Facebook YouTube Instagram

Dopady stresu na sluch (nejen) v hudebním průmyslu

18. října 2024

Jaké jsou dopady hluku a stresu na naše zdraví?

Kanadský audiolog Marshall Chasin, Aud v tomto článku vysvětluje, jaký může mít stres dopad na sluch. Je všeobecně známé, že se sluch může výrazně zhoršit, pokud posloucháme hlasitou hudbu. Ztrátu sluchu ale může způsobit i stres. To znamená, že hudebníci, jejichž práce přináší specifickou zátěž na fyzické i duševní zdraví, jsou ohroženi dvojnásobně. Negativní dopady stresu i poslechu hlasité hudby se ale mohou týkat kohokoliv.

V 60. letech byly novinové články plné titulků typu „Stres je velký zabiják“. Vědci tehdy referovali o zhoubných účincích stresu na srdce, játra a ledviny, ale postupem času jsme se dozvěděli i o „jemnějších“ dopadech stresu na naše tělo 3. Řada dobře zpracovaných studií prokázala zvýšení úrovně tzv. dočasného posunu sluchového prahu (Temporary Threshold Shift, TTS) u lidí, kteří byli vystavováni stresu nejrůznějšími způsoby 5-6.

Ve dvou odborných článcích 7-8 z roku 2009 a 2010 autoři popisují, jak může mít stres „jemnější” dopady na sluchové ústrojí. Autoři tyto dopady označují jako tzv. gliální excitotoxicitu a identifikovali ji jako otok vláken sluchového nervu, ztrátu tzv. aferentního spojení a dysfunkci sluchové kůry, které mohou být zodpovědné za mnoho problémů, například potíž se sluchem v hlučném prostředí.

Ilustrační foto/Shutterstock.com

Stres a dopad na sluchový aparát

Jedná se o přelomové studie v oblasti biologie, které ale nebyly publikovány v časopisech o audiologii, takže nějakou dobu trvalo, než se tyto studie prosadily.

Zjednodušeně řečeno probíhá zmíněný fyziologický proces následovně:

  1. Stres způsobuje uvolňování stresového hormonu s názvem kortizol.

  2. Prostřednictvím řady biochemických procesů vytváří kortizol vyšší koncentrace glutamátu v mozku a sluchové kůře.

  3. Vysoké hladiny glutamátu mohou být ototoxické a mají za následek odumírání buněk a další sluchové problémy a dysfunkce. Částečně souvisejí vysoké hladiny glutamátu s ionty vápníku, které vstupují do buněk, což vede k depolarizaci buněk.

Poškození způsobené vysokou hladinou hluku je na molekulární úrovni obdobné jako poškození, které bylo způsobeno vysokou hladinou glutamátu ze zvýšeného stresu. Hladina zvuku a délka expozice hluku nebo hudbě jsou hlavními důvody ztráty sluchu způsobené hudbou a hlukem, ale stres může být významným sekundárním faktorem.

Příjmy umělců se často pohybují sotva na úrovni životního minima. Žijí tak v nejistotě, že nebudou mít na jídlo, nájem a další životní potřeby. Přestože pro ně mohou být jejich hudební vystoupení obohacující, přináší i stres.

Ilustrační foto/Shutterstock.com

Prevence ztráty sluchu: téma duševního zdraví?

Je důležité zajistit nejlepší jednotnou verzi ochrany sluchu, která nebude mít negativní vliv na zážitek z hudby. Stejně tak je důležité oslovit problémy související se stresem. Týká se to mimo jiné potíží s tinnitem 2.

Je nesprávné předpokládat, že tinnitus, který pociťuje 75letá osoba s významnou ztrátou sluchu, je stejný jako tinnitus, jaký zažívá 20letý člověk, který má v podstatě normální periferní sluchovou funkci. U těchto mladších pacientů je zapotřebí poradenství a terapie zaměřená na zvládání stresu 1.

Snížení stresu může mít mnoho podob a neexistuje jeden přístup, který by byl nejlepší pro každého. V Kanadě existují programy a služby pro hudebníky, které se zabývají snížením stresu i tématem financí. Dvě webové stránky hudebních klinik v Kanadě (www.MusiciansClinicsOfCanada.com a www.MusiciansClinics.com) nabízejí také mnoho služeb, které se těmito problémy zabývají. Doporučení k lékaři a/nebo jinému odborníkovi na duševní zdraví je pro zdravý sluch některých hudebníků zcela zásadní.

Ilustrační foto/Shutterstock.com

Stres je mnohovrstevnatý fenomén a má obrovský dopad na lidské tělo, mimo jiné i na sluchovou funkci. Profesní skupiny, jako jsou hudebníci, jsou vystaveny mnoha specifickým zdrojům stresu (společenským i finančním), a proto jsou v této oblasti potřeba komplexní řešení.

Reference:

  1. Basso, L., Boecking, B., Nef, P., Brueggemann, P., Peters, E.M.J., and Mazurek, B. (2022). Hair‑cortisol and hair‑BDNF as biomarkers of tinnitus loudness and distress in chronic tinnitus Nature.com/Scientific Reports, 12:1934 |https://doi.org/10.1038/s41598-022-04811-0

  2. Chasin, M. Two flavors of tinnitus. Hearing Review, Back to Basics, Oct. 2023.

  3. Chong, J. (2019). Musicians’ Health Problems: A Psychophysiological Approach, Chapter 5 in Elson, L.E. (Ed). Performing Arts Medicine, 1st Edition. Elsevier: St. Louis, MO. ISBN#978-0-323-66212-3.

  4. Cottrell, K., and Chong, J. (2022) Impact of medical cannabis on recovery from playing-related musculoskeletal disorders in musicians: An observational cohort study. Poster in the proceedings of Canadian Pain Society, and proceedings of Performing Arts Medicine Association Symposium. https://static1.squarespace.com/static/647911b8655ff578fecb5b7d/t/64873b453aea7532170f7ca1/1686584137142/Musicians+Clinics+Cannabis+Research+Presentation.pdf

  5. Hörmann, H., Mainka, G., and Gummlich, H. (1970) Psychological and physiological reactions to noise of different subjective valence (TTS and EMG. doi: 10.1007/BF00424556

  6. Lindgren F., and Axelsson A. (1983). Temporary threshold shift after exposure to noise and music of equal energy. Ear Hear. Jul-Aug; 4(4):197-201.

  7. Miller, A.H., Maletic, V., and Raison, C.L. (2009). Inflammation and its discontents: the role of cytokines in the pathophysiology of major depression. Biol Psychiatry, May 1;65(9):732-41. doi: 10.1016/j.biopsych.2008.11.029.

  8. Szydlowska, K., and Tymianski, M. (2010). Calcium, ischemia and excitotoxicity. Cell Calcium. Feb;47(2):122-9. doi: 10.1016/j.ceca.2010.01.003.

  9. https://www.ncsl.org/health/state-medical-cannabis-laws#:~:text=Medical%2DUse%20Update,medical%20use%20of%20cannabis%20products. (uploaded March 3, 2024)

Poznámka redakce – evropský kontext:

V roce 2023 zveřejnila Evropská komise Report o tělesném a duševním zdraví umělců a profesionálů v hudebním sektoru. V reportu je tematizována specifická zátěž, kterou hudebníci zažívají i způsoby řešení, které se v jednotlivých evropských státech osvědčily. Jedno z doporučení uvádí, že by měla být psychoterapie pro hudebníky finančně dostupná. Celý dokument najdete zde.

O autorovi:

Marshall Chasin, AuD, je audiolog, který se věnuje výzkumu sluchu na hudebních klinikách v Kanadě. Přednáší na University of Toronto a Western University. Je autorem více než 200 článků a 7 knih včetně Hudebníci a prevence ztráty sluchu (Musicians and the Prevention of Hearing Loss). Dr. Chasin získal mnohá ocenění včetně stříbrné jubilejní ceny královny Alžběty II za rok 2012 za službu Kanadě. Vyvinul aplikaci s názvem Temporary Hearing Loss Test app.

 

Autor: Marshall Chasin

Zdroj: Hearinghealthmatters.org - Music and Stress, 4. 3. 2024

Přeložila: Lucie Brandtlová, publicistka Informačního centra rodičů a přátel sluchově postižených, z.s., redakčně kráceno a upraveno

Ilustrační foto: Shutterstock.com

Sociální sítě

Zůstaňte s námi v kontaktu díky našim sociálním sítím! Inspirujte se, ptejte se odborníků!

Partneři

Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s. Ministerstvo zdravotnictví České republiky Včasná pomoc dětem Nadace Sirius Úřad vlády České republiky Nadace Jistota Informační centrum rodičů a přátel sluchově postižených, z.s.