Kultura

Festival Jeden svět představí i dokument o herečce Marlee Matlin

5. března 2026

Informace o programu, filmech o neslyšících a přístupnosti

Mezinárodní filmový festival o lidských právech Jeden svět se letos koná od 11. do 19. března. Už přes čtvrtstoletí přináší filmy o lidských právech z celého světa promítané na mnoha místech České republiky a také na školách. I tento rok jsou filmy rozděleny do tradičních soutěžních sekcí: Mezinárodní soutěž, Česká soutěž, Máte právo vědět a Virtuální realita. Objeví se i nesoutěžní tematické kategorie, které zahrnují také fikční filmy: Jeden svět pro všechny, Klima v tísni, Vize přítomnosti, Proti proudu, Všechny póly světa, Komunitní víry, Každý den odvahu, Mezi generacemi a Mýtus Gunnar. Festival si dlouhodobě zakládá na přístupnosti a má připravený program a přizpůsobení pro neslyšící a nedoslýchavé diváky.

Dokument o neslyšící hollywoodské herečce Marlee Matlin

Herečka Marlee Matlin získala v roce 1987 ve 21 letech Oskara za svou roli ve filmu Bohem zapomenuté děti jakožto první z neslyšícího herectva a coby nejmladší herečka vůbec. Jenže i s tímto prestižním oceněním narážela na mnohé bariéry a nepochopení slyšícího filmového průmyslu, kde dlouho nebylo běžné přijímat odlišnosti. Matlin musela neustále vyjednávat svou identitu a stala se aktivistkou za reprezentaci a práva neslyšících.

Upozornění na citlivý obsah zahrnuje: dialogy o domácím násilí, sexualizovaném násilím a jazykové deprivaci. Dokument (Marlee Matlin: Už nejsem jediná) se věnuje okolnostem udílení Oskara včetně tehdejšího ableistického zpochybňování Marleena úspěchu ze strany některých médií, která v podstatě tvrdila, že Marlee vyhrála proto, že žije s postižením a je to spíše záležitost jakéhosi sentimentu a další role jako nemluvící neslyšící prý podle nich stejně nezíská. Nechybí ohlédnutí za Marleeininým zapojením do protestu za zvolení prvního neslyšícího prezidenta na Gallaudetovu univerzitu a advokacii za titulky pro neslyšící („Nepůjdu do vašeho pořadu, dokud nebude mít titulky.”).

Dalším významným momentem jejího života bylo rozhodnutí sdělit (mluvenou) řečí jména nominovaných na Oskara při živém vysílání, když při dalším udílení cen oznamovala nominované. Tlak na oralismus byl dlouhodobě velmi silný, a proto mělo její rozhodnutí použít řeč na Oskarech negativní ohlas v komunitě Neslyšících, která musela tak dlouho bojovat za to, aby neslyšící mohli znakovat a jejich úspěch a hodnota nebyly měřeny podle toho, zda mluví či ne. Marlee ale tehdy neměla hlubší povědomí o těchto souvislostech historie komunity Neslyšících a informace získala až později. Coby jediná neslyšící byla v Hollywoodu hodně osamocená. Vyrůstala ve slyšící rodině a přestala slyšet v dětství. Její rodiče do své smrti truchlili nad tím, že je neslyšící a Marlee neměla pro mnohé své pocity, které v dětství zažívala, slova.

Marlee Matlin

V dokumentu se Marlee zmiňuje i o sexuálním zneužívání, které zažila od chůvy a od učitele na střední škole. Vztah s Williamem Hurtem, hereckým partnerem z filmu Bohem zapomenuté děti, začal, když Marlee bylo 19 let a jemu 35 let. Marlee už ve své autobiografii svěřila, že ji Hurt psychicky i fyzicky týral a znásilnil. V době jejich vztahu byla Marlee závislá na drogách a dokázala se sama přihlásit do léčebny, když viděla, že odvykání prospělo Hurtovi. Byla první neslyšící osobou, která do léčebny nastoupila a přizpůsobovací opatření tam neexistovala. Nicméně si uvědomila, v jak nezdravém partnerském vztahu žije a k Hurtovi už se nevrátila. O domácím násilí do té doby neměla dostatek informací a ani nevěděla, jak si říct o pomoc, což považuje za důsledek jazykové deprivace u neslyšících, kteří stále nemají rovný přístup k informacím jako slyšící.

S odstupem 40 let také Matlin v dokumentu hodnotí film Bohem zapomenuté děti a svou hlavní roli Sarah, bývalé studentky školy pro neslyšící, do níž se zamiluje učitel James, který ji chce učit mluvit. Byl to první velký příběh s neslyšící postavou v hlavní roli, kterou hrála neslyšící postava, a proto znamenal mnohé i pro řadu neslyšících hereček a herců, kteří se tak viděli na stříbrném plátně. Z dnešního pohledu ale Marlee a další neslyšící herečky a herci příběh vnímají jako hodně problematický a v mnoha ohledech necitlivý a patronizující k neslyšícím. Lauren Ridloff, která hrála Sarah v divadelní hře, popisuje, že měla problém se vcítit do toho, proč by postava Sarah cítila přitažlivost k Jamesovi, který se jí nesnaží porozumět a respektovat ji takovou, jaká je.

V Matlinině herecké dráze jí byl oporou herec Henry Winkler, v jehož domě proběhla dokonce hereččina svatba s Kevinem Grandalskim. Z dokumentu je znát, že má Marlee velmi vřelý vztah i se svým tlumočníkem Jackem Jasonem. Matlin účinkovala v mnoha televizních seriálech včetně Show Jerryho Seinfelda, Zákon a pořádek nebo Láska je láska. Má profesně ještě rozhodně co nabídnout a konečně není sama: neslyšící herečky a herci jsou v dnešní době více obsazovaní. Stala se také babičkou a těší se, co se od vnučky naučí - na své děti mluvila, ale s vnučkou by si ráda zažila, že na ni bude jen znakovat.

Režie dokumentu se ujala neslyšící Shoshannah Stern, kterou si Matlin pro tuto roli sama vybrala. O Matlin jsme psali také v souvislosti s její rolí ve filmu CODA a režijním debutem epizody seriálu Obžalovaní: Příběh Avy. Autobiografii I'll scream later a román Deaf child crossing, které napsala Matlin, si můžete půjčit v naší knihovně.

Dokument je sice zdánlivě v nabídce několika streamovacích platforem, ale při pátrání na nás záhy vyskočí hláška, že není dostupný pro náš region. Česká premiéra proběhne 12.3. od 17 hodin v Edison Filmhub a další promítání bude 18.3. ve velkém sále v Městské knihovně v Praze od 19 hodin. V Městské knihovně proběhne po promítání filmu debata tlumočená do českého znakového jazyka a se simultánním přepisem. V panelu budou moderátorka a neslyšící lingvistka Radka Nováková, členka Rady vlády pro lidská práva Adriana Dergham, moderátorka a lingvistka Lucie Štádlerová a neslyšící lingvistka a psycholožka Kateřina Holubová.

Dokument Můj neslyšící brácha nyní online

Festival zpřístupnil v rámci audiovizuální lekce pro školy tento 10minutový dokument z roku 2022. Nově lze u přehrávání zapnout české popisné titulky pro neslyšící a nedoslýchavé a je k dispozici i verze s tlumočením do českého znakového jazyka. Snímek si můžete pustit na webu Jeden svět na školách zde. Vypravěčem je slyšící 5 letý Lincoln, který s diváctvem sdílí, jak rodina reagovala, když zjistila, že jeho mladší bráška Bennett neslyší. Rodiče se nejprve rozhodli pro kochleární implantát. Následně se však ukázalo, že Bennett zřejmě neslyší ani s implantátem. Lincoln k tomu podotýká: „Naučili jsme se, že ne všechno se dá rychle změnit.”

Aby se s Bennettem dorozuměli, začala se celá rodina učit znakový jazyk, protože jak Lincoln dodává: „Kdyby se /Bennett/ rozhodl, že bude jenom znakovat, musíme na to být připraveni”. Film je určen pro děti od 6 do 15 let, ale je samozřejmě vhodné i pro dospívající a dospělé.

Přístupnost pro neslyšící: české popisné titulky, tlumočení a simultánní přepis

Výběr filmů je možné filtrovat i podle opatření pro přístupnost na webu v sekci Program.

Promítání všech filmů s výjimkou tzv. relaxované projekce probíhá s českými a anglickými titulky. Vybrané snímky mají české popisné titulky (piktogram SDH). Konkrétně se to letos týká následujících dokumentů:

Marlee Matlin: Už nejsem jediná
Slyšíš mě? O příběhu neslyšící Angely, která má se slyšícím partnerem dítě a nejednoznačný výsledek novorozeneckého screeningu sluchu jim přinese do života řadu otázek, jsme psali blíže zde.

Slyšíš mě?

Až mě zabásnou sleduje Rusku Aljonu Gribkovou, která chce ve své zemi alespoň právo pokládat květiny za mrtvé a po uctění památky Alexeje Navalného čelí hrozbě vězení.
Mimo záběr - Kurdsko-íránský filmař Bahman ztratil zrak a zachycuje svět, který už sám nevidí.
Při zemi - Dva individuální boje za krásy české krajiny: ochranář Pavel sází stromy na zahnání environmentálního žalu a Klára se snaží vypátrat traviče ptactva.

Při zemi

Jít s duší na dlani - Palestinská fotografka Fátima dokumentuje katastrofální situaci v obležené Gaze a spojuje se ve videohovorech s íránskou filmařkou.
Stříbro - Třináctiletý chlapec je horníkem v latinskoamerických horách, kde práce v dole určuje celý život od narození po smrt. Snímek kriticky ukazuje základy západního bohatství a dědictví kolonialismu.
Stávka kamionů - 300 000 lidí, kteří v Evropě řídí kamiony, pochází ze třetích zemí a jsou často vykořisťováni svými zaměstnavateli tak, že se dají jejich pracovní podmínky přirovnat k novodobému otroctví. Dokument přichází s otázkou: „Jsme ochotni kvůli levnějšímu zboží akceptovat porušování základních lidských práv?”
Žena, která dráždila leoparda - Zatčení básnířky, feministky a akademičky Stelly Nyanzi za úrážku ugandského prezidenta na pozadí diktátorského režimu, její neutuchající revolta a kandidatura do parlamentních voleb jsou hlavními tématy tohoto snímku.
Na konci ticha - Sonda do světa obyvatel městečka Green Bank v Západní Virginii, kde lidé nemají přístup k moderním technologiím včetně wifi a mobilů, aby nenarušovaly funkci teleskopu, jehož cílem je monitorovat signály z vesmíru.
Lykke Post Partum - Švédský snímek se věnuje méně viditelným součástem mateřství a problematice poporodní deprese.
Ona - Krutá realita severovietnamských továren na elektroniku reflektuje dehumanizující podmínky zaměstnaných, z nichž jsou většina ženy. Ty jsou v současné hierarchické a patriarchální společnosti samy už nejen na výchovu dětí, ale i na obživu svých mužů.
Pátrání po Satyrovi - Na cestu za hledáním vzácného motýla i pochopením, jakou roli hrál v životě jejího otce, se na pozadí tragické historie regionu vydává Ázerbájdžánka Rena.
Kuba & Aljaška - Dokument představuje dvě mladé ukrajinské ženy a přítelkyně na život a na smrt, které narukovaly jako paramedičky na frontovou linii u Charkova.
Gunnar jde do pohody - Dokument z roku 2003 je o mladém filmovém režisérovi Gunnerovi, který se stal členem problematické Oshovy sekty. Oficiální popis z webu Jednoho světa zahrnuje otázku: „Za jakým účelem se, stejně jako dnešní rozervaní mladí muži, vztahuje k velmi problematickým mužským vzorům a je schopen si obhájit vlastní toxické vzorce chování?”
Co s Péťou? - Petr se brzy stane dospělým mužem. Žije na autistickém spektru a mívá občasné výbuchy vzteku, kdy ubližuje sobě i druhým. Pečuje o něj jeho otec pan Jochec. Observační dokument vzdává hold pečujícím a na jednom příběhu odhaluje slabiny systému.

Co s Péťou?

Vybrané diskuze budou po promítání tlumočeny ve spolupráci s Deaf friendly do českého znakového jazyka (jejich seznam zde) a k dispozici bude simultánní přepis. Letos se podle aktuálně dostupných dat bude jednat o tlumočené diskuze po promítání následujících snímků: Marlee Matlin: Už nejsem jediná, Čína tě sleduje, Právo nezemřít, Nebezpečné hry: Roblox a Metaverzum, Pátrání po Satyrovi, Zápasník, Slyšíš mě? a Jak být normální a všechny podivnosti světa.

Tlumočení do českého znakového jazyka na minulých ročnících festivalu