Facebook YouTube Instagram

Ve foniatrii obzvlášť potřebujeme získat důvěru dětského pacienta

23. března 2022

Rozhovor s foniatričkou Olgou Bendovou

Navštěvují ji pacienti různého věku a chtějí lépe slyšet. Děti přicházejí s rodiči, kteří doufají, že další vyšetření vadu sluchu nepotvrdí, nebo alespoň zmírní. Často se pak musejí se závěry lékaře smířit a začít hledat cestu, jak sluchovou vadu kompenzovat. Proto se Olga Bendová ve své práci s malými pacienty kromě lékařské vědy spoléhá i na funkční komunikaci jak s dítětem, tak i s celou jeho rodinou.

 

Paní doktorko, představte našim čtenářům svou profesní cestu k foniatrii.

Moje cesta k foniatrii jako k nástavbovému oboru otorinolaryngologie nebyla přímá. Po studiu jsem byla rozhodnuta věnovat se klinické otorhinolaryngologii. Ale po 12 letech na ORL klinice – na dětském i dospělém oddělení – jsem se rozhodla rozšířit si vzdělání v oboru, který se zabývá poruchami komunikace. Prvních 5 let jsem pracovala v Centru kochleárních implantací u dětí, další 4 roky jsem působila jako primářka na Foniatrické klinice VFN v Praze. Posledních 14 let jsem vedoucí lékařkou Sluchového centra v Medical Healthcom, s.r.o. v Praze.

Jací pacienti k vám do ordinace docházejí? S jakými vadami sluchu?

Věkové spektrum našich pacientů se pohybuje od novorozeneckého věku až po vysoké sénium. Diagnostikujeme a terapeuticky řešíme všechny typy a stupně sluchových vad. U předškolních dětí jde nejčastěji o poruchy převodního charakteru, které jsou zaviněny nesprávnou vzdušností (někdy i s tekutinou) ve středouší v důsledku zvětšené nosní mandle a opakovaných zánětů nosohltanu. Tyto poruchy sluchu lze vyléčit bez následků.

Druhým typem sluchového postižení jsou percepční (sensorineurální) vady, které nelze vyléčit, ale mohou být korigovány a rehabilitovány pomocí sluchadel nebo implantátů. Můžeme je diagnostikovat po narození, ale objevují se i v pozdějším dětském věku. Jejich příčinou jsou zpravidla genetické příčiny. Stejným typem sluchové percepční vady trpí dospělí. U seniorů se k percepční vadě sluchu přidávají v různé míře i kognitivní poruchy, které výrazně zhoršují efekt sluchadel.

Jak se dá zjistit sluchová ztráta u velmi malých dětí? Funguje podle vašeho názoru u nás již dobře včasná diagnostika?

I přes slušně fungující včasnou diagnostiku sluchových vad u dětí (tzv. novorozenecký screening sluchu v porodnicích), se opakovaně setkáváme s dětmi, u kterých nedošlo k naplnění záměru včasné diagnostiky. Stanovení diagnózy vady sluchu ve věku (0–3 roky), kdy dítě cíleně nespolupracuje, je skládáním mozaiky, jejímž základem jsou metody objektivní audiometrie (v přirozeném nebo uměle navozeném spánku dítěte), dále následují různě modifikované metody behaviorální audiometrie (VRA, audiometrie hrou). Každé vyšetření je časově náročné, probíhá v etapách a bohužel zatím nikoliv na jednom místě.

Sluchové centrum Medical Healthcom, spol. s. r. o., v Praze.

Co doporučujete rodičům, kteří mají pochybnosti o správné funkci sluchu u svého dítěte?

Pokud si rodiče nejsou jisti dobrým sluchem svého dítěte, pozorují opoždění ve vývoji řeči nebo zjišťují, že dítě hůře rozumí, měli by navštívit ušního lékaře k vyloučení převodní poruchy sluchu. Bude-li tento typ poruchy vyloučen, měli by se objednat na foniatrii. Foniatr pochopitelně zvládá i diagnostiku převodní poruchy, ale aktuálně jsou v České republice dlouhé objednací doby a pokud se potvrdí převodní porucha, v krátké době ji vyřeší otorinolaryngolog. Zhruba od 2,5 let je dítě, které nemá nějaká další postižení (například mentální), schopno postupně spolupracovat při behaviorální audiometrii, při níž zjistíme, jak dítě slyší a jak rozumí.

Někteří rodiče dětí s lehčí sluchovou vadou uvádějí, že si dlouho nevšimli, že jejich dítě má problém se sluchem. Jaké projevy u dětí mohou být spojeny neodhalenou nedoslýchavostí?

Někteří rodiče jsou překvapeni, že se při screeningu sluchu u dětí v 5 letech, který se začal provádět od roku 2019 (doporučení dávají pediatři), zjistí lehká vada sluchu na obou uších nebo i jednostranná středně těžká či ještě závažnější vada. Tyto vady mohou být převodního i percepčního typu. Lehké postižení sluchu (ztráty do 30–40 dB) se opravdu nemusí klinicky projevit, protože hovorová hlasitost se pohybuje kolem 60–65 dB. Podobně při jednostranné vadě sluchu stačí slyšící ucho zpracovat přísun zvukových informací. Pokud se jedná o vrozenou vadu, mozek je adaptovaný na jednostrannou sluchovou stimulaci. Dítě nemůže vědět, že by mohlo slyšet a rozumět lépe a s menší námahou.

Jaké potíže může způsobovat dětem jednostranná vada sluchu? Ovlivňuje třeba směrové slyšení? Může způsobovat bolesti hlavy apod.? Přináší komplikace ve školním prostředí či problémy se soustředěním?  

V minulosti se jednostranné vady sluchu dětí obvykle nekorigovaly. Byly zjišťovány pozdě, neexistovala kvalitní sluchadla a vědělo se málo o složitých procesech sluchového zpracování. Dnes jsou přesně popsány výhody oboustranného slyšení: přesnější směrové slyšení, prostorový poslech, přirozenější a dynamičtější sluchový vjem a především zlepšené rozumění řeči na pozadí hluku. Poslech pouze jedním slyšícím uchem může vést například ve škole k poruše koncentrace při kratší pozornosti, rychlejší únavě a někdy i k bolestem hlavy.

Jak se řeší jednostranné sluchové vady? Kompenzují se sluchadly? Stává se, že je třeba vyzkoušet i více sluchadel, než se najde to nejvhodnější?

Zastávám názor, že pokud rodiče souhlasí, mělo by se sluchadlo vyzkoušet. Pochopitelně je výhodou, pokud je dítě již schopno spolupracovat, popsat své pocity a je rodiči dobře motivováno. V praxi vidím, že minimálně dvě třetiny těchto dětí se na sluchadlo dobře adaptují. Vyzkoušení více sluchadel je možné aplikovat u spolupracujících dětí (kolem 5 let).

Jaká pravidla pro příděl sluchadel u jednostranných sluchových vad platí?

Pravidla přidělování sluchadel se týkají i jednostranných vad sluchu. Příspěvek na sluchadlo činí 10 tisíc korun jednou za 5 let.

Setkáváte se u dětí s progresivní sluchovou vadou?

Progredující vady sluchu u dětí jsou vzácnější, ale v posledních 5 letech se s nimi setkávám u adolescentů. Mnohdy se nedaří určit příčina, přestože projdou všemi dostupnými bateriemi testů.

Olga Bendová - Sluchového centra v Medical Healthcom, spol. s. r. o., v Praze.

Jaké nejčastější sluchové vady řešíte u dospělých klientů?

U dospělých pacientů je nejčastější příčinou stárnutí organismu, tedy i sluchového aparátu. K vadě sluchu v hlemýždi se často pojí i porucha centrálního zpracování řeči. Všichni známe větu: „Slyším, ale nerozumím.“ Oblast mozkové kůry, která je zodpovědná za zpracování slyšeného, se velmi intenzivně zkoumá v laboratořích Akademie věd ČR. Obecně lze říci, že starší lidé, kteří na rozdíl od aktivních mladších dospělých, přicházejí daleko později, vadu sluchu považují za handicap, za který se stydí, a přijdou až na popud svých rodin. Bohužel, celková informovanost naší populace o sluchových vadách a možnostech jejich nápravy je na velmi špatné úrovni. Zřejmě proto, že se nejedná o život ohrožující stav a málokdo si uvědomuje, že porucha komunikace na podkladě nekorigované vady sluchu může vést k sociální deprivaci, tedy k významně zhoršené kvalitě života ve stáří.

Můžeme svůj sluch v dospělosti chránit?

Víme, že se vady sluchu, které se týkají vnitřního ucha, nedají vyléčit žádným lékem ani operací. Je potřeba s citem zesilovat poslech hudby, například ve sluchátkách, vyhýbat se hudebním akcím s nadměrnými decibely, nestřílet ze zbraní nebo pracovat na pracovištích s nadměrným hlukem bez ochranných pomůcek na uších. Od dětství bychom měli být vedeni k ochraně sluchu před hlukem jakéhokoliv původu.

Jaký máte názor na kupování naslouchátek na e-shopech?

V posledních letech se objevují nabídky nákupu sluchadel v e-shopech. Není to žalovatelné, protože používají název „sluchátka”. V 99 % případů lidem tato nepravá „sluchadla” pochopitelně nevyhovují. Jsou to primitivní zesilovače, které mohou i zhoršit sluch pacienta. Proto koupi těchto „zesilovadel“ v e-shopech zásadně nedoporučuji.

 

MUDr. Olga Bendová

Je specialistkou v oboru otorinolaryngologie a foniatrie. Praxi získala na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ve FN v Praze–Motole, v Centru pro kochleární implantace u dětí a na Foniatrické klinice VFN v Praze. Posledních 13 let je vedoucí Sluchového centra v Medical Healthcom, spol. s. r. o., v Praze. Je spoluřešitelkou několika grantových projektů, které se týkají lidského hlasu a sluchu. Její publikační a přednášková činnost je zaměřena především na problematiku sluchu u dětí a dospělých včetně seniorů. Každoročně přednáší na celostátních foniatrických seminářích a foniatrických kongresech. Dlouhodobě provádí poradenskou činnost pro Informační centrum rodičů a přátel sluchově postižených a pro Centrum pro dětský sluch Tamtam (od roku 2002 doposud). Jako lektorka v oboru foniatrie a audiologie vede předatestační školení budoucích otorinolaryngologů a foniatrů.

Primářka MUDr. Olga Bendová

 

Připravila: Radana Ardeltová, koordinátorka komunikace CDS Tamtam

Fotografie: archiv MUDr. Olgy Bendové

Sociální sítě

Zůstaňte s námi v kontaktu díky našim sociálním sítím! Inspirujte se, ptejte se odborníků!

Partneři

Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s. Ministerstvo zdravotnictví České republiky Včasná pomoc dětem Nadace Sirius Úřad vlády České republiky Nadace Jistota Informační centrum rodičů a přátel sluchově postižených, z.s.