Průvodce sociální podporou (4. díl)

Mám syna školního věku s kombinovaným postižením (současně i sluchovou vadou). Zajímalo by mě, na jaké druhy asistence má syn případně nárok a také, jaké jsou způsoby úhrady.

Pro vašeho syna by připadaly v úvahu dvě varianty asistence. Asistent pedagoga a osobní asistent.

Asistent pedagoga působí ve školském zařízení (mateřská škola, základní škola, …) a je zaměstnancem školy, tudíž na jeho plat rodiče inkludovaného žáka nijak nepřispívají. Nárok dítěte na asistenta pedagoga vzniká na základě doporučení ze školského poradenského zařízení (nejčastěji SPC). Asistent pedagoga může být i sdílený pro více žáků. K jeho základním činnostem patří zejména individuální a skupinová podpora žáků během výuky.

Oproti tomu osobní asistent pracuje výhradně s konkrétním dítětem. Jde o sociální službu, osobní asistent je zaměstnáván obvykle neziskovou organizací, případně přímo rodičem. Jeho podpora není vázána pouze na školní prostředí, oproti asistentovi pedagoga zajištuje pomoc i při zvládání základních životních potřeb (hygiena, osobní péče), ale i podílení se na volném času klienta. Financování je zde z více zdrojů, podílí se sám klient, je možné využít příspěvku na péči, darů nadací.

Kdy je tlumočení do znakového jazyka poskytováno zdarma a kdy nikoli?

Většina organizací, jejichž cílovou skupinou jsou osoby se sluchovým postižením, poskytují nebo zprostředkovávají tlumočení jako sociální službu. V tomto případě je tlumočení pro osobu se sluchovým postižením poskytováno zdarma.

Také jsou případy kdy tlumočení nehradí poskytovatel/zprostředkovatel tlumočení ani osoba se sluchovým postižením, ale “třetí strana“. Tou je myšlen např. zaměstnavatel při povinném školení pro zaměstnance nebo pořadatel kulturní či jiné akce.

Legislativně je tlumočení ukotveno v zákoně o sociálních službách č. 108/2006 Sb., v aktuálním znění a také v zákoně o znakové řeči č. 384/2008 Sb., v aktuálním znění. Zákon o sociálních službách uvádí, že tlumočnické služby jsou poskytovány bez úhrady v případě, že se jedná o zprostředkování kontaktu se společenským prostředím nebo o pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Zákon o znakové řeči uvádí také další případy, kdy je tlumočení poskytováno bezplatně, a sice: ,,Neslyšícím a hluchoslepým osobám, kterým byly z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty přiznány mimořádné výhody II. Stupně (průkaz ZTP) nebo (průkaz ZTP/P), jsou tlumočnické služby při soudním řízení poskytovány bezplatně.“ Dále je také v zákoně č. 384/2008 Sb., v aktuálním znění definováno, že: ,,Neslyšícím a hluchoslepým žákům středních škol a neslyšícím a hluchoslepým studentům vyšších odborných škol a vysokých škol, kterým byly z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty přiznány mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP) nebo III. stupně (průkaz ZTP/P), jsou tlumočnické služby poskytovány bezplatně za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.“

Pokud tlumočení nenaplňuje podmínky stanové zákonem a není možné ho zahrnout do činností sociální služby, musí si daná osoba tlumočení uhradit sama.

Připravila: Mgr. Bc. Denisa Poláchová, vedoucí odborného sociálního poradenství Centra pro dětský sluch Tamtam