Projekt Jsem jedno ucho popularizuje sluchové postižení prostřednictvím osobních příběhů

Přináší například příběh neslyšící studentky lékařství Lenky Bosákové, které okolí nevěřilo, že by se mohla stát lékařkou. Neslyšícího Milana Fritze, jehož rodina předpokládala, že si najde neslyšící partnerku, ale on se oženil se slyšící. Projektanta Radka Vavříka, který díky voperování kochleárního implantátu v dospělosti vystoupil ze světa ticha a začal slyšet. Jubilejní 100 osobností je pak doktor Josef Brožík, pedagog a moderátor Televizního klubu neslyšících, který jako první neslyšící v republice získal doktorát.

Všechny příběhy jsou zveřejněny jak v českém jazyce, tak ve znakovém jazyce ve formě videí. Na překladu z češtiny do znakového jazyka se v projektu podílejí sami neslyšící. Zde najdete video mapující tři roky fungování projektu.

Projekt Jsem jedno ucho oslavil 3. narozeniny

„V jednotlivých příbězích ukazujeme, že neslyšet znamená pro každého něco jiného. Co však spojuje všechny osobnosti projektu Jsem jedno ucho, je to, že jsou výjimeční. Dokázali se i navzdory sluchovému handicapu prosadit mezi slyšícími,“ vysvětluje Šárka Prokopiusová, prezidentka SNN ČR.

Počet lidí se sluchovým handicapem je nezanedbatelný. V ČR máme přes půl milionu osob se sluchovým handicapem.

Moderátorka Českého rozhlasu Kateřina Huberová (vlevo) s Veronikou Cézovou a studentem všeobecného lékařství Davidem Buzrlou, který je 77. osobností projektu Jsem jedno ucho

„Největší překážkou pro sluchově handicapované je informační bariéra. Neslyšící si neposlechnou rádio. Nepřečtou si ani noviny, neboť pro ně čeština není mateřským jazykem. A ani televize není zdrojem informací, pokud tam není tlumočník znakového jazyka,“ říká Veronika Cézová, autorka projektu a mluvčí SNN ČR.

Příběhy vycházejí také v knižní podobě. V září letošního roku vyjde již čtvrtá publikace nazvaná Jsem jedno ucho 2021.

Autor: Lucie Křesťanová, podle tiskové zprávy Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR

Fotografie archiv SNN v ČR