Konference INSPO se věnovala také oblasti přístupnosti informací pro lidi se sluchovým postižením

V sobotu 23. listopadu 2024 proběhl v Kongresovém centru v Praze již 24. ročník konference INSPO o technologiích pro osoby se specifickými potřebami. Jedna za tří odpoledních sekcí představila novinky i technologická vylepšení stávajících nástrojů, které pomáhají různým skupinám lidí se sluchovým postižením sledovat bez bariér informace ve veřejném prostoru. Dopolední program se věnoval například digitalizaci škol a péči o duševní zdraví s pomocí online terapie.

Z dopolední části bych ráda zmínila dvě prezentace. První v pořadí, nazvaná Digitální propast?, se věnovala digitalizaci škol. O tom, že dobrý učitel je ten, který respektuje rozmanitost svých žáků, nás přišli přesvědčit Petr Naske z Národního pedagogického institutu (NPI) a jeho kolegyně Renata Votavová. Seznámili přítomné s postupem digitalizace ve školách a s tím, jakou aktuální podporu mohou školy od NPI čerpat v oblasti digitálního vzdělávání, výuky v heterogenních třídách a ve školách pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami.

Renata Votavová z NPI v dopolední sekci

Díky Národnímu fondu obnovy už putovaly do škol finance na nákup tabletů, softwarů a nejrůznějších asistivních technologií. NPI jim nabízí také finanční zdroje pro přímou podporu učitelů v této oblasti. Ředitelé či učitelé se mohou obrátit na konzultanty NPI a probrat s nimi jejich konkrétní situaci ve škole. „Umíme sehnat informace, udělat webinář na míru, přizvat odborníky z neziskových organizací či firem. Co můžeme nabídnout plošně, je web www.digitalizace.rvp.cz, kde jsou k dispozici webináře, v nichž se pravidelně věnujeme specifikům žáků se zrakovým, sluchovým postižením apod. Dělali jsme také letní školu pro učitele, kteří se věnují žákům s mentálním postižením. Jsme schopni zajistit podobnou akci pro školu, která o to požádá. Můžeme být i partnery jejich akcí,“ nabídl Petr Naske. NPI přispívá školám i na vyškolení učitelů jako tzv. ICT koordinátorů, kteří pomáhají vytvářet digitální strategie školy a zavádět změny do vzdělávacích plánů. Programy pro ICT koordinátory jsou v nabídce na stránkách rvp.cz. Další informace z oblasti digitalizace a zpřístupňování vzdělávání žákům se specifickými potřebami lze najít i na stránkách zapojmevsechny.cz.

O svoje zkušenosti s online terapií se podělila spoluzakladatelka portálu Hedepy.cz Žaneta Krčilová. Potvrdila tak skutečnost, že o duševní zdraví lze s pomocí terapeutů dobře pečovat i v online prostoru. Portál Hedepy spolupracuje v Česku s více než 180 certifikovanými psychoterapeuty. Zájemcům o online terapii po krátkém testu nabídne tři nejvhodnější terapeuty. (Jak Krčilová uvedla: „Terapeuté jsou jako džíny, musí sedět.“) Hovor probíhá na zabezpečené platformě na počítači nebo z mobilní aplikace. Portál nabízí terapii individuální, párovou i pro teenagery, psychiatrické vyšetření, konzultace po chatu i okamžitou terapii.

Odpolední sekce o přístupnosti informací pro lidi se sluchovým postižením

Možnostem sledování webových stránek, videí, streamů či běžných nevirtuálních konferencí s titulky nebo opatřených překladem do českého znakového jazyka se věnovali řečníci v 6 prezentacích jedné ze tří souběžně probíhajících odpoledních sekcí. Dvouhodinový cyklus moderoval v českém znakovém jazyce Mgr. Petr Vysuček, ředitel společnosti Deaf Friendly, která se věnuje tlumočení do českého znakového jazyka, natáčení videopřekladů a dalším službám pro neslyšící. Jeho projev byl simultánně tlumočen do mluvené řeči a také přepisován do textu zobrazujícího se účastníkům v tabletech a na plátně v konferenčním sále, což patří již několik let ke standardům této konference.

Z odpolední sekce

S nástupem umělé inteligence se objevuje řada aplikací vhodných pro individuální použití, které slibují uživatelům se sluchovým postižením, že spolehlivě zvládají automatický přepis nebo i titulkování mluvené řeči u videí pro jejich vlastní potřeby. Jaroslav Winter, ředitel sdružení BMI, zakladatel konference INSPO a portálu helpnet.cz, a Ladislav Kratochvíl z webu Kochlear.cz všechny tyto aplikace vyzkoušeli a na základě vlastních zkušeností sestavili přehled těch, které jsou pro uživatele zdarma a dají se (s většími či menšími problémy) použít. Pro přepis videí a podcastů v reálném čase zmínili například Mimiuchi.com, pro přepis konferencí Zoom a Microsoft Teams. Pro přepis videí a podcastů ze záznamu doporučili Video DownloadHelpner a TurboScribe. Podle autorů prezentace se pro automatické titulkování videí zdarma jako nejspolehlivější nástroj ukazuje program Subtitle Edit. (Mohu potvrdit, s kvalitou titulků od SE mám také dobré zkušenosti.)

Možnost využití Tiché linky coby sociální služby tlumočení znakového jazyka a přepisu mluvené řeči do textu prostřednictvím online aplikace prakticky předvedl Josef Herz z Tichého světa. Viděli jsme ukázku toho, jak Tichá linka funguje a jak ji mohou zdarma využít i instituce či firmy, které nabízejí služby a informace široké veřejnosti. Linka nově nabízí také tlumočení pro ukrajinské klienty.

Službu Tichá linka prezentovaly i tlumočnice v předsálí

AI asistent pro simultánní přepis živých konferencí

Předseda správní rady společnosti Newton Technologies Petr Herian představil novinku v podobě AI asistenta Beey Live, který umožňuje simultánní automatický přepis konferencí a jiných událostí v reálném čase. Umí živě titulkovat mluvený projev a zaznamenat vše, co řečník řekne do mikrofonu. Živý záznam lze okamžitě (resp. se zpožděním cca 2-3 vteřiny) sledovat na mobilu. Beey Live se již nyní testuje v pražském CAMPu, ale využili ho také na konferencích Microsoftu, v soutěži Novinářská cena a během výroční konference e-govermentu 2024 v Mikulově. V plánu společnosti je také rozšíření funkcionalit Beey Live především o syntézu hlasu, což by mohlo pomoci uživatelům se zrakovým postižením.

O tom, jakých chyb se vyvarovat a na jaké parametry je třeba myslet při zpřístupňování streamů a webinářů neslyšícím uživatelům českého znakového jazyka a služby přepisu mluvené řeči do textu, hovořili ve společné prezentaci přepisovatel Tomáš Portych (Pro přepis, s. r. o) a tlumočnice znakového jazyka Kateřina Pešková (Deaf Friendly). Aby mohly být obě služby dobře využitelné, musí být titulky dobře čitelné a tlumočník dobře viditelný, což může ovlivnit řada faktorů. Například volba barevnosti pozadí (titulku i videa s tlumočníkem), velikost písma i výběr fontu, úhel kamery u tlumočení. Roli hraje celková velikost okénka s tlumočníkem, ale i výřez postavy a prostor kolem. Ten podle zkušeností uživatelů nemusí být například vpravo a vlevo od těla ani nad hlavou a pod pasem příliš velký, zato ruce a obličej je třeba co nejvíce přiblížit (většině lidí méně vadí, když občas ruka „vyletí“ ven ze záběru, než když nevidí tlumočníkovi do obličeje – jeho mimiku). Dále hraje v obou případech roli kontrast (špatné nasvícení).

Prezentace Kateřiny Peškové a Tomáše Portycha

Titulky u videí a uživatelé sociálních sítí

Technologii Beey jakožto nástroj pro titulkování videí na sociálních sítích přiblížil Ondřej Klimeš z Newton Technologies. Umožňuje vytvářet k videím rychle, jednoduše a kvalitně titulky. Nejprve automaticky přepíše video do textu, uživatel sám si poté upraví text, časování, barvu a umístění titulků. Hotové titulky může stáhnout v různých formátech, vložit do videa a otitulkované video publikovat na svém webu nebo na sociálních sítích. Jak Ondřej Klimeš uvedl, podle průzkumů mají videa s titulky tendenci získávat více zhlédnutí a interakcí (i u slyšících), což je klíčové pro úspěch na sociálních sítích. Dokonce až 85 % uživatelů sleduje videa na Facebooku bez zvuku. „Čím mladší uživatelé jsou, tím více preferují videoobsah s titulky,“ prozradil produktový a marketingový manažer NT, který dříve pracoval také ve vydavatelstvích Mafra a Economia.

Dvojice komerčních designérů Martin Kopta a Jakub Goldmann sdílela svoje zkušenosti s tím, v čem je specifické umístění informací v českém znakovém jazyce na webové stránky běžných institucí. V přednášce se zaměřili na výstupy uživatelského výzkumu, který uskutečnili ve spolupráci s organizací Deaf Friendly. Zapojili se do něj uživatelé českého znakového jazyka. Výsledky přinesly poznatky o potřebách neslyšící znakující komunity při používání webových stránek. Na jejich základě oba odborníci na uživatelské testování sestavili praktický návod pro tvůrce webů, jak správně odkazovat na jazykovou verzi ve znakovém jazyce, jaký obsah je pro znakující uživatele vhodný a jakým způsobem stránky strukturovat a vizuálně upravit, aby byly přístupné a přívětivé. Z prezentovaných doporučení uvedu například použití vizuálního brandingu instituce na pozadí tlumočníka znakového jazyka či neslyšícího moderátora (loga a barvy, které instituce používá, pomáhají pro lepší orientaci v informacích na webu), promítnutí videa na pozadí, rozdělení obsahu do více částí (videí), zařazování videí v délce nepřesahující 2 minuty (v dlouhém videu je těžké se zorientovat). „Odstraňte zbytečné dekorace!“ poradili také designéři tvůrcům webovek (protože ve verzi v českém znakovém jazyce to nikdo neocení). Doporučení nedávat titulky přes video v ČZJ (je to prý zbytečné) vyvolalo po skončení prezentace diskuzi, neboť existují lidé, kteří i tuto variantu využijí.

Vystavovatelé ve foyeru

Mimo dopoledního a odpoledního cyklu přednášek bylo i letos na konferenci možné zhlédnout řadu stánků ve foyeru, kde vystavovaly více než dvě desítky společností. Mezi nimi nechybělo ani naše Centrum pro dětský sluch Tamtam, které zde (mimo jiné pomůcky pro rozvoj rané komunikace v rodině s neslyšícími dětmi) prezentovalo svoje mobilní aplikace z cyklu Znakujte s Tamtamem pro hravou výuku znakového jazyka. Najdete je zdarma ke stažení na Google Play i App Store.

Výstavní stánek Centra pro dětský sluch Tamtam

Výraznou novou tváří mezi ostatními vystavovateli byla pro mne Markéta Vítková, spisovatelka a ilustrátorka originálních dětských knih a zážitkových seminářů představujících předškolákům a školákům jednotlivé typy zdravotního postižení. Vydala již tituly věnované lidem na vozíku, autistům, nevidomým – a chystá také novou knížku, která přiblíží malým čtenářům, co obnáší postižení sluchu a jak žijí některé neslyšící osobnosti. Práci Markéty Vítkové se budeme věnovat v dalším samostatném článku na portálu.

Text a foto: Lucie Křesťanová, šéfredaktorka magazínu Dětský sluch