vzpomíná paní Jana, maminka těžce nedoslýchavé Anežky a dalších 10 dětí
Boj s tinnitem u námořnictva
20. listopadu 2024Námořník Michael Provost popisuje svoji cestu ke zvládnutí tinnitu
Vojáci a další profese vystavené vysokému nebo dlouhodobému hluku mají zvýšené riziko výskytu tinnitu a ztráty sluchu. Příslušník amerického vojenského námořnictva Provost se proto v tomto článku, jehož překlad vám přinášíme, svěřuje s tím, jak bylo těžké zažívat tinnitus a co mu pomohlo se s ním naučit žít. V jeho případě se jednalo o skandinávské zařízení. Je samozřejmě zároveň potřeba pamatovat na to, že tinnitus je komplexní onemocnění, ke kterému dochází z mnoha příčin a každému s jeho zvládáním pomáhá něco jiného. Je tedy vždy potřeba se poradit v ordinaci lékařů, kde mají s tinnitem zkušenosti.
Strávil jsem více než dvě desetiletí v americkém námořnictvu jako člen speciální bojové jednotky (Special Warfare Combat Crewman, SWCC).
Během těchto let jsem byl opakovaně vystaven hlasitému hluku z motoru, explozivním výbuchům, palbám z ručních a automatických zbraní. Jako všichni členové posádky SWCC jsem zažil mnoho nárazů, ke kterým dochází na vysokorychlostních vojenských plavidlech za nepříznivých povětrnostních podmínek.
V roce 2015, když mi bylo 34 let, jsem si poprvé všiml, že slyším zvonění v uších o vysoké frekvenci. Tinnitus je záhadný stav. Bylo těžké vysvětlit mé příznaky, protože ono zvonění jsem slyšel jen já. Byl to neustálý zdroj podráždění a rozptýlení a cítil jsem, že to přispívá k pocitu nadměrné stimulace.
První lékař, se kterým jsem o tinnitu mluvil, mi řekl, že s tím nemůžu nic dělat a musím s tím prostě žít. To bylo obrovské zklamání, protože tou dobou byly mé příznaky na vrcholu.
Tato fotografie ukazuje nácvik palby na řece Salt River v Kentucky v rámci přípravy na nasazení M. Provosta v Iráku v roce 2006. Provost obsluhuje dva kulomety M240 na levé straně.
V březnu 2022 jsem odešel z amerického námořnictva s poctami. Bylo mi 40 let a sloužil jsem 21 a půl let. Poté, co jsem odešel z armády, jsem začal pracovat pro firmu se sídlem ve Švédsku, která vyrábí elektrické čluny, takže jsem byl obeznámen se skandinávským přístupem ke kvalitě, designu, výzkumu, prodeji a marketingu. Prostřednictvím skandinávské profesní sítě jsem měl jedinečnou příležitost setkat se se zaměstnancem organizace Duearity Sweden a osobně vidět jejich přístroj pro terapii tinnitu.
Když jsem se dozvěděl o Duearity, zaujalo mě to, protože do té chvíle jsem žil v domnění, že se s tinnitem nic dělat nedá. Společnost Duearity byla založena pacientem s tinnitem, který vynalezl zařízení nazvané Tinearity G1, které do ucha vysílá bílý šum prostřednictvím kostního vedení.
Zařízení Tinearity G1 a léčebný protokol se mnou rezonovaly kvůli mým osobním problémům, ale také jsem viděl potenciální přínos, který by mohl poskytnout komunitě veteránů. Konkrétně jsem měl zájem na tom, aby se zařízení dostalo do povědomí veteránů speciálních operací vzhledem k převládajícímu výskytu diagnózy tinnitu v naší komunitě.
Rozhodl jsem se připojit k týmu Duearity Americas, kde jsem se nakonec stal prezidentem. První den v zaměstnání a pod vedením zkušeného audiologa jsem začal používat Tinearity, protože jsem chtěl sám zjistit, zda sníží závažnost mých příznaků.
Vyžádalo si to hodně snahy, času a vůle dodržovat léčebný protokol, ale podařilo se mi dosáhnout bodu, kdy už své příznaky tinnitu nepovažuji za příliš obtěžující. Velmi disciplinovaně jsem používal zařízení 100 po sobě jdoucích dnů po dobu čtyř až šesti hodin denně, jak mi bylo doporučeno. Po asi 100 dnech pravidelného používání jsem přestával mít pocit, že musím zařízení nosit každý den. Po asi 120 dnech používání jsem zařízení přestal používat úplně. Dospěl jsem do bodu, kdy můj mozek a tělo už nevnímají tinnitus jako hrozbu – tinnitus zůstává v pozadí se sníženou hlasitostí a intenzitou.
Přál bych si, abych býval od začátku věděl, že habituace (přivyknutí si mozku) na tinnitus je dosažitelná. Pro mě bylo zařízení G1 v kombinaci s kognitivně behaviorální terapií katalyzátorem změny. Také mi pomáhalo zapnout si v noci bílý šum na spaní.
To znamená, že audiolog vyškolený v léčbě tinnitu může pacientům s tinnitem poskytnout několik různých cest a nabídku možností léčby. Podle mých zkušeností je cenné konzultovat s audiologem nebo ORL lékařem, který je speciálně vyškolený a obeznámený s léčbou tinnitu.
Nedávno jsem opustil Duearity Americas a vrátil se na vodu. I když stále působím na pozici konzultanta pro Duearity, rozhodl jsem se zaměřit na svou společnost Virginia Maritime Solutions v oblasti námořního výcviku a služeb. Jsem také hrdý na to, že mohu nadále sloužit našemu národu jako vládní instruktor na vodních bezpečnostních lodích, který učí námořníky flotily, jak ochránit hodnotné cíle.
Mladší generaci u vojska bych řekl: noste ochranu sluchu, ale nemůžete ovlivnit vše. Ve válce a během agresivního výcviku se dějí věci, které vás vystaví hlasitému hluku, a to je zkrátka součástí vaší práce a oběti naší zemi. A prosím, pokud máte příznaky tinnitu, vyhledejte pomoc audiologa vyškoleného v léčbě tinnitu.
Zmíněné produkty a služby nemají spojitost s nadací Hearing Health Foundation.
Autor: Michael Provost
Zdroj: Hearinghealthfoundation.org - BattlingTinnitus After Nearly 22 Years in the Navy, 30. 7. 2024
Přeložila: Lucie Brandtlová, publicistka Informačního centra rodičů a přátel sluchově postižených, z.s., redakčně kráceno a upraveno
Fotografie: archiv Michaela Provosta, publikováno s laskavým svolením