Asistenční pes pro nedoslýchavé

Napadlo vás někdy, že asistenční pes může pomáhat i neslyšícímu nebo nedoslýchavému člověku? Portál Hearing Health Matters přinesl rozhovor s nedoslýchavou Američankou Amy Meserveyy, která používá asistenčního psa. Její zkušenosti si můžete přečíst v následujícím překladu článku.

Amy pracuje jako manažerka ve společnosti e3 Diagnostics a se ztrátou sluchu žije celý život. Na pravé ucho neslyší vůbec a na levém má středně těžkou až těžkou ztrátu sluchu. Její sluchovou vadu způsobilo onemocnění zarděnkami, které prodělala Amyna matka v těhotenství. Amy byla ztráta sluchu diagnostikována ve věku 4 nebo 5 let a od 30 let začala používat sluchadlo na levém uchu. V tomto rozhovoru se podělila o svou cestu hledání a nalezení asistenčního psa.

Co vás vedlo k tomu, že jste uvažovala o pořízení asistenčního psa?

V roce 2018 během rušného pracovního týdne jsem zmeškala naléhavý telefonní hovor od své dcery, protože jsem si sundala sluchadlo. Uvědomila jsem si, že potřebuji způsob, jak slyšet důležité zvuky i bez něj. O asistenčních psech pro osoby se sluchovým postižením jsem se poprvé dozvěděla v příspěvku na sociálních médiích o muži, který měl asistenčního psa, aby se cítil méně izolovaný. To mě inspirovalo k tomu, abych se podívala na možnost pořízení asistenčního psa pro sebe.

S jakou organizací jste spolupracovala?

Svého asistenčního psa jsem získala od organizace Paws With A Cause®. Našla jsem ji díky doporučení od přítele poté, co jsem bez úspěchu podala žádost u několika jiných organizací. Je obtížné se dostat na seznam zájemců, protože asistenční psy potřebuje mnoho lidí a jen malý počet psů absolvuje potřebné programy.

Můžete popsat proces podání žádosti o získání asistenčního psa?

Podala jsem žádost do programu PAWS® v lednu 2022. Žádosti přijímají pouze od ledna do března, aby mohli zvládnout proces posuzování. Nastavila jsem si upozornění, abych podala žádost hned první den, a po jejím odeslání jsem rychle přešla k dalšímu kroku. Nejprve jsem podala online žádost a obdržela rychlou odpověď potvrzující, že splňuji podmínky. Poté jsem musela vyplnit podrobnou žádost, která zahrnovala lékařské formuláře, doporučující dopisy a audiogram k ověření mé ztráty sluchu. V srpnu 2022 byli prověřeni všichni členové mé domácnosti, aby se prokázalo, že nikdo z nich v minulosti netýral zvířata.

V říjnu 2022 navštívil můj domov terénní pracovník, aby posoudil mé potřeby. Provedl rozhovor s mojí rodinou, pozoroval moji interakci se služebním psem a zkontroloval domácí prostředí. V lednu 2023 jsem obdržela schválení potvrzující mou způsobilost. V září 2023 mi byla přidělena asistenční fena Jolie a dostala jsem její fotografii, abych se ujistila, že splňuje mé potřeby. Jolie dorazila v březnu 2024 a po výcviku byla v červenci 2024 certifikována.

Jaké faktory byly při vašem výběru asistečního psa brány v úvahu?

Prvním požadavkem na slyšícího psa je, aby byl schopen vnímat konkrétní zvuky, aniž by reagoval na všechny zvuky. Během posuzování mých potřeb si pracovník nahrál zvuky, které potřebuji, aby pes uměl rozpoznávat. Následně vyzkoušeli reakce několika psů.

Zohlednili také povahu psa. Protože mám další zvířata, včetně ptáků a kočky, byl potřeba pes bez silného loveckého instinktu, který by mohl pokojně koexistovat s mými domácími mazlíčky. Pes také musel mít správnou povahu, aby mohl být asistenčním psem, a podstoupit rozsáhlý výcvik.

Jakým výcvikem prochází asistenční pes, než je přidělen konkrétní osobě?

Chovatelé nejprve naučí základní poslušnost štěnata. V rámci programu Paws With A Cause jsou psi zařazeni do vězeňského programu, kde vybraní vězni poskytují pokročilý výcvik poslušnosti po dobu přibližně šesti měsíců. Po absolvování této fáze jsou psi odvezeni do sídla organizace Paws With A Cause v Michiganu, kde procházejí dalším výcvikem.

Po přiřazení k novému majiteli s ním pes pokračuje ve výcviku po dobu čtyř až šesti měsíců. Terénní pracovník navštěvuje majitele každý týden, aby psa cvičil v jeho domácím prostředí. Asi měsíc před certifikací následuje období bez kontaktu s terénním pracovníkem, aby se ověřilo, že majitel už umí se psem pracovat samostatně.

V USA asistenční psi nepotřebují oficiální certifikaci, ale musí pomáhat lidem s postižením a chovat se dobře na veřejnosti. Organizace Paws With A Cause vyžaduje absolvování komplexního certifikačního testu.

Oceňuji, že organizace Paws With A Cause provádí výcvik v domě majitele, což psovi umožňuje učit se v jeho přirozeném prostředí. Tento přístup je odlišný od jiných programů, které vyžadují, aby majitelé absolvovali výcvik v sídle organizace.

Jaké úkoly vykonává váš asistenční pes, aby vám pomáhal v každodenním životě?

Můj asistenční pes mi pomáhá s různými zvuky, které bych kvůli své ztrátě sluchu mohla přeslechnout. Upozorňuje mě na sirény, když řídím, a dále na vyzvánění telefonů, alarmů na zařízeních typu Alexa nebo kuchyňských minutek.

Jedním z klíčových úkolů je reagovat, když mě někdo volá jménem. Jelikož na jedno ucho neslyším vůbec, nedokážu určit směr zvuku. Ona najde osobu, která mě volá, a dovede mě k ní. Upozorňuje mě také na klepání na dveře, zvonění u dveří a potenciální zvuky vetřelců, jakými by bylo třeba rozbíjení skla.

Navíc jsem ji naučila, aby mi našla telefon, když pípá, což je užitečné. Když zazní siréna, v autě mě šťouchne do paže, a na chodníku se dotkne mé nohy, aby mě na sirénu upozornila. Doma mě najde a vede mě ke zdroji zvuků, například pípání trouby, a zabraňuje tak nehodám v podobě spáleného jídla.

Můžete se podělit o nějaké výzvy, kterým jste čelili během výcviku nebo adaptačního období se svým asistenčním psem?

První měsíc byl nejnáročnější. Moje asistenční fena a já jsme si na sebe zvykaly a organizace Paws With A Cause má pravidlo, že během tohoto období se psem nesmí nikdo jiný v domácnosti komunikovat, aby se mezi námi vytvořilo pouto. Bylo to těžké, protože doma jsem měla dceru, syna a manžela a oni se na ni ani nesměli podívat.

Také jsem se bála, že pokud neudělám všechno perfektně, mohli by mi ji vzít. Uklidnilo mě, když mě můj terénní pracovník ujistil, že k tomu nedochází, s výjimkou situace týrání.

Zpočátku jsme nesměli chodit na procházky. Mohla jsem ji brát ven jen na toaletu, aby si nevytvořila špatné návyky. To znamenalo trávit hodně času uvnitř bez větší interakce s ostatními, což bylo obtížné.

Zažily jste spolu s fenkou nějaká překvapení nebo nečekané zážitky?

Jedním z největších překvapení bylo, jak dobře děti v mém sousedství chápaly, že se nesmí hladit asistenční pes, když pracuje. Viděly její vestu a říkaly: „Ten pes pracuje, takže se ho nesmíme dotýkat,“ a dokonce to připomínaly svým rodičům. Často to byli dospělí, kteří toto pravidlo nedodržovali.

Dalším překvapením bylo, jak rychle jsem ji naučila rozeznávat nové zvuky, jako například najít můj telefon pomocí hodinek. Zpočátku jsem si myslela, že budu muset kontaktovat Paws With A Cause pro každý nový zvuk, ale naučili mě, jak ji trénovat sama, a ona se to naučila velmi rychle.

Jak vám asistenční pes pomohl zlepšit schopnost komunikovat a zůstat v bezpečí v různých prostředích?

Miluji turistiku, ale dříve jsem se vždy lekla, když se zezadu blížili cyklisté, protože jsem je neslyšela. Nyní mě můj asistenční pes na jejich přítomnost upozorní, takže se nelekám. Pomáhá mi také při přecházení silnice – zastaví se, když slyší blížící se auto, a zajistí mi tak bezpečí. Kromě toho mi pomáhá v různých prostředích tím, že mě upozorňuje na důležité zvuky, což mi usnadňuje komunikaci a udržuje mě v obraze o mém okolí. To výrazně zlepšilo mou sebejistotu a bezpečnost při každodenních činnostech.

Jakou radu byste dala někomu, kdo je nedoslýchavý a uvažuje o pořízení asistenčního psa?

Pokud jste tak ještě neučinili, nejprve navštivte svého audiologa a nechte si vyhotovit audiogram. Poté se ihned přihlaste do co nejvíce organizací poskytujících asistenční psy. Nečekejte na odpověď od jedné, než se přihlásíte do dalších, protože celý proces může trvat dlouho. Před pořízením psa je také užitečné naučit se některé základní povely. Tak budete lépe připraveni, až pes dorazí. Zamyslete se také nad konkrétními zvuky, na které potřebujete psa vycvičit, a sepište si jejich seznam. To vám pomůže jasně sdělit vaše potřeby terénnímu pracovníkovi, který vám bude pomáhat.

Celkově buďte při podávání žádostí vytrvalí a proaktivní a zjistěte si nějaké základní informace o výcviku psů.

Americký kontext se může v některých ohledech lišit od českého prostředí. Pokud vás myšlenka asistenčního psa pro neslyšícího nebo nedoslýchavého klienta (signální pes) zaujala, můžete se podívat například na web obecně prospěšné společnosti Pestrá, která ji v ČR zajišťuje.

Autor: HHTM.org

Zdroj: HHTM.org - Service Dog for the Hard of Hearing: 10 Questions Answered, 5.12.2024

Přeložila: Lucie Brandtlová, publicistka Informačního centra rodičů a přátel sluchově postižených, z.s., redakčně kráceno a upraveno

Fotografie: Pixabay.com