Žáci se sluchovým postižením a státní zkoušky

Jak vypadá současný model maturitní zkoušky u neslyšících a nedoslýchavých žáků? Na jaké úpravy podmínek mají nárok? Zasáhla pandemie v uplynulých dvou letech do průběhu zkoušek? Na tyto a další otázky nám odpověděl Mgr. Jan Andrejsek z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT). Z jeho odpovědí jsme sestavili stručný přehled, z něhož vybíráme:

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání je státní příspěvková organizace řízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Ve veřejném prostoru se pro ni stále používá historicky vzniklá zkratka CERMAT. Mezi úkoly organizace patří příprava maturitních zkoušek, jednotných přijímacích zkoušek, závěrečných zkoušek na učilištích a řada dalších činností.

Mgr. Jan Andrejsek, koordinátor pro společnou část maturitní zkoušky z českého jazyka pro žáky zařazené do skupiny „SP-3“, při přednášce na konferenci Pražský post-surdopedický den II.

Současný model maturitní zkoušky

Maturitní zkouška je rozdělena na společnou a profilovou část. Ve společné části žáci konají povinně zkoušku z českého jazyka a v rámci druhé povinné zkoušky mohou volit mezi zkouškou z cizího jazyka, nebo matematiky. Kromě toho se žáci mohou přihlásit až ke dvěma nepovinným zkouškám, mimo jiné ke zkoušce z matematiky rozšiřující, jejíž výsledek při přijímacím řízení zohledňuje řada vysokých škol. V současné době se zkoušky společné části konají pouze formou didaktických testů a hodnotí se jen slovně „uspěl/a“ nebo „neuspěl/a“. Zkoušky profilové části si pak připravují školy samy. Tento model maturitní zkoušky je shodný pro všechny maturanty, tedy i pro žáky se sluchovým postižením.

Úpravy maturitní zkoušky a přijímací zkoušky na střední školy u žáků se sluchovým postižením

U obou zkoušek mají žáci právo na úpravu podmínek pro konání zkoušek. Jedná se o úpravu prostředí, možnost použití kompenzačních pomůcek, navýšení časového limitu konání zkoušek, ale i obsahové úpravy zkoušek. Například pro žáky, pro které je prvním jazykem český znakový jazyk (skupina SP-3), Centrum připravuje samostatnou zkoušku z českého jazyka v úpravě pro neslyšící. Jde o zkoušku z češtiny jako druhého jazyka vztahující se k úrovni B1 podle dokumentu Společný evropský referenční rámec pro jazyky. O konkrétním uzpůsobení podmínek pro daného žáka pak rozhoduje příslušné školské poradenské zařízení, které vydává doporučení, jež musí žák k přihlášce ke zkoušce přiložit.

Školy, ze kterých se k maturitám hlásili neslyšící žáci komunikující znakovým jazykem

Při přípravě zkoušek pro neslyšící žáky, lépe řečeno pro žáky zařazené ve skupině SP-3, Centrum spolupracuje s celou řadou externistů. Jedná se o pedagogy, kteří působí na středních nebo vysokých školách vzdělávajících tuto skupinu žáků, v případě zkoušky z českého jazyka v úpravě pro neslyšící také s odborníky na češtinu jako cizí, respektive druhý jazyk. V neposlední řadě také spolupracuje s rodilými mluvčími českého znakového jazyka, se kterými připravuje překlady zadání zkoušek do českého znakového jazyka.

Příprava didaktického testu z českého jazyka je dlouhodobý a poměrně složitý proces, který začíná tvorbou samotných úloh, jejich tzv. pilotováním, následně sestavením úloh do testu, který je pak posuzován středoškolskými učiteli češtiny i řadou akademických pracovníků, mimo jiné i z Ústavu pro jazyk český AV ČR. To samé platí pro zkoušku z českého jazyka v úpravě pro neslyšící, i když jsou tu určité odlišnosti, například s ohledem na malý počet žáků má Centrum jen velmi omezené možnosti úlohy pilotovat.

Maturanti se sluchovým postižením, kteří využili úpravu zkoušek – kolik jich bylo a odkud?

V roce 2021 bylo v jarním zkušebním období maturitní zkoušky přihlášeno celkem 124 žáků se sluchovým postižením, tedy žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek zařazených ve skupinách SP-1 (komunikují v mluvené češtině a rozumí bez odezírání – pozn. redakce), SP-2 (komunikují v mluvené češtině, k porozumění potřebují odezírat – pozn. redakce) a SP-3. Uživatelů českého znakového jazyka, tedy žáků ve skupině SP-3, bylo 23. Nejvíce neslyšících maturantů ze skupiny SP-3 pocházelo ze škol, které se u nás historicky zabývají vzděláváním žáků se sluchovým postižením – konkrétně jsou to škola ve Výmolově ulici v Praze 5 – Radlicích, škola v Holečkově ulici v Praze 5 – Smíchově a dále školy v Hradci Králové, v Brně a ve Valašském Meziříčí.

Maturitní zkouška z českého jazyka v úpravě pro neslyšící uživatele znakového jazyka

Cvičné testy z českého jazyka a matematiky

Všechny didaktické testy použité v uplynulých zkušebních obdobích maturitní zkoušky jsou volně přístupné na webových stránkách Centra. V příslušných záložkách najdete i videonahrávky překladů didaktických testů do českého znakového jazyka. V případě jazykových zkoušek jsou překládány pouze úvodní pokyny pro práci s testovým sešitem a instrukce k jednotlivým úlohám. U matematiky jsou pak překládány nejen úvodní pokyny a instrukce, ale i všechna zadání úloh.

Pandemie v letech 2020 a 2021 a její vliv na obsah testů a průběh zkoušek

Pandemie v letech 2020 a 2021 do obsahu didaktických testů nijak nezasáhla. Testy jsou totiž připravovány podle tzv. katalogů požadavků a ty se v tomto období nezměnily. Ale průběh jak jednotných přijímacích zkoušek, tak maturitních zkoušek byl ovlivněn poměrně výrazně. V obou letech došlo k posunu termínů konání zkoušek oproti původně plánovanému harmonogramu. V roce 2020 také došlo k tomu, že se jednotné přijímací zkoušky konaly pouze v jednom řádném termínu, nikoliv ve dvou jako obvykle. A v letošním roce například mohli někteří maturanti ze zdravotnických a sociálních oborů konat maturitní zkoušku pouze dobrovolně, novinkou byl také mimořádný termín maturitní zkoušky v červenci.

Připravila: Lucie Křesťanová, šéfredaktorka magazínu Dětský sluch

Fotografie: autorka a archiv Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání, Shutterstock.com