Tinnitus sympozium 2025 v Praze

Pacientská organizace Neticho ve spolupráci s Českou společností otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku uspořádala 2. ročník odborného sympozia zaměřeného na tinnitus. Akce se konala 14. listopadu ve Fakultní nemocnici Motol, kde se sešli odborníci se zájmem o problematiku šelestu v uších z oborů ORL, neurologie, psychoterapie, fyzioterapie a dalších.

Ušní šelest neboli tinnitus, projevující se například pískáním, hučením, lupáním či jinými zvuky v uších, může u pacientů vzniknout z mnoha příčin, proto je potřeba do péče o ně zapojit odborníky z různých oborů. Léčba se pak zaměřuje na zmírnění příznaků a zlepšení kvality života pacienta. Kauzální léčba tinnitu v současnosti bohužel neexistuje.

Lidé s tinnitem proto často propadají beznaději a i odborníci mohou tápat, jak svým pacientům a klientům pomoci. Právě proto byla tato konference tak významná – propojila pohledy jednotlivých odborností z výzkumu i praxe, představila některé produkty spojené s léčbou či prevencí tinnitu a nabídla i pohled a zkušenosti lidí, kteří s tinnitem žijí.

S tinnitem se nedá nic dělat (?)

Prof. Dr. med. Berthold Langguth z Regensburské univerzity v Německu ve svém příspěvku Diagnóza a terapie tinnitu vyzdvihl význam komunikace zdravotníků s pacienty. Velmi doporučuje neříkat věty typu: „S tinnitem se nedá nic dělat”. Je potřeba zachovat transparentnost v tom, že léčba zajišťující vymizení tinnitu aktuálně neexistuje, ale záleží na tom, jak se informace podá a co se k ní připojí. Navrhuje například sdělení ve smyslu: „Přestože léčba na tinnitus aktuálně není, můžeme vám nabídnout mnoho věcí na úlevu.” Dále je možné se pacienta ptát: „Co vám na tinnitu vadí nejvíc?” Pokud je to například skutečnost, že se s ním pacientovi nedaří spát, je možné cílit léčbu také na zlepšení spánku. Stejně zásadní je léčba dalších komorbidit (přidružených onemocnění a potíží – například hyperakuze, vertiga, migrén, úzkostí, deprese či nespavosti).

Tinnitus Sympozium 2025 (foto Neticho, Ondřej Kalmán)

Lidé, kterým začne tinnitus, se ho často velmi bojí a přicházejí plni obav k odborníkům. Jak by odborníci měli na tyto obavy reagovat? Podle profesora Langgutha je důležité edukovat lidi s tinnitem o tom, že tinnitus není nic nebezpečného. Pacienti s tinnitem si pochopitelně přejí, aby tinnitus zmizel a s tímto přáním se ocitají v ordinaci. Lékař pak může pojmenovat, že tinnitus neumíme zastavit, ale cílem léčby může být to, aby pacient zažíval tinnitus bez stresu. To se může zdát zpočátku nerealistické, ale je užitečné pacienty informovat, že je možné tohoto stavu nejrůznějšími cestami dosáhnout. Vnímání zvuku a reakce na něj nejsou identické, lze se naučit je oddělit a je to žádoucí pro úlevu.

Existují také mnozí lidé, kterým tinnitus nevadí. Profesor Lannguth proto sdílel své úvahy o tom, zda začít rozlišovat „tinnitus” u lidí, kterým nevadí a „poruchu tinnitu” (tinnitus disorder) u osob, které tinnitus vnímají neustále a je pro ně obtěžující. „Porucha tinnitu” je spojená s emočními a kognitivními změnami, které následně ovlivňují chování člověka s tinnitem.

Nejčastější příčinou je podle něj „kompenzační” reakce mozku na ztrátu sluchu – proto má mnoho lidí se ztrátou sluchu také tinnitus. Existuje ale i řada dalších příčin (problémy s čelistním kloubem, krční páteří atd.) a vždy je důležité se je snažit odhalit.

Meine Tinnitus App je mobilní aplikace v němčině, která má dle profesora Lannguthe dobré výsledky při pomoci lidem zvládat svůj tinnitus. Profesor také aktuálně spolupracuje s firmou Phonak na aplikaci zaměřené na tinnitus, která by měla být v budoucnu dostupná v angličtině. Podle profesora neexistují žádná prokazatelná data, že by tinnitus bylo možné ovlivnit výživou nebo vyhýbáním se některým potravinám. Proto doporučuje neradit pacientům plošně, aby nekonzumovali některé potraviny nebo nápoje a přidávat jim tak další stres tím, že by se museli vzdát například oblíbené kávy, pokud sami nevypozorovali, že v jejich případě, se tinnitus skutečně zhoršuje v souvislosti s její konzumací.

Prim. Prof. Dr. Tilman Keck představil zařízení Lenire s bimodální stimulací, o kterém jsme psali zde. Lenire stále není dostupné v ČR a v rámci EU stojí 1900 euro. K tomu je potřeba docházet ke specialistovi, který pomáhá s individuálním nastavením a vyhodnocováním, a tato péče také často nebývá hrazena ze zdravotního pojištění ani pro občany zemí, kde je Lenire dostupné spolu s vyškolenými odborníky.

Profesor Tilman Keck (foto Neticho, Ondřej Kalmán)

Tinnitus jako vnitřní distraktor

Vliv tinnitu na porozumění řeči a exekutivní funkce je téma, kterým se zabýval doc. MUDr. Oliver Profant, Ph.D. Ve svém výzkumu došel k závěru, že tinnitus má negativní vliv na centrální zpracování zvukového signálu, především zpracování komplexních zvuků ve ztížených podmínkách (neboli člověk s tinnitem ve ztížených podmínkách hůře rozumí řeči). Dále tinnitus zvyšuje kognitivní zátěž hlavně tehdy, kdy je zapotřebí rychlé integrace informací a jejich třídění – tinnitus je totiž takovým „vnitřním distraktorem”. Dobrou zprávou ale je, že řadu jiných funkcí neovlivňuje.

Tinnitus v chirurgii spánkové kosti byl příspěvek doc. MUDr. Zdeňka Fíka, Ph.D. Přednesl možná chirurgická řešení tinnitu, která jsou vhodná jen pro část populace s tinnitem a vždy jsou pečlivě zvažovány možné benefity a rizika. Zdravotní problémy spojené se spánkovou kostí a jejich léčba mohou být příčinou subjektivního tinnitu (může tomu tak být u otosklerózy, chronického středoušního zánětu, Meniérovy choroby, vestibulárního schwannomu aj.) i objektivniho tinnitu, který je laicky řečeno slyšet z pacientova ucha i jeho okolím (v případě paragangliomu, arteriovenózní malformace, přítomnosti protézek ve středním uchu…). Osoby indikované ke kochleární implantaci (KI) mohou také zažívat tinnitus – dle metaanalýzy dojde po KI ke snížení subjektivního vnímání tinnitu dle dotazníku THI (Tinnitus Handicap Inventory), ale v dlouhodobém měřítku se může tinnitus opět zhoršit. Riziko nově vzniklého tinnitu nebo jeho zhoršení uvedl pan docent ve výši 15 %.

MUDr. Veronika Svobodová, Ph.D. měla příspěvek na téma Možnosti farmakologického ovlivnění tinnitu. Překvapující zjištění (alespoň pro mě) bylo, že kortikosteroidy i hyperbarická oxygenoterapie jsou doporučovány při současné poruše sluchu, ale účinnost kortikosteroidů zůstává neprokázána a hyperbarická komora při samotném tinnitu není doporučována. Efekt betahistinu v porovnání s placebem není prokázán a podobně je tomu u dalších farmak. Paní doktorka však shrnula, že vzhledem k tomu, jak pacienti s tinnitem trpí, lékaři často nabízí pacientům farmakologické ovlivnění tinnitu a po individuálním zvážení, kdy je indikovat a kdy ne, mají svůj význam.

Z prezentace (foto Neticho, Ondřej  Kalmán)

Zástupce firmy Reja.cz představil produkty s cílem ochrany sluchu a prevence tinnitu - především zátkové chrániče s akustickým filtrem speciálně pro práci, spánek či hudebníky.

Fyzioterapie u pacienta s tinnitem bylo téma prezentace PhDr. Jitky Malé, Ph.D. Vzhledem ke komplexní povaze tinnitu považuje paní doktorka za důležité zavádět tzv. multimodální přístup zahrnující týmovou spolupráci odborníků na pracovišti, zařazení tinnitu do dlouhodobých diagnóz či získání podpory pojišťoven pro úhradu aplikace laseru. Komplexní fyzioterapie by měla zahrnovat řešení všeho, co je je opodstatněné (nejen tinnitu) a dle charakteru tinnitu i fyzikální terapii (transkraniální stimulace, laserová terapie, cílená radiofrekvenční terapie, magnetoterapie…). Často je podle ní potřeba ve spolupráci s psychologem, nutričním terapeutem a pohybovým terapeutem zavést změnu životního stylu včetně pravidelné pohybové aktivity.

O bludném kruhu tinnitu a nespavosti i možné cesty ven pomocí KBT-I přednášela Mgr. Karolína Janků, Ph.D., z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech. Kognitivně behaviorální terapie insomnie (KBT-I) se zaměřuje na úpravu spánkových návyků, snížení hyperarousalu („nabuzení” nervové soustavy) a úzkosti spojené se spánkem. Potíže se spánkem jsou také předmětem studie v NUDZ, do které se mohou přihlásit zájemci (při splnění vstupních kritérií) – můžete si o ní přečíst zde. Přednášející je také spoluzakladatelkou a odbornou garantkou aplikace Snoozie, která má za cíl pomoci uživatelům s nespavostí.

Mgr. Karolina Janků při prezentaci (foto Neticho, Ondřej Kalmán)

MUDr. Zuzana Veldová referovala o zvukové terapii a TRT (Tinnitus Retraining Therapy, o jejichž principech najdete informace zde). Ve své velmi nedávné studii sledovala 106 pacientů, kteří systematicky používali generátor tzv. růžového šumu, který jim byl předtím odborně nastaven tak, aby se frekvenční charakteristika podobala jejich tinnitu a intenzita byla nižší než intenzita vnímaného tinnitu. Během 12 měsíců došlo ke snížení výšky i intenzity tinnitu.

Bc. Daniel Jančík z firmy DobrýSluch.cz prezentoval sluchadla Oticon Jet 2, které mají funkci Tinnitus SoundSupport™, který je vhodný pro uživatele sluchadel s tinnitem. Funkce je technologií s 48 kanály a Bluetooth propojením. Tuto funkci nabízejí všechna sluchadla Oticon.

V příspěvu Principy efektivní komunikace: Síla slov v klinické praxi navázala Mgr. Eliška Kvasničková z Psychiatrické nemocnice Bohnice na první přednášku profesora Langgutha. Zdůraznila, že slova lékaře mohou změnit pohled na symptom i kvalitu života pacienta. Podle Mgr. Kvasničkové není komunikace jen doplňkem léčby, ale její součástí. Většina stížností pacientů je právě na neempatickou komunikaci odborníků, která zvyšuje stres, bolestivost a nocebo efekt (opak palcebo efektu). Naopak pozitivní, srozumitelná a empatická komunikace podle ní zvyšuje důvěru pacienta, což vede k lepší spolupráci a souladu s léčbou.

Osobní zkušenost spisovatele Ladislava Zibury

Významným hostem sympozia byl známý český cestovatel, spisovatel a novinář Ladislav Zibura. Promluvil k odborníkům jakožto člověk, který žije s tinnitem a jemuž první návštěvy lékařů přinesly spíše zoufalství než pomoc. Tinnitus začal negativně ovlivňovat i jeho vztahy, což vyústilo až v rozchod s tehdejší partnerkou. Mluvil velmi otevřeně a lidsky o svém boji s tinnitem, který mu před časem do života přinášel i ty nejtemnější myšlenky. Vyzkoušel nejrůznější metody a prudukty, ale dlouho nic nepomáhalo. Až konečně zahájil terapii KBT a poprvé jej dle jeho slov nějaký odborník slyšel a terapeutka byla ochotna s ním o tinnitu hlouběji mluvit. KBT nakonec velmi pomohla a její pozitivní účinek trvá.

Přestože Ladislav Zibura stále tinnitus slyší, zvládá ho mnohem lépe. Vnímá, že je zapotřebí mluvit i o tzv. dobrých koncích příběhů lidí s tinnitem, protože když si člověk začne vyhledávat informace na internetu, objeví často ty nejkatastrofičtější scénáře.

Mnozí lidé, kteří po nějaké době začali tinnitus zvládat lépe, podle něj o tomto tématu už příliš mluvit nechtějí. Patří k jednomu z nejtěžších období v jejich životě, a tak se k němu už nechtějí vracet.

Zibura doufá, že sdílením své zkušenosti přinese naději dalším lidem s tinnitem. Apeluje také na odborníky, aby pacienty s tinnitem neodbývali a snažili se s nimi empaticky komunikovat. Věří, že kdyby na začátku v ordinaci neslyšel, že s tinnitem nejde nic dělat, ale místo toho by mu odborník vysvětlil, že přirozenou funkcí mozku je přizpůsobení a patrně si časem zvykne, a že existují různé metody podpory, nemusela být jeho cesta tak těžká.

Silný moment se objevil ve chvíli, kdy se Ladislav Zibura zeptal, kdo v sále má také tinnitus. Zvedlo se překvapivě velké množství rukou, odhaduji možná čtvrtina osob místnosti. Ukazuje se, že téma přitahuje i odborníky, kteří s tinnitem také sami žijí.

Poslední neméně důležitý příspěvek přinesl spoluzakladatel pacientské organizace Neticho Filip Rojík. Podrobný rozhovor o vzniku této jedinečné a významné organizace najdete na našem portále zde. Nově přibyly do nabídky služeb a aktivit Neticho také peer konzultace a podcasty s odborníky.

Sympozia se zúčastnila a následně zpracovala informace do článku: Lucie Brandtlová, publicistka Informačního centra rodičů a přátel sluchově postižených, z. s.

Fotografie: Neticho.cz (Ondřej Kalmán)