Evropský summit o přístupnosti 2025

Evropské fórum lidí s postižením (European Disability Forum, EDF) pořádalo 14. října online celodenní Summit o přístupnosti. Již pátý ročník summitu proběhl živě v Bruselu a také online a byl finančně podpořen společností Microsoft. Akce byla určena všem, koho zajímají práva osob se zdravotním postižením na přístup ke službám, produktům, komunikaci a vůbec ke všemu na rovném základě s intaktními lidmi. Zúčastnily se organizace prosazující práva lidí s postižením, zákonodárci, leadeři nejrůznějších průmyslových odvětví a další zainteresované strany.

Prvním přednášejícím byl Rob Beenders, současný belgický ministr pro záležitosti spotřebitelů, proti sociálním podvodům, za rovné příležitosti a pro práva osob s postižením. V minulosti působil na pozici ředitele globální advokacie ve firmě Cochlear, kde prosazoval zdraví sluchu a spravedlivý přístup k asistenčním technologiím. Nyní pracuje na zvýšení inkluzivity veřejných prostor, služeb a komunikace. Ve svém příspěvku zdůraznil, že celkový úspěch všeho, co vynalézáme, vychází ze spolupráce s lidmi s postižením - jedině tak jsou produkty a služby dostupné i pro ně. To, jak utváříme prostředí kolem sebe, ovlivňuje způsob, jakým zažívají každodenní realitu i spoluobčané s postižením a senioři. Podle něj nelze nechat na dobré vůli firem, aby usilovaly o přístupnost, proto hraje důležitou roli stát. Zásadní je spolupráce státu s firmami, aby byly cíle týkající se přizpůsobení ambiciózní i realistické. V Belgii, zemi, kde Beenders žije, stále bojují s nedostupností ve veřejném prostoru (především se to týká starých veřejných budov, dopravy atd). Svůj příspěvek zakončil slovy: „Přístupnost náleží nám všem. Inkluze by neměla být výjimka, ale norma.”

Summit o přístupnosti

Evropský zákon o přístupnosti

Důležitým bodem konference byl Evropský zákon o přístupnosti (EAA). Diskuzi na toto téma moderovala Alli Hirt, ředitelka pro dodržování předpisů v oblasti přístupnosti ve firmě Microsoft. Mezi diskutujícími odborníky z různých zemí byli Dr. Donal Fitzpatrick, hlavní poradce EAA z Národního úřadu pro osoby se zdravotním postižením v Irsku; Hanneke van Rooijen, vedoucí z nizozemského Úřadu pro spotřebitele a trhy (Nizozemsko), Mia Ahlgren, politická referentka ze Švédské federace práv osob s postižením a Prof. Dr. Thomas Alexander, vedoucí z Federálního institutu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v Německu.

Rooijen mluvila o tom, že její úřad může dávat pokuty, aby vynutil dodržování EAA, ale že jejich snahou je především firmy motivovat k tomu, aby EAA zavedly. Myšlenka nevylučovat osoby s postižením podle ní není nic nového, jen je nyní povinné její zavádění. Fitzpatrick mluvil o tom, že dobrý design činí jeho univerzálnost pro všechny. Podle něj je zcela zásadní při vývoji jakéhokoliv produktu přizvat hned v počáteční fázi osoby s postižením a naslouchat jejich nápadům a zpětné vazbě. Když v minulosti za Národní úřad pro osoby se zdravotním postižením v Irsku oslovovali firmy s dotazy na přístupnost, stávalo se, že mluvčí firem odepsali, že nemají o zavádění přizpůsobení zájem. Nyní už mají na základě EAA povinnost je zavádět a podle Fitzpatricka je v tom výhoda i pro samotné firmy: když nebudou mít služby a produkty přizpůsobené, lidé s postižením jen nebudou kupovat a naopak. Spolu se švédskou zastupitelkou se shodli na tom, že je důležitý srozumitelný jazyk pro firmy i veřejnost, aby bylo jasné, jak má přizpůsobení fungovat a co konkrétně je potřeba. Podle Ahlgren je stížnost na firmu, že nezavádí přizpůsobení obecně vnímána negativně, ale jde o informaci, ze které se lze něco naučit a posunout se. Alexander zmiňoval, že je optimální nevymýšlet nutně uměle nové věci, ale zakomponovat EAA do již existujících snah o přizpůsobení.

Umělá inteligence

Další panel byl na téma přístupnosti a umělé inteligence (AI). Moderoval jej zástupce z EDF Alejandro Moledo. Zástupkyně z Evropské komise zaměřující se na rovnost a nediskriminaci Ana Carla Pereira diskutovala s vedoucí oddělení přístupnosti ve firmě Microsoft, Jenny Lay-Flurrie, která je sama neslyšící. Pereira přednesla svoji zkušenost s některými tvůrci AI, že nevnímají svoji roli v tom, jak je designovaný algoritmus dané AI. Podle Pereiry je ale zcela zásadní nejen to, co bude AI obsahovat (což přirovnala ke knihám v knihovně), ale i to, jak je navržen algoritmus (jak jsou navrženy police v knihovně - například, jak jsou pro kterého uživatele „daleko” a ne/dostupné). Odpovědnost za design algoritmu podle ní jednoznačne nesou ti, kdo AI vytváří. Vzhledem k tomu, že AI s sebou nese ohrožení základních práv a svobod, Evropský parlament proto vydal Akt EU o umělé inteligenci, o kterém si můžete přečíst více v češtině na webu České asociace umělé inteligence. Zákon zakazuje například sociální hodnocení, sledování a rozpoznávání emocí v práci (s výjimkou řidičů kamionů) či využívání lidské zranitelnosti (diskriminace na základě postižení atd).

Zástupce EF Moledo za komunitu lidí s postižením vyzdvihl, že používání AI by nemělo probíhat za cenu, že se vzdáme soukromí a svých osobních dat. Lay-Flurrie představila Microsoft Copilot, což je nástroj AI. Podle Lay-Flurrie byl nejprve interně testován u zaměstnanců Microsoftu, kteří mají nějaké postižení a podle ní spočívala jejich zpětná vazba v tom, že nejen že je Copilot přístupný pro lidi především se zrakovým, či pohybovým postižením a pro lidi na neurodivergentním spektru, ale že jej někteří využívají právě jako asistivní technologii. Dále prezentovala aplikaci Be My Eyes (Buď mýma očima) od Microsoft pro nevidomé osoby, které namíří kameru do prostoru nebo na věc, kterou si přejí popsat a aplikace jim na základě dat z kamery nabídne audio popis.

David Banes představil iniciativu Projekt Nula (The Zero Project), která sdružuje technologické firmy, osoby s postižením a jejich zastupitelské organizace a výzkumníky s cílem řešit rizika, která AI přináší pro lidi s postižením. Banes tvrdí, že mnohá menší nebo střední rizika pro běžnou populaci mohou být vysokým rizikem pro lidi s postižením. V AI vidí mnoho příležitostí pro osoby s postižením, ale jde o to řešit transparentnost a další výzvy, protože, jak sám položil otázku: Jak zjistíte, zda jste byli vyřazeni při výběrovém řízení na nějakou pozici z důvodu vašeho postižení, pokud je algoritmus AI netransparentní? Je důležité zjišťovat, zda byly do daného nástroje AI zahrnuta data o postižení a pokud ano, zda v dobré kvalitě. Pokud je AI používaná k vyhodnocování, je potřeba se této AI doptávat na to, jak ke svému rozhodnutí došla, ovšem někdy je toto považováno za duševní vlastnictví konkrétní firmy nebo subjektu a nemusí být proto všem přístupné.

Využití umělé inteligence pro osoby se zdravotním postižením

O využívání AI pro osoby s postižením přednášela i Dr Cecily Morrison, manažerka výzkumu v Microsoft Research na Univerzitě v Cambridgi. Sama žije s postižením a má dvě děti s postižením, proto může využít svoji zkušenost při vývoji nových produktů. Když se svým týmem přemýšlela, jak by technologie mohla pomoci nevidomým lidem, věděla, že různí nevidomí lidé mají různé potřeby - například její syn je nevidomý a zároveň nepoužívá řeč, proto by pro něj řada nástrojů pro nevidomé nemusela být přínosná. Nakonec někdo z týmu přišel s myšlenkou, že bude potřeba vyvinout vícero AI nástrojů, aby vyhovovaly co nejvíce možným potřebám.

Zabývala se také tím, jaké obrázky a fotky lidí s různým postižením produkuje AI a dospěla k tomu, že mnohé obsahovaly velmi stereotypní vykreslení, infantilizaci, „vyzmizíkování” postižení nebo zobrazení osob, které dělaly velmi bizarní a posmutnělý dojem. Spojila se tedy s několika organizacemi zastupující lidi s postižením - například osoby velmi malého vzrůstu (dwarfismus) a požádala je, aby sami poskytli kvalitní data o svém postižením AI, aby byli dobře reprezentováni.

Mezi dalšími důležitými tématy bylo zpřístupnění v rámci veřejných zakázek (nákupy služeb a produktů od soukromých firem), přístupnost ve vyšším vzdělávání a v oblasti videoher.

Poznámka autorky k umělé inteligenci: AI představuje také významná ekologická a etická rizika (alarmující brutální pracovní podmínky zaměstnanců z chudých zemí; kauzy, kdy chatboty AI navedly k sebevraždám a další), kterým se v tomto článku nevěnujeme.

Zdroje: přednášky na European Accessibility Summit 2025

EDF.org- European Accessibility Summit 2025

Ilustrační fotografie: Shutterstock.com

Logo a plakát: EDF-feph.org

Připravila a přeložila: Lucie Brandtlová, publicistka Informačního centra rodičů a přátel sluchově postižených, z.s.,