tento počin měl dalekosáhlé důsledky pro neslyšící osoby i za hranice Itálie a Evropy po mnoho generací. Podle některých názorů její určitý vliv přetrvává dodnes. Děti byly například ještě ve 20. století ve školách přísně trestány za používání znakového jazyka, jak o tom píše i výše zmíněný Nyle Dimarco ve své autobiografii. Až v roce 2010 došlo k formální omluvě vedení 21. Kongresu vzdělávání neslyšících v kanadském Vancouveru a bylo uznáno, že se jednalo o diskriminační zákaz zasahující do lidských a ústavních práv.

Zrod významných mezinárodních organizací neslyšících v Itálii

V Římě se uskutečnil první mezinárodní kongres neslyšících v roce 1951 a během něj byla založena Světová federace neslyšících (World Federation of the Deaf, WFD). Z původních 25 delegátů členských zemí se organizace rozrostla natolik, že má členy ze 125 zemí a 5 světových kontinentů. Jedná se o zastřešující organizaci, která se věnuje advokacii, osvětě a podpoře v oblasti práv neslyšících osob.

Druhou důležitou organizací, jejíž vznik se sice neodehrál v Římě, ale v italském městě Como v roce 2008, je Celosvětová koalice rodičů neslyšících a nedoslýchavých dětí (Global Coalition of Parents of Children who are Deaf or Hard of Hearing, GPOD). Jak uvádí jejich web, skupinka rodičů, převážně matek, se tehdy rozhodla, že je na čase, aby byla součástí rozhodování o změnách týkající se jejich neslyšících dětí. Posláním organizace je spolupracovat na mezinárodní úrovni navzájem mezi rodičovskými skupinami, zasazovat se o systémové změny a podporovat právo na informovanou volbu rodin s neslyšícími a nedoslýchavými dětmi. Lídryněmi organizace jsou Snigdha Sarkar z Indie a Ann Porter z Austrálie. Členem se může stát organizace i jednotlivec a členství je zdarma.

Z letošního zasedání FEPEDA v Římě

Zasedání FEPEDA v Římě

A co se dělo na letošním zasedání Evropské federace rodičů dětí se sluchovým postižením? Stejně tak jako Řím nebyl postaven za den, ani do tohoto článku se najednou všechno nevejde. Přehledný souhrn toho nejdůležitějšího ze setkání na vás však čeká na webu www.infocentrum-sluch.cz. Dozvíte se mimo jiné o nadcházejícím 5. Evropském parlamentu osob s postižením a najdete tam také shrnutí toho nejzajímavějšího z prezentací a diskuzí.

Zdroje:

Deafhistory.eu - +- 5BC Quintus Pedius, Pinturicchio Painter, 1880: the Milan Conference

Facebook.com/leonardodavinciartesordionlus

Gallaudet University Library Guide to Deaf Biographies and Index to Deaf Periodicals

Museodiromaintrastevere.it. 2012

Santegidio.org. 2012

Santegidio.org. 2016

Storiadeisordi.it - Artista Sordo Ludovico Graziani, 2006

WFD.org

Připravila: Lucie Brandtlová, publicistkaInformačního centra rodičů a přátel sluchově postižených, z.s.

Fotografie: autorka