Najdete v naší knihovně

Inspirativní kniha novým způsobem odhaluje informace o souvislosti poruch učení, pozornosti, psaní, řeči, nálad aj. s fyzickým vývojem dětí. Netradiční pohled na příčiny selhávání dětí obrací náš dosavadní pohled na výchovu a vzdělávání doslova vzhůru nohama.Autorka přináší nejnovější poznatky neurofyziologické psychologie o raném vývoji dítěte, pojednává o senzomotorickém vývoji během prvních roků života, objasňuje úlohu a fungování systému rovnováhy (vestibulární systém), zdůrazňuje význam pohybu, smyslového vnímání, hudby a ostatních podnětů prostředí jako základu kognitivní, emocionální i sociální inteligence dítěte. Samostatná kapitola je věnována správnému stravování dětí – kromě obnovy tkání, růstu a energie výživa ovlivňuje i kvalitu paměti, náladu, kontrolu impulzívnosti. V publikaci najdeme mnoho užitečných rad, pohybových cvičení s dětmi, příběhů a příkladů, které pomohou posílit intuitivní rodičovství.

V předmluvě se uvádí: „… více jak sto let byly kognitivní, emoční, lingvistické, paměťové poruchy, jakož i poruchy soustředění a společenského fungování, související s… poruchami funkce středního ucha a mozečku, nesprávně připisované různým primárním poruchám fungování velkého mozku nebo mozkové kůry, místo aby byly označené za sekundární potíže při zpracování zkreslených signálů přicházejících z nesprávně ´fungujících ladičů´ malého mozku…

Zpětně vidíme, že funkční propojení mezi malým a velkým mozkem se dá lehce prokázat jednoduchým experimentem. Všechny typické a dokonce i atypické symptomy charakterizující dyslexii, poruchy pozornosti, úzkostné stavy a s tím související poruchy rovnováhy, koordinace a rytmu se dají vyvolat u normálních lidí nadměrným točením a závratí. Všem těmto poruchám, stejně jako různým projevům poruch čtení či jiným symptomům, se dá ve značné míře předejít nebo je minimalizovat včasným posilováním funkčnosti vnitřního ucha/mozečku.

Ukázky z knihy

Hannah  

Ve dvanácti letech byla [Hannah] schopna číst na úrovni sedmiletého dítěte a téměř neuměla psát. Po emoční stránce byla nezralá a měla problém najít si kamarády. Když přišla na vyšetření, seděla v koutě místnosti, předkloněná, s hlavou strčenou pod jednou nohou a dívala se na mne zpod blonďaté ofiny. Když jsem se zeptala, zda jí tato pozice není nepříjemná, odpověděl její otec: „Vůbec ne, takto vás lépe vidí.“ Když jsem se zeptala, co by se stalo, kdyby se posadila rovně, řekla: „Svět se mi otočí vzhůru nohama.“

Další vyšetření ukázala, že Hannah má vážné problémy s rovnováhou. O dvanáct měsíců později, poté co celý rok denně prováděla cviky na podporu rovnováhy, nám poslala svou fotku, kde kráčí po okraji hausbótu, rozesmátá, s hlavou zvednutou vzhůru. Nejenže se jí zlepšila rovnováha, ale také svět jejích vjemů se stabilizoval a v psaní a čtení se začala přibližovat svému chronologickému věku.

Školní studie

Každý den celá jedna třída procvičovala vývojová pohybová cvičení, která jsem pro ně sestavila…, vybrali na cvičení třídu, jejíž žáci byli mimořádně neposední… Učitelé hodnotili celkovou schopnost udržet pozornost u většiny třídy jako velmi nízkou, na hřišti mezi nimi často docházelo k potyčkám a mnohé děti z této třídy dosahovaly jen velmi slabých výsledků v učení… Testy jsme potom zopakovali i po uplynutí jednoho školního roku, během kterého všechny děti denně pod dohledem učitelů dělaly 10 minut speciální vývojová cvičení.

Výsledky byly pozoruhodné. (…). Třídní učitelka o změnách u dětí… napsala následující hodnocení: „V těch dětech je taková důstojnost jako nikdy předtím. Už do sebe na hřišti nevrážejí, což předtím dělaly neustále. Jsou k sobě mnohem ohleduplnější. Rády provádějí cvičení, jsou na sebe hrdé a od první hodiny bývají mnohem klidnější a soustředěnější, neboť cvičí vždy na začátku vyučování. Od té doby, co se zvýšila jejich sebedůvěra a sebeovládání, si začaly dělat plány do budoucnosti… Mnohé z těchto dětí neměly předtím žádné ambice, kromě toho, že chtěly bez újmy vydržet do konce hodiny.“

Knížku si můžete vypůjčit v odborné knihovně IC RPSP v Praze 5 – Stodůlkách.

Připravila: Růžena Flodrová, knihovnice Informačního centra rodičů a přátel sluchově postižených, z. s.

Foto: Shutterstock