Z psychologické poradny Centra pro dětský sluch Tamtam
Seriál O duši a uších (5. část)
27. srpna 2025Z psychologické poradny Centra pro dětský sluch Tamtam
Psycholog vyslechne řadu lidských příběhů. Co se vám jeví jako zásadní pro to, aby z neslyšícího dítěte časem vyrostl spokojený a ukotvený dospělý člověk?
V rámci své psychologické praxe v Tamtamu jsem měla možnost poznat řadu neslyšících lidí, jejichž tváře se mi vybaví, když někdo hovoří o „nové generaci neslyšících“ nebo “úspěšných dospělých neslyšících”. Vnímám tyto lidi jako ty nejpovolanější odborníky, kteří by nám mohli napovědět a sdílet s námi své vzpomínky či zkušenosti s tím, co jim pomohlo nalézt stabilitu, uplatnění a spokojenost v životě. Odborně se toto vše dá shrnout pod pojem "protektivní faktory a zdroje".
V jejich zamyšleních během našich společných setkání často zaznívaly následující postřehy:
Za nejpevnější opěrné body považují rodinu a partnera. Za silný a podporující zdroj považují možnost si s nimi promluvit, sdílet. Objevuje se i naslouchání příběhům předků. Poučení se z těchto příběhů i načerpání síly a odvahy, možnost se o tyto zkušenosti opřít.
Jako stěžejní se ukazuje vděčnost. Být schopen vděčnosti a vědomě přistupovat k tomu, co nás obklopuje – pocítit poté vděčnost i za to, co považujeme za úplnou samozřejmost. („Dokud nebudeme vděční za to, co máme, nebudeme nikdy spokojení.”)
Kromě vděčnosti zaznívá i schopnost smíření, hledání smyslu v tom, co se děje. („Snažit se řídit větou, že vše špatné je k něčemu dobré. Zatím se mi nestalo, že by to tak nebylo, jen si to člověk hned neuvědomí. Život se pak snáze bere.“)
Dále zaznívala i upřímost, nejen k sobě, ale také k blízkým, a důležitost vzdělání a moderních technologií, které poskytují neslyšícím více možností. Tyto technologie neslyšící lidé také oceňují z důvodu umožnění snadnější komunikace. Obojí může vést k větší spokojenosti, nezávislosti a soběstačnosti. Čtení knih.
Zaznívá i pojmenování faktu, že i když život neslyšících může být náročnější, mohou najít cesty a řešení, pokud neztratí víru v sebe sama. V rámci víry v sebe sama jsou poté zmiňovány dílčí schopnosti, jako například schopnost řešit problémy, naslouchat, respektovat, být opatrný…
Hovoří také o důležitosti podpory v komunitě neslyšících, ale i o odvaze být součástí slyšící společnosti.
V neposlední řadě je zmiňována i důležitost vyhledání pomoci, když člověk čelí například duševním problémům nebo vyhoření. Do forem pomoci jsou zahrnuty již zmiňované blízké vztahy, ale i odborná pomoc v organizacích, poskytujících příslušnou péči. Například psychoterapie, ale i péče psychiatra nebo krizové centrum.
Kromě obecnějších a dlouhodobějších typů podpor se objevily i konkrétní tipy, které pomáhají aktuálně. Například tvořit si seznamy přání (co navštívit, co zažít). Digitální detox, únik od přehlcení, návrat k běžným činnostem a činnostem, které člověku dělají radost. Drobné dobré skutky.
Pojem resilience
Naslouchání myšlenkám dospělých neslyšících a možnost nahlédnout hlouběji do jejich prožívání mě nasměrovalo k jedinému slovu, a tím je resilience.
Pokud byste tento pojem neznali a zkusili si jej vyhledat, naleznete pokusy o překlad v podobě výrazů nezdolnost, odolnost, houževnatost, schopnost vyrovnat se s nepřízní osudu či životními zkouškami, dobře žít a jednat NAVZDORY všemu, co se přihodilo. Jde o schopnost přežít, nezlomit se a neztratit vůli pokračovat dál. (Zdroj: Helus, Z. (2018), Úvod do psychologie. Grada).
Nejedná se o superschopnost, díky které se člověku krize vyhýbají, ale o schopnost je zvládnout a překonat. A když máme možnost se zaposlouchat (začíst) do životních příběhů neslyšících, velmi často s pokorou a uznáním obdivujeme, jak obrovskou míru resilience v sobě děti a později dospělí neslyšící ve slyšícím světě v sobě mají. Stejně jako jejich rodiče.
Díky resilienci se člověku může dařit zachovávat sebejistotu, víru ve své schopnosti a pozitivní smýšlení, i když je pod tlakem či v nejistotě.
Je to něco víc než pouhé zvládání, adaptace nebo překonání obtíží. Jde o překonání obtíží na více úrovních. Má také souvislost s optimismem a soustředěním se na víru a naději.
Více o ní hovoří izraelský sociální a klinický psycholog Reuven Gal například v e-bulletinu Masarykovy univerzity Zprávy z MUNI. (Najdete zde: https://www.em.muni.cz/veda-a-vyzkum/9880-resilience-je-schopnost-pokracovat-v-zivote-i-kdyz-se-stane-neco-zleho)
Ne všichni máme stejnou míru resilience. Dobrou zprávou však je, že na jejím posílení můžeme i vědomě pracovat. V těch nejnáročnějších životních situacích nám tato schopnost může život i zachránit.
Pro povzbuzení a praktičtější tip nebo návod, jak tuto oblast podpořit, bych velmi doporučila k přečtení knihu Evy Egerové Dar volby, kterou v roce 2021 vydalo nakladatelství Práh.
„Ve své druhé knize Dar volby doktorka Edith Eva Egerová přináší dvanáct praktických lekcí, jak změnit svůj život. Odkrývá, že vězení si vytváříme pouze v naší mysli a že jediný opravdový klíč k němu leží v naší kapse. Ať už se nám stane cokoli, vždy máme na vybranou, jak se k tomu postavíme a co s tím uděláme. Svoboda je naše každodenní volba a jen my sami se můžeme vymanit z role oběti a být tím, kým skutečně jsme. Ať je i vám tato kniha dobrým průvodcem na cestě k uzdravení! Život – navzdory nevyhnutelným traumatům, bolesti, smutku, strádání a nakonec i smrti – je dar. Dar, který sabotujeme, pokud zůstáváme zajatci svých obav a strachů – z chyby, ze selhání či z opuštění. Vážit si života znamená spatřovat dar v čemkoli, co se děje, i když to není snadné a bojíme se, jestli to vůbec přežijeme. Znamená to život oslavovat. Žít ho s nadšením, radostí a láskou.“
Dotazy do psychologické poradny můžete posílat i vy na e-mail holyanska@tamtam.cz. V případě zájmu lze domluvit termín osobní návštěvy. |
Autorka: Mgr. Marie Holyanska, psycholožka z Psychologické poradny Centra pro dětský sluch Tamtam, kontakt: holyanska@tamtam.cz
Fotografie: archiv autorky, Shutterstock.com