Umělecké terapie v surdopedii

Umělecké terapie – muzikoterapie, arteterapie, dramaterapie a tanečně pohybová terapie mohou podpořit děti i dospělé se sluchovým postižením v rozvoji komunikace, emočního vyjadřování, motoriky, sociálních dovedností atd.

Obecně rozšířené povědomí, že terapie znamená v překladu pouze léčbu, je z pohledu současných terapeutických směrů, škol a výzkumů i z definic evropských a světových profesních organizací (asociací, konfederací) i odborníků daných oborů překonáno. Umělecké terapie jsou samostatnými a svébytnými obory, které se liší prostředkem, prostřednictvím kterého směřují k terapeutickému cíli. Muzikoterapie (tón, hudba), arteterapie (výtvarné prostředky), dramaterapie (divadlo), tanečně pohybová terapie (pohyb a tanec).

Názory na propojení uměleckých terapií a psychoterapie se liší. Z výstupů jednotlivých kritérií a vzhledem k mnoha aspektům lze konstatovat, že umělecké terapie nejsou psychoterapií v klasickém slova smyslu, ačkoli mohou naplňovat obdobné nebo totožné cíle. Základní nezpochybnitelnou premisou však zůstává, že umělecké terapie používají směr své indikační roviny od umění k rozhovoru a umění je základním prostředkem, médiem.

Psychoterapie v klasickém pojetí a definovaných směrech zahrnuje směr zcela odlišný. Základním prostředkem psychoterapie je slovo, směr je tedy určen jako výchozí od rozhovoru. U uměleckých terapií tvoří vztahovou triádu klient – terapeut – umělecké médium (vztah klienta k samotnému umění), kdežto klasická psychoterapie toto vztahové médium postrádá. Ačkoli i v psychoterapii lze využívat umění, není vhodné takovou formu psychoterapie zaměňovat s uměleckými terapiemi.

Muzikoterapie

Muzikoterapie je v surdopedii využívána k podpoře a rozvoji sluchového vnímání, rezonance těla, vnímání zvuků, podpoře komunikace nebo multisenzoriálního (vícesmyslového) vnímání. Lidé se sluchovým postižením mohou vnímat hudbu prostřednictvím vibrací, rytmu a vizuálních podnětů. Vhodné hudební nástroje pro tento typ muzikoterapie jsou bubny, xylofony nebo basové reproduktory, které umožňují lepší vnímání vibrací. Další možností jsou hudební nástroje, které rozeznívají tělo a zlepšují rezonanci těla (odezvu těla na zvukové podněty). Mezi rezonanční nástroje patří terapeutické zvony, gongy nebo kantely.

Mezi muzikoterapeutické metody, které se věnují problematice osob se sluchovým postižením, patří např. Psychosomatická muzikoterapie (autorka metody PaedDr. Mgr. Marie Beníčková, Ph.D., DT). Metoda je ověřena výzkumem a nabízí prostor pro práci u všech věkových skupin a stupňů postižení.

MUZIKOTERAPIE - nástroje (ZDROJ - Akademie Alternativa)

Arteterapie

Arteterapie pomáhá lidem se sluchovým postižením vyjadřovat své pocity a myšlenky, které mohou být omezeny kvůli jazykové bariéře. Výtvarné činnosti podporují komunikaci, sebevyjádření, rozvíjejí jemnou motoriku, podporují emocionální, sociální a kognitivní rozvoj. Arteterapie nabízí lidem se sluchovým postižením příležitost k vyjádření emocí a myšlenek, které by jinak mohly zůstat nevyjádřené. Výtvarné techniky, jako je práce s pískem, vodovkami a pastelkami nebo hlínou, přinášejí různé přístupy k vyjádření a komunikaci, které mohou lidem se sluchovým postižením pomoci překonat některé výzvy spojené s jejich zrakovým vnímáním a potřebou vyjádření. Arteterapie pomáhá vytvářet důvěrné prostředí, kde se klienti cítí bezpečně a mohou se vyjadřovat bez obav z hodnocení.

ARTETERAPIE (ZDROJ - Akademie Alternativa)

Dramaterapie

Dramaterapie podporuje rozvoj sociálních dovedností, empatie, sebereflexe, sebeprezentace a sociální interakce. Dramaterapeuté používají různé techniky jako je improvizace, pantomima, dramatizace příběhů, Role-playing (hraní rolí), práce s loutkami. Improvizační techniky zahrnují spontánní hraní navozených situací, konkrétních postav a scének bez předem připraveného textu. U lidí se sluchovým postižením může improvizace pomoci rozvíjet schopnost vyjadřovat se bez závislosti na sluchu. Pantomima je forma vyjadřování bez slov, která se spoléhá na pohyb a nonverbální komunikaci – výrazy obličeje, gesta atd. Tato technika získala oblibu díky své efektivitě při práci s lidmi se sluchovým postižením, protože podporuje neverbální komunikaci a vyjadřování emocí. Pantomima může pomoci lépe porozumět neverbálním signálům a posílit tak schopnost komunikovat bez slov. Role-playing (hraní rolí) zahrnuje hraní různých rolí, které mohou simulovat reálné situace. Pomocí hraní rolí mohou klienti trénovat sociální dovednosti a situace, které by mohli zažít v každodenním životě. Práce s loutkou zapojuje klienty do hry prostřednictvím loutek, které mohou reprezentovat různé postavy. Loutky mohou sloužit jako prostředník pro vyjádření emocí a myšlenek, což může být pro klienty se sluchovým postižením méně stresující než přímá interakce s dalšími klienty nebo přímo s dramaterapeutem. Tato technika také podporuje kreativitu a spolupráci a často je využívána u dětských klientů.

MUZIKOTERAPIE - WERBECK METODA (ZDROJ -  MAUT - Mezinárodní asociace uměleckých terapií)

Tanečně pohybová terapie

Tanečně pohybová terapie využívá pohyb a tanec jako nástroj k vyjádření emocí, uvolnění napětí a rozvoji motorických dovedností. Lidé se sluchovým postižením se často orientují podle rytmu hudby vnímaného přes vibrace a podle vizuálních signálů, což tanečně-pohybovou terapii u této cílové skupiny klientů výrazně propojuje s muzikoterapií. V kontextu surdopedie nabývá tanečně pohybová terapie nový kontext a specifičnost práce s cílovou skupinou. Tanečně pohybová terapie také podporuje rozvoj motoriky, koordinačních schopností a celkového vnímání těla, což jsou klíčové determinanty pro celkový rozvoj dětí a dospělých. Mezi metody tanečně pohybové terapie řadíme: Autentický pohyb, Labanovu analýzu pohybu, Taneční konstelace (autor metody PaedDr. Mgr. Tomáš Beníček, DT) a další. Techniky tanečně pohybové terapie mohou zahrnovat improvizaci, kontaktní improvizaci, pohybové hry, psychomotorické hry atd.

UMĚLECKÉ TERAPIE - Tanečně - pohybová terapie (ZDROJ -  Akademie Alternativa) 

Ukázky z kazuistiky:

Pětiletý chlapec Jakub s těžkou nedoslýchavostí (uživatel kochleárního implantátu) měl obtíže s řečí a rytmizací slov. V muzikoterapii pracoval s velkým bubnem, na který pokládal ruce a vnímal rytmus prostřednictvím vibrací. Postupně začal napodobovat jednoduché rytmické vzorce a spojovat je s mluvenými slabikami, což mu pomohlo zlepšit výslovnost a rytmiku řeči.

Šestnáctiletá Eliška, neslyšící dívka s mírnou vestibulární poruchou, měla problémy s rovnováhou a koordinací. V tanečně-pohybové terapii pracovala s lektorkou na jednoduchých choreografiích zaměřených na stabilitu a orientaci v prostoru. Pomocí zrcadlové techniky (sledování pohybů lektorky) se jí podařilo zlepšit pohybovou koordinaci i vnímání vlastního těla.

Osmiletá Natálie, neslyšící dívka komunikující českým znakovým jazykem, měla obtíže s vyjádřením emocí a navazováním kontaktů s vrstevníky. V rámci arteterapie vytvořila sérii obrázků vyjadřujících její pocity v různých situacích. Poté s arteterapeutem diskutovala o svých dílech (s komunikační podporou tlumočníka znakového jazyka) a s pomocí emočních piktogramů, což jí pomohlo lépe rozpoznávat a sdělovat své emoce v každodenním životě.

Dvanáctiletý Filip, neslyšící chlapec z prostředí, v němž se užíval český znakový jazyk, měl nízké sebevědomí a obtížně se prosazoval ve skupině. V dramaterapii pracoval na improvizovaných scénkách, kde si vyzkoušel role různých postav. Díky neverbálním prvkům (gesta, mimika) se naučil lépe pracovat se svou expresivitou a postupně získal větší jistotu při komunikaci s ostatními.

TEVA centrum

V současné době vznikají po celé České republice i Slovensku centra, která jsou situována do krajských měst v rámci mezinárodní sítě umělecko-terapeutických center. Tento ojedinělý projekt má ambici nabídnout široké veřejnosti aktivity edukačního charakteru i přímou terapeutickou péči pro osoby různých věkových skupin i druhů problémů, postižení či nemocí. Právě osoby se sluchovým postižením jsou jednou z cílových skupin, na něž se TEVA centrum specializuje v rámci svých edukačních i přímo terapeutických aktivit. K danému tématu probíhají workshopy v online platformě i setkání nabízející příjemnou atmosféru v klidném a bezpečném prostředí a možnost vzájemného sdílení.

Akademie Alternativa s.r.o.

Akademie Alternativa je institucí akreditovanou MŠMT. Do praxe připravuje erudované umělecké terapeuty ve všech oborech uměleckých terapií arteterapie, muzikoterapie, dramaterapie, tanečně – pohybová terapie. Do praxe již připravila několik desítek diplomovaných terapeutů, kteří nacházejí uplatnění v tuzemsku i zahraničí. Absolventi získávají profesní titul DT, diplomovaný terapeut, který uvádějí za svým jménem. Činnost organizace je vysoce ceněna nejen ve zpětných vazbách a recenzích studentů a absolventů, ale i díky složení lektorského týmu, mezi něž patří přední tuzemští i zahraniční odborníci, držitelé vědeckých hodností a profesní členové mezinárodních asociací.

World Art Therapy Festival – Světový festival uměleckých terapií

Dne 26.- 28. září 2025 proběhne v Praze World Art Therapy Festival – Světový festival uměleckých terapií. Tento ojedinělý projekt přivádí do České Republiky významné osobnosti z celého světa, které se představí v rámci přednášek a workshopů. Na festivalu proběhnou výstavy, koncerty, bohatý doprovodný program. Bude otevřena poradna pro zájemce, kteří se chtějí zeptat na cokoli z oblasti uměleckých terapií (arteterapie, muzikoterapie, dramaterapie, tanečně – pohybová terapie) nebo chtějí prodiskutovat svá témata či zdravotní potíže s odborníky v daných oborech. Pro účastníky je připraven Galavečer s bohatým programem, na kterém mimo jiné budou uděleny Ceny MAUT za rok 2024 – ocenění počinů v oblasti uměleckých terapií. Festival doprovází i dětská výtvarná soutěž, jejíž vítězové budou na Galavečeru odměněni. Festival proběhne v angličtině, ale bude celý překládám do českého jazyka. Přijďte se seznámit se světovými špičkami v umělecko – terapeutickém světě – jsou vítáni nejen odborníci, ale i široká veřejnost (www.arttherapyfestival.org)

Literatura:

Beníčková, M.: Metodika muzikoterapeutické intervence u klientů se specifickými poruchami učení. In: Umělecké terapie. Brno: Mezinárodní asociace uměleckých terapií, 2016.

Beníčková, M.: Muzikoterapie a edukace, Praha, Grada, 2017.

Beníčková, M.: Muzikoterapie a specifické poruchy učení, Praha, Grada, 2011.

Beníčková, M.: Specifické poruchy učení z pohledu metodiky hudba těla (2. díl). In: Speciální pedagogika. Praha: UK v Praze, Pedagogická fakulta, 2010.

Hartl, P.: Stručný psychologický slovník. Praha, Portál, 2004.

Zelinková, O.: Poruchy učení. Praha: Portál, 2000.

Zenkl, L.: Systematický výcvik a tvořivé hry v hudební výchově. In: K problematice současných hudebně výchovných metod a koncepcí. Olomouc: UP v Olomouci, 1998.

Užitečné odkazy: www.mb-muzikoterapie.cz, www.maut.cz, www.akademiealternativa.cz, www.tevacnetrum.cz, www.tevacentrum.sk

Připravila: PaedDr. Mgr. Marie Beníčková, Ph.D., DT

Fotografie: Akademie Alternativa a MAUT