Facebook YouTube Instagram

Společné večerní čtení bylo tím, co u našich dětí podpořilo oblibu knížek

Kudy vedla cesta ke čtení v bilingvní rodině Kateřiny Červinkové Houškové, tlumočnice českého znakového jazyka, učitelky češtiny a maminky čtyř dětí?

Více

Mezinárodní týden neslyšících 2022

Centrum pro dětský sluch Tamtam se k této osvětové akci letos hlásí sérií zářijových Zahradních slavností tlumočených do českého znakového jazyka, které proběhnou v Praze, Pardubicích a Ostravě

Více

Neslyšící děti proměnily Valdštejnskou zahradu v pohádkový svět

Zahradní slavnost Centra pro dětský sluch Tamtam ve Valdštejnské zahradě

Více

O ztrátě sluchu v číslech

Přehled údajů Mezinárodní zdravotnické organizace o ztrátě sluchu

Více

Postup při přidělování příspěvku na péči

Ptáme se na tiskovém oddělení úřadu práce a Ministerstva práce a sociálních věcí

Více

Průlom ve vývoji vakcíny proti cytomegaloviru

Vrozený CMV je považován za nejčastější negenetickou příčinu vrozené ztráty sluchu, přičemž způsobuje odhadem 20–25 % všech případů vrozené ztráty sluchu

Více

Byl vám zamítnut příspěvek na péči nebo jiné dávky? Jak se můžete bránit?

Jak postupovat při zamítnutí rozhodnutí o příspěvku či nesouhlasu s výší přiznané dávky

Více

Nabídka služeb CDS Tamtam pro Ukrajince v ČR/Послуги CDS Tamtam для українців у Чехії

Tamtam nabízí pomoc v ukrajinštině, ruštině i ukrajinském znakovém jazyce

Více

Výzkumníci zkoumali „Špiónské ucho“

12. května 2021

Výzkumníci z Cyrilometodějské teologické fakulty UP zkoumali výhody a nevýhody bezdrátových technologií pro kompenzaci vad sluchu v domácím i školním prostředí

„Vyprávějte mi, prosím, o vašem synovi/vaší dceři od doby, kdy jste si poprvé všiml/a, že s jeho/jejím sluchem není něco v pořádku.“ Na tuto výzvu zareagovaly čtyři desítky rodičů, jejichž děti mají problémy se sluchem. Až dvě hodiny dlouhé rozhovory pak analyzovali výzkumníci z Institutu sociálního zdraví Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v rámci projektu s grantovou podporou Technologické agentury ČR. Chtěli porozumět zkušenostem rodičů a zmapovat výhody i nevýhody použití bezdrátové technologie pro lepší kompenzaci vad sluchu v domácím i školním prostředí.

Výsledkem výzkumu je v České republice vůbec první metodika – materiál, který pomůže rodičům, učitelům i jiným odborníkům. V příručce najdou spolehlivé informace, rady a kontakty. S vědeckými výstupy výzkumu se chtějí seznámit také odborníci na Slovensku. Olomoučtí vědci proto v květnu uspořádají mezinárodní konferenci.

Hlavní cíl projektu je zlepšit kvalitu života dětí se sluchovým postižením a jejich lepší začlenění do škol i celé společnosti. S tím souvisí i náš další záměr, kterým je zvýšení využití bezdrátových asistivních pomůcek u dětí v raném, předškolním a školním věku a zvýšení povědomí o bezdrátových technologiích sloužících ke kompenzaci vad sluchu,“ uvedla výzkumnice Kristýna Gábová.

Ilustrační foto

Do výzkumu se zapojili rodiče i učitelé

Bezdrátové technologie jsou pomůcky, které společně se sluchadly nebo kochleárním implantátem pomáhají dětem porozumět mluvené řeči v akusticky náročném prostředí – např. ve škole. Pomáhají zejména tam, kde primární kompenzační pomůcka nestačí. Výzkum ověřuje, jak jejich užívání ovlivňuje kvalitu života dětí (Bezdrátové technologie, dříve FM systémy, vhodně kombinují kompenzační pomůcku, kterou dítě používá, s technologií vzdáleného mikrofonu. Spočívá v zachycení řeči mluvčího mikrofonem umístěným v jeho blízkosti a následným přenosem k posluchači vybavenému přijímačem signálu komunikujícím s jeho kompenzační pomůckou. Ve výsledku má dítě v hlučném prostředí a na vzdálenost několika metrů možnost slyšet mluvčího ve stejné kvalitě, jako kdyby s ním mluvilo v tichu z očí do očí – pozn. redakce)

Vědci analyzovali data z 41 rozhovorů s rodiči z celé České republiky, kteří pečují o děti s vadou sluchu. K analýze dat využili metodologii DIPEx (Database of Patient Experiences), která se zaměřuje na porozumění zkušenostem pacientů s nemocí, postižením nebo jinou obtížnou situací. Tato setkání se odehrávala od června 2019 do října 2020. Informace se týkaly celkem 42 dětí ve věku od 1 do 19 let, které mají mírnou až úplnou ztrátu sluchu. S bezdrátovou technologií mělo zkušenost 26 dětí: 12 z nich bezdrátovou technologii vlastní, 14 dětem vědci pomůcku – ve spolupráci se společností REJA, aplikačním garantem projektu – zapůjčili.

„Oslovené rodiny nám poskytly cenné informace nejen o tom, jak užitečná pro ně tato kompenzační pomůcka byla, ale také o potížích, se kterými se setkaly. Ukazuje se, že problémy s využíváním technologií mohou být spojeny s nedostatkem informací – někteří pedagogové jsou k novým pomůckám rezervovaní a pro děti může být obtížné jim vysvětlit, kdy pomůcku zapojit do výuky, a kdy to není potřeba,“ řekla Gábová.

Součástí zkoumaných dat byly také informace od 53 učitelů, jejichž žáci bezdrátovou technologii využívají.

Využití bezdrátové technologie: kdy a kde?

Důležitou otázkou je, kdy bezdrátovou pomůcku dítěti pořídit. „Někteří rodiče čekají s jejím pořízením až na školní docházku a využívají ji pouze při výuce. Ukazuje se však, že bezdrátové technologie jsou užitečné i pro menší děti a lepší porozumění mluvenému slovu napomáhá rozvoji řeči,“ vysvětlila Gábová.

Bariérou pro pořízení bezdrátových technologií je pro mnohé rodiče vyšší pořizovací cena – zařízení stojí kolem 50 tisíc korun. „Doufáme, že prostřednictvím výzkumu upozorníme na důležitost poskytovat na pořízení této kompenzační pomůcky vyšší příspěvky,“ řekla Radka Horáková, hlavní autorka metodiky, která shrnuje nejdůležitější poznatky z výzkumu. „Tento materiál usnadní rodičům i pedagogům zapojení bezdrátové technologie do běžného života i do výuky. Pomůže jim vytěžit co nejvíce z možností, které tyto technologie jako další kompenzační pomůcka pro děti s vadou sluchu nabízejí,“ dodala autorka. Materiál je k dispozici zdarma na webové stránce www.hovoryozdravi.cz spolu s příběhy a zkušenostmi rodičů, kterým se narodilo dítě s vadou sluchu.

Ilustrační foto

Ze života rodičů a dětí: bezdrátová technologie ano, či ne?

„Bezdrátovou technologii jsme chtěli, protože jsme od ní čekali přínos v hlučném prostředí. V okamžiku, kdy si spolužáci něco brebentí a paní učitelka hovoří, matou dceru nadbytečné zvuky. Bezdrátová technologie jí očistí příjem od šumu okolí. Díky tomu by mohla rozumět přímo paní učitelce, když se například otočí zády a píše na tabuli. Dcera by nemusela mít informační mezery, ani by jí výklad nemusela tlumočit paní asistentka. Bezdrátová technologie by dceři umožnila lepší porozumění a lepší příjem informací.“ (Bára 38 let, dcera 9 let, střední ztráta sluchu kompenzována sluchadly)

Lékař nám vysvětlil, že bezdrátová technologie je v našem případě jediná možnost kompenzace. Dcera ale zařízení odmítla nosit. Když to dítě nepřijme a nebude používat, je to zbytečné. Napřed jsme pracovali na tom, aby se dcera smířila s tím, že jediné, co jí pomůže, je tato pomůcka. Stále tvrdila, že slyší všechno, co potřebuje. Dítě i rodina se musí nejprve s diagnózou a řešením situace vnitřně smířit. To nám řekli i u rovnátek: ‚Pokud dítě nebude chtít rovnátka nosit, tak i když mu je dáte, moc mu nepomůžou a ono bude nešťastné… budou se mu kazit zuby, protože se nebude chtít o rovnátka starat.‘ Tak je to i s bezdrátovou technologií, když už je dítě v pubertě. Myslím, že kdybychom to zjistili dřív, třeba v předškolním věku, dceru bychom byli schopni přesvědčit.“ (Milena 44 let, dcera 14 let, nejasná diagnóza, bez kompenzační pomůcky).

 

O výzkumu a jeho autorce

Mgr. Bc. Kristýna Gábová vystudovala sociální práci. Nyní studuje doktorský programu Institutu sociálního zdraví (vědecko-výzkumné pracoviště Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci). Výzkumně se věnuje zkušenostem rodičů dětí se sluchovou vadou.

Výzkumnice Kristýna Gábová

Výzkumu se zúčastnilo 42 dětí ve věku od 1 do 19 let, které mají mírnou až úplnou ztrátu sluchu. U 12 dětí je kompenzována kochleárními implantáty, 29 dětí využívá sluchadla, jedno dítě kompenzační pomůcku vzhledem k typu vady nemělo. Do výzkumu se zapojily prostřednictvím aplikačního garanta, organizací pracujících s cílovou skupinou, zástupců interdisciplinárního poradního panelu, metody snowball a podpůrných skupin.

Aplikačním garantem projektu je česká společnost REJA, distributor bezdrátových technologií v ČR. Jejich technologie přispívají k lepší integraci dětí s vadou sluchu.

Do výzkumu byli zapojeni také odborníci z praxe: lékaři (foniatři Radan Havlík a Pavla Weberová), odborníci na sluchové postižení u dětí (Martina Péčová a Anna Kučerová z Centra pro dětský sluch Tamtam, Alexandra Tichá ze speciálně pedagogického centra, Eva Souralová z Ústavu speciálně pedagogických studií UP, Kateřina Nová ze Spolku uživatelů kochleárního implantátu, asistentka pedagoga Lenka Miřátská). Medical supervizorem je foniatrička MUDr. Eva Havlíková.

Webové stránky hovoryozdravi.cz vznikly díky spolupráci mezi Institutem sociálního zdraví a Health Experiences Research Group na Univerzitě v Oxfordu na základě výzkumu DIPEx. Tato metoda je založena na hloubkových kvalitativních rozhovorech. Stránky prezentují zkušenosti pacientů a poskytují spolehlivé a vědecky ověřené informace o zdravotních problémech. Zveřejňují výsledky výzkumů na téma stárnutí, karcinom prsu, paliativní péče a epilepsie u dětí.

https://hovoryozdravi.cz/sluchova-vada-u-deti/

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2021/04/Metodika-Spionske-ucho-21.4-low-res.pdf

Online konference:

https://www.zurnal.upol.cz/nc/zprava/clanek/konference-o-bezdratovych-technologiich-pro-deti-se-sluchovym-postizenim-vzbudila-zajem-i-na-slovens/

   

Autorka: Mgr. Bc. Kristýna Gábová, Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Institut sociálního zdraví

Fotografie: Shutterstock.com a archiv autorky

Kontak:t E-mail: kristyna.gabova@oushi.upol.cz

Sociální sítě

Zůstaňte s námi v kontaktu díky našim sociálním sítím! Inspirujte se, ptejte se odborníků!

Partneři

Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s. Ministerstvo zdravotnictví České republiky Včasná pomoc dětem Nadace Sirius Úřad vlády České republiky Nadace Jistota Informační centrum rodičů a přátel sluchově postižených, z.s.